Vláda Andreje Babiše na svém jednání ve středu 30. října 2019 schválila návrh novely školského zákona, který zásadně mění podobu maturitních zkoušek. Jedním z klíčových bodů této novely je opětovné zrušení povinné maturity z matematiky, což reaguje na protesty značné části rodičů i odborné veřejnosti proti původně plánovanému zavedení této zkoušky od školního roku 2020/2021.
Podle schváleného návrhu by si studenti i nadále měli moci volit mezi maturitní zkouškou z matematiky a cizího jazyka, čímž se zachovává dosavadní model státních maturit. Toto rozhodnutí bylo přijato v reakci na předchozí novelu, která měla povinnou maturitu z matematiky zavést, a vyvolala tak širokou společenskou diskusi.
Historický kontext a vývoj maturitního systému
Historie maturitních zkoušek na území České republiky sahá až do období Rakouska-Uherska. Po roce 1945 prošel maturitní systém řadou změn. Zpočátku se zkouška lišila podle typu školy, přičemž matematika byla testována především na gymnáziích a technických reálných gymnáziích. V 50. letech byla matematika zařazena mezi technické předměty, z nichž si student vybíral jednu zkoušku. Významnou změnu přinesl rok 1953 s koncepcí jedenáctiletých výběrových středních škol, kde byla matematika povinná formou ústní zkoušky. V průběhu 60. a 80. let se matematika stala povinnou pouze v některých specifických oborech. Po roce 1989 a v 90. letech byla matematika zařazena mezi povinně volitelné předměty. V roce 2011 byl spuštěn systém státních maturit, který definoval povinnou část zkoušky z českého jazyka a buď cizího jazyka, nebo matematiky.
Důvody pro zrušení a kritika povinné maturity z matematiky
Jedním z hlavních argumentů proti zavedení povinné maturity z matematiky byla obava z prohloubení vzdělanostních nerovností. Odborný posudek "Hodnocení naplňování Strategie 2020" upozornil, že zavedení povinné zkoušky by mohlo odrazovat děti z nižším socio-ekonomickým statusem od studia maturitních oborů. Dalším klíčovým bodem byla kvalita výuky matematiky. Podle kritiků by samotné zavedení povinné maturity nic nevyřešilo, pokud by nedošlo ke komplexní změně výuky matematiky již od základního školství.
Vysoká neúspěšnost studentů u maturitní zkoušky z matematiky v porovnání s jinými předměty byla dalším pádným argumentem. V roce 2018 například uspělo u maturity z matematiky pouze kolem 77 % studentů, zatímco u českého jazyka to bylo téměř 90 % a u angličtiny téměř 94 %. Matematika byla sice druhým nejčastěji vybíraným předmětem po angličtině v rámci volitelných předmětů, ale její úspěšnost patřila k nejnižším.
Proti povinné maturitě z matematiky se postavila i Česká středoškolská unie, která v říjnu 2019 uspořádala protest a předala petici s tisícovkami podpisů. V dubnu 2020 vedla dopisovou kampaň a vydala otevřený dopis s hnutím Otevřeno a Fórem rodičů.
Změny v modelu maturitních zkoušek
V rámci schválené novely školského zákona se zavádí další změny v modelu maturitních zkoušek. Státní zkouška z matematiky a cizích jazyků se má nově omezit pouze na didaktické testy. Ústní a písemné části maturit z jazyků se přesunou zpět do kompetence škol.
Společnost Cermat, která organizuje maturitní zkoušky, bude po jejich ukončení povinna zveřejnit zadání společné části a také správná řešení zadaných úloh. Stejná povinnost se bude vztahovat i na přijímací zkoušky na střední školy.
STÁTNÍ MATURITA Z MATIKY ROZŠIŘUJÍCÍ - JARO 2025 - ŘEŠENÍ 🔴 Marek Valášek livestream
Mezinárodní srovnání
V Polsku funguje povinná maturita z matematiky již od roku 2010, ačkoliv její zavedení provázely problémy. Ve Francii je systém odlišný, studenti studují na tzv. lycée, které jsou děleny na obory, a skládají zkoušky ze všech specifických předmětů. Ve Francii však existuje tendence snižovat povinnost testovat matematiku v závěrečné zkoušce.
Další legislativní změny
Kromě změn v oblasti maturitních zkoušek schválila vláda Andreje Babiše i další legislativní návrhy. Kabinet schválil také dva dokumenty týkající se zjednodušeného náboru zaměstnanců na Ukrajině pro lesnictví a zemědělství, a to v reakci na kritický nedostatek pracovních sil v těchto sektorech. Dále byla schválena novela trestního zákoníku, která zavádí trestní postih osob účastnících se činnosti nelegálních ozbrojených skupin v zahraničí.
Vláda také odsouhlasila vyhlášení sedmi kulturních památek za národní kulturní památky, včetně kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze a hrobů Jana Palacha a Jana Zajíce, které symbolizují úsilí o svobodu a demokracii.
Zabývala se také dvěma poslaneckými legislativními návrhy: jeden se týkal jednorázového odškodnění osob po protiprávní sterilizaci v letech 1966-2012, druhý pak vyřazení dolního toku Berounky ze seznamu využitelných vodních cest z důvodu ochrany životního prostředí.