Pražská konzervatoř je veřejná instituce bezplatného středoškolského vzdělávání v oborech hudby, tance a dramatického umění. Je jednou z hlavních pražských vzdělávacích institucí pro výuku hudby, zpěvu a herectví.
Pražská konzervatoř byla založena v roce 1808 jako první konzervatoř ve střední Evropě a po Pařížské a Milánské konzervatoři jako třetí vůbec. První školní rok byl zahájen 24. dubna 1811. Založením pražské konzervatoře v roce 1811 dostalo se městu Praze významného a vynikajícího učiliště, po kterém hudbymilovné obyvatelstvo opravdu prahlo a kterého si také pro svou velikou lásku k hudbě plně zasluhovalo.
Prvními žáky konzervatoře byly děti do deseti let. Ve vyučovacích hodinách hráli na školní nástroje, které byly k dispozici na konzervatoři (violoncella a kontrabasy). První veřejnou akademii posluchačů uspořádala konzervatoř 21. února 1815 v Redutě a příštího roku (15. září 1816) absolvovalo prvních 12 posluchačů, z nichž 7 si zasloužilo pochvalné zmínky. Prvním učitelem violoncella na pražské konzervatoři byl Bernard Václav Šťastný, syn výtečného hobojisty, působícího v divadelním orchestru v Praze, Jana Šťastného († 1788). B. V. Šťastný působil na pražské konzervatoři plných 11 let a 30. května 1822 odešel pro vysoký věk na odpočinek.
Významné osobnosti a rozvoj
V letech 1845-1846 na Pražskou konzervatoř v rámci své druhé cesty po německých zemích zavítal francouzský skladatel Hector Berlioz. Vzpomínkám na Prahu věnoval poslední tři ze svých šesti dopisů adresovaných Humbertu Ferrandovi, které tvoří jeho zápisky z této cesty. Pátý dopis je věnován Pražské konzervatoři, kterou v té době řídil Jan Bedřich Kittl.
V roce 1891 učitelský sbor posílil Antonín Dvořák, jenž se stal vedoucím oddělení skladby a v letech 1901 až 1904 byl ředitelem školy. Mezi Dvořákovy studenty patřili skladatelé Vítězslav Novák, Josef Suk (oba byli později řediteli konzervatoře), Rudolf Friml, Oskar Nedbal a Franz Lehár.
Po vzniku Československa roku 1918 byla zřízena nová oddělení - dramatické a baletní. Na dramatickém oddělení vyučovali v prvních letech např. Marie Laudová-Hořicová, Jaroslav Hurt, Milan Svoboda, Jan Bor a studovali zde například Louisa Voznicová, Otomar Korbelář, Jarmila Horáková, Vlasta Fabianová, František Salzer, Václav Trégl, Jiří Vasmut, Jan Škoda, Josef Gruss, Miroslav Homola a Antonín Kurš. Mnozí další školu nedokončili a odešli v době studií rovnou do angažmá, např. Lída Baarová, Jiřina Štěpničková, Ladislav Boháč, Hana Vítová a Miloš Nedbal.
V době nacistické okupace, od roku 1942 stál v čele školy dr. Václav Holzknecht, který ji vedl do roku 1970.
Současnost a institucionální zázemí
V současné době škola sídlí ve třech samostatných budovách. V hlavní budově v ulici Na Rejdišti na Starém Městě sídlí administrativní oddělení a učebny. V Pálffyho paláci na Malé Straně jsou pak hudební archivy, kde jsou uložené mj. autografy W. A. Mozarta ad., učebny a koncertní sál umístěný v barokním tanečním sále hrabat Pálffyů, kde se konají absolventské koncerty posluchačů školy. Také třetí budova školy se na Starém Městě.
Konzervatoř nabízí vzdělání v oborech hry na většinu běžných hudebních nástrojů, klasického zpěvu, skladby, dirigování a herectví. Délka výuky je šest let, z toho čtyři roky představuje maturitní studium a dva roky tzv. absolutorium. Instituce také provozuje vlastní symfonický a komorní orchestr, několik komorních hudebních souborů a sborů a jednu činoherní skupinu a operní soubor, složené z posluchačů školy.
Projekt Barokního orchestru Pražské konzervatoře vzniká pod vedením dirigenta Jakuba Kydlíčka, který se dlouhodobě věnuje interpretaci barokního repertoáru a systematicky rozvíjí činnost tohoto orchestru. Na projektu se podílí také Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy. Sólistické obsazení kombinuje profesionální interprety specializující se na starou hudbu se studenty.
Pražský komorní orchestr (PKO) patří mezi čtyři nejstarší komorní orchestry v Evropě. Vznikl v roce 1951 a jeho historie nebyla od té doby nikdy přerušena. PKO se rychle zařadil mezi nejžádanější hudební tělesa v zemi a již rok po svém vzniku hostoval na festivalu Pražské jaro. Za více než 60 let své existence odehrál mnoho tisíc koncertů, z toho do prosince 2014 se jich přesně 2223 konalo v zahraničí. Zájezdová historie PKO je velmi bohatá: s výjimkou Antarktidy účinkoval na všech kontinentech - celkem v 64 zemích. Orchestr spolupracoval s řadou uměleckých osobností zvučných jmen.
Ředitelem školy je doc. MgA. Ivo Kahánek, PhD. Mezi zástupce patří Daniel Prokeš, BMus, Mgr. Karel Veverka, PhD., Mgr. Martin Šochman, PhD., PaedDr. Veronika Höslová, Mgr.
tags: #orchestr #prazske #konzervatore