Doc. dr. Silva Macková, rozená Delongová, je významnou osobností v oblasti dramatické výchovy v České republice. Její celoživotní působení je úzce spjato s Ateliérem dramatické výchovy na Janáčkově akademii múzických umění (JAMU) v Brně, na jehož založení se podílela a kde působí jako pedagožka.
Její cesta k dramatické výchově začala již v dětství. Byla členkou různých skupin souboru Pirko, který vedla její matka Jindra Delongová, jedna z nejvýznamnějších průkopnic dramatické výchovy v ČR. Po absolvování SVVŠ na Slovanském náměstí vystudovala český jazyk a pedagogiku na filozofické fakultě brněnské univerzity.
Po krátkém působení ve školní družině našla své místo v estetickém oddělení Městského domu pionýrů a mládeže v Lužánkách. Zde se od počátku 70. let významně podílela na práci divadelního souboru Kolektiv, který vznikl z odrostlých členů PIRKA a patřil k častým účastníkům Národních přehlídek Šrámkův Písek. V rámci souboru Kolektiv nastudovala a uvedla řadu představení, například v roce 1973 hru Město (texty J. Svozil, hudba J. Mayall), v roce 1975 Odysseiu (podle Homéra), v roce 1977 Doktor Ox (podle J. Verna), v roce 1979 Malujeme pohádky (podle M. Macourka) a v roce 1983 Měsíc nad řekou (podle F.).
V roce 1975 uvedla v Pirku například inscenaci Hra na delfína (podle E. S.). Mezi lety 1983 a 1985 spolu s Danou Svozilovou zrealizovala dvouletý Kurz dramatické výchovy s lektorskou účastí J. Delongové. Silva Macková se zasadila o prosazení dopoledních výukových programů - lekcí dramatické výchovy pro školy. Působila jako lektorka seminářů, psala články a metodické materiály. Společně s Danou Svozilovou nastudovaly také několik divadelních inscenací v Pirku.
V roce 1985 Silva Macková uvedla mimo jiné inscenaci Plovoucí ostrov (podle J. Verna). V roce 1990 se podílela na realizaci muzikálu Ztracený chlapec (podle pohádky B. Němcové, napsal J. Svozil, hudba K. Cón). V roce 1996 uvedla inscenaci Tristan a Isolda (podle J. Bédiéra).
V roce 1990 se Silva Macková spolupodílela na založení Střediska dramatické výchovy v Centru volného času v Lužánkách (bývalý MDDM). Angažovala se v koncipování osnov dramatické výchovy pro školy, pracovala ve Sdružení pro tvořivou dramatiku a učila na Akademickém gymnáziu a v ročních kurzech DV pro učitele. V roce 1992 zajišťovala specializační studium DV na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.
V roce 1992 byl otevřen Ateliér dramatické výchovy JAMU, jehož byla spoluzakladatelkou a kde působí dodnes. Z tohoto období pochází také její práce na inscenacích jako například v roce 1988 v KDL: Pirko: V. Železnikov - P. a S. Weigovi - S. Macková, D. Svozilová: Je to jenom hra (ved. S. Macková, D. Svozilová). V roce 1997 DS Ústí nad Orlicí uvedl inspirační představení Pirko: S. Macková: Tristan a Izolda (ved. S. Macková).
Kurz DRAMATICKÉ VÝCHOVY
Působení Silvy Mackové v oblasti dramatické výchovy je rozsáhlé a zahrnuje pedagogickou činnost, uměleckou tvorbu i metodickou práci. Její práce s dětmi a mládeží, ale i s budoucími pedagogy, významně přispěla k rozvoji a rozšíření dramatické výchovy v České republice.