Univerzita Karlova: Historie, fakulty a postavení ve světě

Univerzita Karlova je jednou z nejstarších evropských univerzit, konkrétně je nejstarší severně od Itálie a východně od Paříže. Univerzita byla nejprve podřízena panovníkům českých zemí, teprve později státu. Ve 20. století zažila značný rozkvět, který byl ale negativně ovlivněn nacistickou okupací a komunistickým režimem.

Pražská univerzita byla založena nejméně třemi akty, totiž zakládající listinou papeže (bulou) Klementa VI., potvrzenou v Avignonu 26. ledna 1347, nadační listinou Karla IV. ze dne 7. dubna 1348 a konečně tzv. Eisenašským diplomem ze 14. ledna 1349. Nejpozději od poloviny 19. století se jako den jejího založení slaví 7. duben 1348.

Vzorem pro její uspořádání byly univerzity v Paříži, Bologni a Neapoli, studium začínalo na fakultě svobodných umění („artistické“) a mohlo pokračovat na fakultě teologické, právnické nebo lékařské. Pro rozhodování o celouniverzitních záležitostech byli studenti i učitelé v té době rozděleni do 4 „národů“: českého, bavorského, polského a saského.

Studium sice začalo už v roce 1347, rozbíhalo se však pomalu a podstatným krokem bylo založení Karlovy koleje roku 1366 a velkorysá stavba Karolina roku 1383. V roce 1409 upravil král Václav IV. Kutnohorským dekretem rozhodovací pravomoci ve prospěch českých reformistů, což vedlo k odchodu většiny profesorů a studentů, z nichž část se rozhodla založit univerzitu v Lipsku.

Od poloviny 15. století měla pouze fakultu artistickou a i když zde působilo několik významných vědců, pečovala hlavně o výchovu učitelů. V polovině 16. století, když v Praze vznikla jezuitská kolej, povýšená císařem Matyášem roku 1611 na univerzitu, musela stará univerzita čelit silné mezinárodní konkurenci, a po porážce stavovského povstání roku 1620 byla roku 1622 nejprve odevzdána jezuitům. Roku 1654 císař Ferdinand III. Historická budova Karolina s arkýřem Velké auly.

V sporech mezi arcibiskupem a císařem byla nakonec univerzita podřízena státu a od poloviny 18. století přetvořena na učiliště pro výchovu učitelů, kněží, lékařů a úředníků absolutistického státu. Jezuité byli z univerzity vykázáni a vyučovacím jazykem se stala místo latiny němčina.

Roku 1848 se univerzitní studenti významně podíleli na povstání a roku 1849 změnil ministr hrabě Leopold Lev z Thun-Hohensteinu novým zákonem všechny rakouské univerzity podle německého von Humboldtova vzoru na svobodná učiliště věd s jistou autonomií. Ve druhé polovině 19. století ovšem rostlo napětí mezi Čechy a Němci, až roku 1882 byla univerzita rozdělena na českou a německou. Počty studentů pak rychle rostly a čeští studenti měli brzy početní převahu; obě univerzity získaly řadu nových budov.

Po pádu Rakousko-Uherska a založení Československa rozhodl Československý parlament zákonem z roku 1920 (tzv. lex Mareš), že nositelem tradice pražské univerzity je nadále česká Univerzita Karlova. V následujících letech vznikla řada nových budov, a to i pro univerzitu německou, rozšířilo se studium žen a vznikly i nové fakulty přírodovědecké. Národnostní napětí však pokračovalo a po nástupu nacismu v Německu se k němu pražská německá univerzita do značné míry přiklonila.

V roce 1945 byla německá univerzita zrušena a její majetek převzala UK, řada historických dokumentů (včetně zakládací listiny) se však při té příležitosti ztratila. V poválečných letech rychle rostl počet studentů, po komunistickém převzetí moci v únoru 1948 však byla téměř čtvrtina vyloučena a mnoho učitelů propuštěno. Radikální reformy ministra Zdeňka Nejedlého roku 1950 se řídily podle sovětských vzorů, zavedly povinné studijní programy, množství zkoušek a univerzitu zcela podřídily státu. Věda a výzkum byly z velké části převedeny do Akademie věd.

Podporu měly hlavně přírodovědecké obory, vznikla Matematicko-fyzikální fakulta (1952), Fakulta tělesné výchovy a sportu (1953) a Fakulta technické a jaderné fyziky (1955). Po jistém pokusu o liberalizaci v šedesátých letech postihla i UK tzv. „normalizace“, tj. rozsáhlé čistky mezi studenty i učiteli.

Po tzv. sametové revoluci v r. 1989, o niž se přičinili i pražští studenti, byla obnovena akademická svoboda, senáty a volby funkcionářů a roku 1998 byly státní vysoké školy přetvořeny na školy veřejné s vlastním majetkem a rozhodováním. Prudkému růstu počtu studentů však neodpovídal nárnsst financí a zejména investic, takže se řada fakult začala potýkat s prostorovými problémy. Postupně se dařilo navazovat přerušené mezinárodní styky včetně studentských výměn a stále větší důraz se začal klást na vědeckou činnost univerzit.

Podle přílohy zákona č. 172/1990 Sb. se univerzita od roku 1990 nazývala „Univerzita Karlova v Praze“, příloha zákona č. 111/1998 Sb. toto jméno potvrdila. V roce 2009 se ale objevily snahy o návrat k názvu bez dodatku označujícího její sídelní město, jak bylo určeno už zákonem o poměru pražských univerzit z roku 1920.

K 31. prosinci 2009 studovalo na UK již 52 842 studentů v 625 studijních oborech, z toho 7972 doktorských studentů a přes 7 tisíc cizinců. V tomtéž roce 2009 dostala UK 61 621 přihlášek ke studiu a přijala 18 020 nových studentů. Nezaměstnanost jejích absolventů byla 1,6 %, což je (spolu s VŠE Praha) nejnižší hodnota v ČR. V rámci programu Erasmus vycestovalo na semestr 1858 a přicestovalo 1759 studentů. V placených kurzech celoživotního vzdělávání studovalo 16 555, na Univerzitě třetího věku 4574 zájemců. Z celkem 12 474 zaměstnanců bylo asi 640 profesorů, přes 1000 docentů, 1500 vědeckých pracovníků a přes 4600 asistentů a lektorů.

Rozpočet univerzity činil v roce 2009 již přes 8 mld. Kč, z toho téměř 2,5 mld. jsou vlastní příjmy (mimo státní rozpočet), v roce 2018 to bylo 10,675 mld. Také v oblasti vědy a výzkumu zaujímá UK významné místo nejen v rámci České republiky. Na produkci mezinárodně hodnocených - hlavně přírodovědeckých a medicínských - publikací (WoS) se UK podílí 30 % z celé produkce ČR, mezinárodní bibliometrický h-index vzrostl na 42 a je nejvyšší v ČR. V mezinárodních žebříčcích (Shanghai University, Times HE Supplement), které ovšem silně preferují přírodní a lékařské vědy a anglicky mluvící země, se umisťuje jako jediná v ČR a jedna ze tří ve východní Evropě mezi prvními 500, a to někde kolem 250.

Univerzita své akademické obci rovněž poskytuje řadu podpůrných služeb, mezi které patří ubytování, stravování (Koleje a menzy, KaM), vydavatelská činnost (nakladatelství Karolinum) a knihovny. Celkový knihovní fond činí přes 4,66 mil. Na univerzitě působí desítky studentských organizací. UK má také vlastní časopis Forum a internetový magazín iForum. Studenti spojení v občanském sdružení UK media provozují celouniverzitní zpravodajský portál UKáčko.cz a vydávají tištěné časopisy Sociál na Fakultě sociálních věd a FFakt na Filozofické fakultě.

Univerzitu Karlovu tvoří 17 fakult, 4 vysokoškolské ústavy, 4 účelová zařízení a 5 dalších specializovaných pracovišť. Univerzita nesídlí v jednom kampusu, většina jejích součástí je umístěna v různých částech Prahy, pouze tři fakulty se nacházejí v jiných městech, a to Lékařská fakulta v Plzni, Lékařská fakulta v Hradci Králové a Farmaceutická fakulta v Hradci Králové. Kromě českých studentů na ní studuje také řada zahraničních.

Mezi původní čtyři fakulty Univerzity Karlovy patřily: právnická, lékařská, teologická (nyní katolická teologická) a artistická (nyní filozofická). Evangelická teologická fakulta se zavazuje k pozornosti vůči biblickému světectví a k naslouchání dědictví české i evropské reformace a ke snaze uvádět obé do rozhovoru s tradicemi křesťanské ekumeny a s myšlenkovými a duchovními proudy dnešního lidstva. Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy (HTF UK) je jednou ze tří teologických fakult této univerzity. Fakulta byla otevřena zájemcům poprvé v akademickém roce 1921/1922. Tehdy nesla název Husova československá evangelická fakulta bohoslovecká.

Právnická fakulta Univerzity Karlovy (PF UK) uskutečňuje vzdělávací a vědeckou činnost v oboru právo. Je jednou ze čtyř původních fakult této univerzity, založena byla spolu s ní už v roce 1348. Od roku 1372 se oddělila v samostatnou právnickou univerzitu, která zanikla počátkem husitských válek.

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze je jednou z pěti lékařských fakult Univerzity Karlovy. Jde o přímou pokračovatelku původní lékařské fakulty, která byla součástí univerzity již od jejího založení králem Karlem IV. (spolu s fakultou artistickou - později filosofickou, právnickou a teologickou). Ve znaku fakulty je pelikán, symbol lékařství, který obětavě krmí svá mláďata. Děkanát sídlí v Kateřinské ulici, většina teoretických ústavů se nachází v oblasti Karlova náměstí a Albertova.

2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy je jednou ze tří pražských fakult, které se hlásí k tradici původní lékařské fakulty univerzity založené v roce 1348. Rozhodnutím Ministerstva vysokých škol ČSR došlo v roce 1953 k rozdělení lékařské fakulty na tři samostatně vystupující fakulty, včetně Fakulty dětského lékařství se sídlem v Motole. Transformace jejího charakteru následovala po sametové revoluci v roce 1990, kdy se uskutečnila změna názvu.

3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (UK 3. LF) byla založená v roce 1953. Její původní název zněl Lékařská fakulta hygienická Univerzity Karlovy (LFH UK). Ke změně na 3.

Lékařská fakulta v Plzni je jednou ze tří fakult UK, které nesídlí v Praze (dvě další se nacházejí v Hradci Králové). Královéhradecká lékařská fakulta navazuje na místní pobočku původní Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, která byla založena v Hradci Králové dekretem prezidenta republiky v roce 1945. Ta byla v roce 1951 zrušena a na jejím místě byla rozkazem prezidenta republiky zřízena Vojenská lékařská akademie Jana Evangelisty Purkyně.

Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové byla založena v roce 1969 nařízením vlády číslo 100/1969 Sb. Oficiální slavnostní otevření fakulty s imatrikulací prvních 51 studentů se uskutečnilo dne 24. ledna 1970.

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze, založená jako jedna ze čtyř původních fakult pražské univerzity z roku 1348. Ve více než sedmdesáti oborech studuje přes 8000 studentů vyučovaných 700 pedagogy, mezi něž patří světové osobnosti jako překladatel Martin Hilský, teolog Tomáš Halík a egyptolog Miroslav Verner.

Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK, lat. Facultas Rerum Naturalium) vznikla v roce 1920 oddělením přírodovědeckých a matematických oborů od tehdejší filosofické fakulty. V meziválečném období došlo k značnému rozvoji a na její půdě působila celá řada významných osobností. Fakulta a její areál na pražském Albertově byly svědky důležitých dějinných událostí, studentské manifestace v listopadu 1939 a o padesát let později listopadové demonstrace studentů 17.

Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy (zkratka MFF UK, známá i jako Matfyz) se skládá z budov, které se nachází na pěti místech v Praze - v profesním domě na Malé Straně, na Karlově, v Karlíně, Troji a Hostivaři. Fakulta vznikla 1. září 1952 vyčleněním z Přírodovědecké fakulty. Kromě fyzikálních a matematických oborů se na MFF UK vyučuje i informatika.

Fakulta sociálních věd byla ustavena 1. června 1990 jako nástupce v sedmdesátých letech zrušené Fakulty sociálních věd a publicistiky.

Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy (FTVS UK) vzdělává a vychovává odborníky v oblasti sportu, tělesné výchovy, fyzioterapie a managementu sportu.

Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy (FHS UK) je nejmladší fakulta UK, vznikla 1. srpna 2000 z Institutu základů vzdělanosti (IZV) téže univerzity a sídlí v Praze.

Univerzita Karlova patří mezi 1 % nejlepších světových univerzit. Je hodnocena jako nejlepší univerzita České republiky a jedna z nejlepších univerzit ve Střední a Východní Evropě, soutěžící o jedno z předních míst s nejlepší ruskou univerzitou, Lomonosovovou univerzitou v a na 31. států BRICS a jiných států mimo tzv. Univerzitu Karlovu dlouhodobě vyhodnocuje organizace Academic Ranking of World Universities jako nejlepší v České republice, jednu z nejlepších v regionu střední a východní Evropy a v celosvětovém žebříčku ji zařadila v roce 2020 na 201.-300. místo. Žebříček QS World University Rankings, k v roce 2020 ji zařadil v roce 2022 na 266. V celosvětovém měřítku se Karlova univerzita umístila v roce 2022 jako 301.-400. mezi univerzitami celého světa hodnocenými dle Academic Ranking of World Universities (tzv. Šanghajský žebříček), jako 233. z 500 univerzit v QS World University Rankings, jako 401.-500. z 800 univerzit hodnocených v Times Higher...

Univerzita Karlova založila v roce 2018 svou dceřinou společnost Charles University Innovations Prague jakožto z univerzity vyčleněnou agenturu pro technologický transfer za účelem zrychlení a zefektivnění přenosu výsledků vědy a výzkumu, a to formou zastupování univerzity v jednáních s obchodními partnery z aplikační sféry o licencích či prodeji duševního vlastnictví. Jedním z modelů technologického transferu je také zakládání takzvaných spin-off společností, které se věnují rozvoji z univerzity vzešlého duševního vlastnictví.

Základní údaje o Univerzitě Karlově:

tags: #organizacni #slozka #univerzita