Průměrné platy absolventů farmaceutických fakult

Absolventi vysokých škol v Česku očekávají nástupní plat v průměru ve výši 33 tisíc korun hrubého. Vyplývá to z čerstvé mezinárodní studie poradenské společnosti Deloitte. Ačkoliv jsou Češi skromnější než Slováci, většina zdejších absolventů se hned po nástupu do práce k očekávanému průměru nepřiblíží. Jak ale ukazují výsledky mezinárodního průzkumu o vysokoškolácích Reflex, nejlépe jsou na tom absolventi ekonomie, práv nebo technik z vybraných škol. Do průzkumu se v Česku před časem zapojilo 35 tisíc absolventů zdejších vysokých škol.

Nejvyšší platy mají absolventi ekonomie, práv či techniky z kvalitních univerzit. Absolventi pražské VŠE vydělávají pět let po ukončení studia více než 48 tisíc korun hrubého a podobně jsou na tom absolventi Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Na nadprůměrné platy se mohou těšit také absolventi technických a přírodovědných oborů. Podstatný vliv má opět zvolená škola. Mezi techniky mají nejvyšší platy pět let po ukončení studia absolventi ČVUT a Západočeské univerzity v Plzni. V kategorii přírodovědných oborů, kam se v tomto případě řadí také informatika, bodovalo ČVUT, jehož absolventi pět let po ukončení studia dostanou v průměru 44 tisíc korun. Absolventi brněnského VUT měli na výplatní pásce 35 755 korun. V případě společenských a humanitních oborů si nejvíce peněz tři až pět let po ukončení studia vydělali absolventi zlínské Univerzity Tomáše Bati.

Stejný problém podle Zelenky nastává i u zdravotnických, lékařských a farmaceutických oborů. "Tam jsme zahrnuli absolventy medicíny, ale třeba i zdravotní sestry, u kterých se nyní požaduje vysokoškolské vzdělání," vysvětluje Zelenka. Průměrný plat pět let po ukončení studia se tak u různých škol pohybuje mezi 20 až 33 tisíci.

Tradičně velmi nízkou úroveň nezaměstnanosti mají absolventi fakulty právnické, lékařské, farmaceutické a zdravotně-sociální, ať už jde o magistry (lékaře), nebo bakaláře (porodní asistentky, fyzioterapeuty). Do skupiny fakult, u nichž je míra nezaměstnanosti dlouhodobě průměrná, patří pedagogické, tělovýchovné a ekonomické fakulty. Nezaměstnanost u absolventů strojních, stavebních a ostatních technických fakult závisí na tom, jak se daří ekonomice. Další skupinu tvoří fakulty, jejichž absolventi mají dlouhodobě s nezaměstnaností největší potíže.

Absolventi Univerzity Karlovy jsou z velké části absolventy gymnázií. Přesněji řečeno, gymnázium navštěvovaly téměř čtyři pětiny absolventů Univerzity Karlovy. Jako nejčastější důvod pro volbu svého studia uváděli respondenti, že jim toto studium pomůže rozvíjet jejich znalosti a dovednosti, že se jednalo o zajímavý obor a dále se domnívali, že jim pomůže k dobrému pracovnímu uplatnění.

V obecné rovině je většina absolventů UK se svým studiem spokojena, vyjádřily se tak tři čtvrtiny respondentů. Pouze jedno procento absolventů je se studiem velmi nespokojeno. Spokojenost se studiem dokládá i fakt, že tři pětiny absolventů by na své volbě nic neměnily a šly by studovat opět stejný studijní program na stejné fakultě UK. Celkově, tedy včetně těch, co by si při hypotetické opětovné volbě vybrali jiný studijní program a/nebo jinou fakultu na Univerzitě Karlově, by si studium na Univerzitě Karlově znovu zvolilo přibližně 84 % absolventů.

Absolventi se ve velké míře vyjadřují, že studium mělo vazbu na aktuální poznatky v oboru, bylo náročné a bez pravidelného samostudia by jej nebylo možné absolvovat. Přitom se na vzdělávání podílel vysoký počet kvalitních vyučujících. Absolventi velmi pozitivně hodnotí služby studijních oddělení, dostupnost studijní literatury a kvalitu knihovnických služeb. V rámci školního známkování si tyto služby odnesly známku 2+. Naopak o stupeň hůře (3+) jsou hodnoceny stravovací služby, ubytovací služby poskytované kolejemi a zázemí pro sportování. Ubytovací služby však během studia nevyužívala nadpoloviční většina absolventů (57 %).

Způsoby výuky, rozdělené do patnácti skupin, byly v šetření zkoumány ze dvou hledisek. Jednak z hlediska toho, nakolik byl na různé způsoby kladen důraz, a jednak z hlediska přínosu těchto způsobů výuky pro následné uplatnění na pracovním trhu. Zdaleka největší důraz je na UK kladen na získávání teoretických znalostí, které jsou také jedním z nejvýznamnějších způsobů vzdělávání napříč všemi formami i typy studia. Dále se velký důraz klade na samostudium a přednášky. Na druhé straně nacházíme takové způsoby výuky, jako jsou exkurze, účast na výzkumných projektech a stáže či praxe v zahraničí. Co se týče přínosů jednotlivých forem výuky pro uplatnění, pak jako nejpřínosnější se jeví z pohledu absolventů samostatné řešení problémů, samostudium, a získávání teoretických znalostí a praktických dovedností.

Na kompetence bylo v šetření nahlíženo ze dvou úhlů. Absolventi byli dotazování jednak na to, do jaké míry přispělo studium k rozvoji jejich kompetencí, a pak také na to, které kompetence považují za nejdůležitější pro svoje uplatnění v praxi. Z jejich pohledu rozvíjí studium jednoznačně nejvíce odborné a teoretické znalosti, následované schopností učit se novým věcem, schopností analyticky a logicky myslet a metodologickými znalostmi. Nejméně studium přispělo ke kompetencím v oblasti organizace a řízení a dovednosti vést kolektiv, ke schopnosti pracovat v interkulturním/mezinárodním prostředí, k počítačovým dovednostem a k rozvíjení podnikatelských dovedností. Co se týče významu jednotlivých kompetencí pro praktické uplatnění, jako nejdůležitější se z pohledu absolventů jeví schopnost aplikovat odborné znalosti a dovednosti, komunikační dovednosti, schopnost analyticky a logicky myslet, schopnost učit se novým věcem a odborné a teoretické znalosti. Nejméně často absolventi za kompetence nejdůležitější pro své profesní uplatnění považují počítačové dovednosti, schopnost pracovat v interkulturním/mezinárodním prostředí a podnikatelské dovednosti.

Velmi důležitou součástí dotazníku byla možnost absolventů uvést doporučení ke změnám ve studijním programu na absolvované fakultě. Řada témat se opakovala, mezi ta nejčastější patřil důraz na výuku cizích jazyků, podmínky studia, obsah studia, přístup vyučujících, vzdělávací metody ve vztahu k rozvoji kompetencí a zahraniční spolupráce. Jednoznačně nejpalčivějším problémem je však z pohledu absolventů nedostatečná praxe: ve svých doporučeních absolventi často zmiňovali větší důraz na praxi a také větší propojení teorie a praxe, objevovaly se také návrhy na posílení výuky odborníky z praxe a na větší podporu stáží nebo dokonce zavedení povinných stáží. Druhou nejčastější skupinou návrhů změn byl obsah studia.

Dvě třetiny absolventů UK byly v době dotazování v zaměstnaneckém vztahu. Přibližně 14 % respondentů stále studovalo a 9 % podnikalo. Pouze okolo 1 % absolventů bylo nezaměstnáno. Tři čtvrtiny absolventů považují hodnocené studium na Univerzitě Karlově za nejdůležitější z hlediska pracovního uplatnění. Nezanedbatelná část respondentů se vyjádřila, že jim chybí dostatečná pracovní zkušenost k posouzení této otázky (8 %) či je pro jejich pracovní uplatnění klíčová jiná zkušenosti či znalost (13 %).

Dotazník také zkoumal představy o uplatnění absolventů, a to na počátku jejich studia na vysoké škole a v době těsně po absolvování. Kriticky se o svém studiu vyjadřovali absolventi ve spojení s tím, jak je připravilo na praxi. Některou ze dvou nejpříznivějších možností na pětibodové škále zvolila pouze mírná většina absolventů, a naopak přibližně každý pátý až šestý absolvent považuje praktickou přípravu ve svém studijním oboru za nedostatečnou. Absolventi měli také možnost navrhnout, co zlepšit ve vztahu k profesní praxi. Pouze čtvrtina respondentů by na studiu nic neměnila. Ostatní pak z devíti možností zdaleka nejčastěji uváděli větší důraz na provázanost studia s praxí (90 %).

Na uplatnění absolventů na trhu práce bylo nahlíženo zejména skrze optiku vertikální a horizontální shody/neshody. Vertikální shoda měří to, zda absolvent pracuje v práci, která odpovídá úrovni jeho vzdělání. Je posuzována tak, že nejvhodnější úroveň vzdělání pro vykonávanou práci je srovnána s úrovní vzdělání absolventa. Toto srovnání je však částečně problematické, jelikož studijní program, vůči kterému jsou otázky vztahovány, nemusí být (a zejména u absolventů bakalářského studia ani není) nejvyšší dosaženou úrovní vzdělání absolventa. Právě srovnání s nejvyšší dosaženou úrovní vzdělání se jeví jako relevantní. Toto vzdělání sice respondent nemusel získat na Univerzitě Karlově, u naprosté většiny tomu však tak bylo. Srovnání ukázalo, že odpovídající pozice je silně ovlivněna typem vystudovaného studijního programu. Například situace absolventů bakalářských studijních programů je velmi proměnlivá, a i když polovina absolventů pracuje na odpovídající pozici vzhledem k ukončenému studiu, třetina absolventů bakalářských studijních programů pracuje na pozicích, k jejichž výkonu je nutný vyšší stupeň vzdělání. Situace je navíc velmi proměnlivá mezi zkoumanými ročníky. Zkoumána byla také horizontální kvalifikační neshoda neboli situace, kdy jedinec pracuje v zaměstnání, které neodpovídá oboru jeho studia. Za nejvhodnější pro svou práci považují výhradně vystudovaný nebo příbuzný obor zhruba čtyři pětiny absolventů Univerzity Karlovy. Zároveň to však znamená, že zhruba každý pátý absolvent pracuje mimo obor. Jelikož práce mimo obor značí neuspokojivé využití odborných znalostí a dovedností nabytých v procesu vzdělávání, je třeba znát odpověď na otázku, proč absolventi v oboru nepracují (pokud se nejedná o vědomou volbu danou změnou zájmů).

Od roku 2022 byly do dotazníku přidány dvě otázky ohledně finančního ohodnocení absolventů univerzity. Nejprve je nutné zmínit, že do výsledků se často propisují i další vlivy, jako je například již zmíněná vertikální a horizontální shoda absolvovaného studia a vykonávané práce, region, kde respondent pracuje, či socioekonomická situace ve zkoumané době. Obecně lze říci, že absolventi Univerzity Karlovy jsou spíše spokojeni se svým platovým ohodnocením a tato spokojenost mírně roste s narůstající dobou od absolvování. Necelých 10 % absolventů má rok po absolvování hrubý měsíční příjem nižší než 25 000,- Kč. Pět let od absolvování jsou to 3 % absolventů. Na druhé straně spektra příjem vyšší než 70 000,- Kč má 11 % čerstvých absolventů (rok od absolvování) a necelá třetina absolventů pět let od absolvování. Průměrný hrubý měsíční příjem absolventa Univerzity Karlovy se pohybuje mezi 40 až 45 000 Kč,- (jeden rok od absolvování) a 50 až 55 000,- Kč (pět let od absolvování).

Předposlední kapitola se zabývá geografickou mobilitou absolventů Univerzity Karlovy. Jsou zde řešeny tři otázky. Odkud absolventi Univerzity Karlovy pocházejí? Kde v době šetření bydleli? A kde absolventi v současné době pracují? Výsledky ukázaly, že zhruba necelá třetina absolventů Univerzity Karlovy žila před vstupem na vysokou školu v Praze, přidáme-li Středočeský kraj, jedná se o necelou polovinu všech absolventů. Po absolvování vysoké školy zůstává v Praze bydlet polovina absolventů. V Praze pracuje téměř 60 % absolventů UK. Ve srovnání místa pobytu před studiem s místem výkonu práce bylo zjištěno, že z krajů odchází do Prahy za prací nejčastěji 40-50 % absolventů, kteří před studiem žili mimo hlavní město. Zajímavý je pohyb osob, které bydlely před nástupem na vysokou školu na Slovensku. Velká část z nich pracuje po absolvování v Praze (46 %), významný podíl ale také bere ČR jako „přestupní stanici“ a dále pracuje v zahraničí (18 %).

V letech 2021 a 2022 byli čerství absolventi z akademických let 2019/2020 a 2020/2021 osloveni sérií otázek, zdali a jakým způsobem je ovlivnila pandemie koronaviru. U kohorty 2019/2020 byly téměř dvě třetiny absolventů (62 %) nějakým způsobem negativně ovlivněny pandemií, u kohorty 2020/2021 to bylo dokonce 67 %. Kohorta 2019/2020 byla ve velké míře negativně ovlivněna během posledního roku studia (více než polovina absolventů), 30 % pak pouze po absolvování. U kohorty 2020/2021 byli ovlivněny dvě třetiny absolventů během posledního roku studia, ale pouze po absolvování je negativně pandemická situace ovlivnila v menším měřítku než předešlou kohortu (23 %).

Během posledního roku studia se absolventi ve velkém potýkali se zvýšenou psychickou zátěží na jejich osobu (67 %), s problémy během finalizace závěrečné práce (45 %), více než třetina absolventů (35 %) byla negativně ovlivněna při plnění zápočtů a zkoušek a neměla dobré podmínky při studiu z domova. Tyto negativní vlivy jsou u obou kohort popsány velmi obdobně. V době po absolvování se necelá polovina absolventů poznamenaná koronavirovou pandemií setkala s problémy při vstupu na trh práce, případně tito absolventi měli problémy v zaměstnání, které vykonávali během studia. Negativní vliv na další studium, příp. přijímací zkoušky, byl patrnější u absolventů v akademickém roce 2019/2020 (45 %) než tomu bylo u kohorty 2020/2021 (27 %). Do dobrovolnické činnosti se během pandemie zapojilo 19 % absolventů.

Dosavadní šetření ukázala, že výsledky jsou v průběhu let konzistentní napříč všemi zkoumanými kohortami a nevykazují žádné výrazné výkyvy. Datová matice čítá unikátní odpovědi od 15 390 absolventů Univerzity Karlovy za 13 šetřených kohort. Kromě výsledků, které jsou v tomto materiálu zpracovány, obsahují datové matice další informace z otevřených odpovědí. Tyto odpovědi jsou poskytnuty fakultám k internímu vyhodnocení.

Absolventi Univerzity Karlovy zpravidla jako střední školu absolvují gymnázium (79 % respondentů), a to buďto čtyřleté (36 % případů) nebo víceleté (43 %). Mezi další ve větší míře absolvovaná předchozí studia patří střední odborná škola s maturitou (15 % absolventů). Jak lze vidět z grafu níže, absolventů, kteří ukončili jiný typ střední školy, bylo mezi respondenty méně než 5 %. Tři procenta respondentů absolvovalo střední školu v zahraničí, obdobný podíl absolvoval vyšší odbornou školu. Výsledky jsou konzistentní napříč všemi zkoumanými ročníky. Mezi fakultami jsou však viditelné rozdíly. Zatímco některé fakulty vykazují nadprůměrný podíl absolventů gymnázií (nad 85 % - např. 2. lékařská fakulta, Fakulta sociálních věd, Lékařská fakulta v Plzni, Matematicko-fyzikální fakulta, Právnická fakulta a Přírodovědecká fakulta), jiné fakulty vykazují podíl absolventů gymnázií podstatně nižší - například teologické fakulty (pod 50 % - Katolická teologická fakulta 46 %, Evangelická teologická fakulta 41 % a Husitská teologická fakulta 40 %). Teologické fakulty vykazují vyšší podíly absolventů středních odborných škol (Evangelická teologická fakulta 38 %, Katolická teologická fakulta 43 % a Husitská teologická fakulta 48 %). Více absolventů středních odborných škol, než činí průměr na Univerzitě Karlově, vstupuje například i na 3. lékařskou fakultu (21 %), Fakultu tělesné výchovy a sportu (26 %), Fakultu humanitních studií (29 %), a Pedagogickou fakultu (31 %). Na některé fakulty vstupuje také vyšší podíl absolventů vyšších odborných škol.

Do určité míry může do dalšího rozhodování o studiu na vysoké škole vstupovat i vzdělání rodičů. V roce 2021 byly do dotazníku přidány otázky, které se týkaly vzdělání otce a matky absolventa. Za zkoumané ročníky vychází, že 61 % absolventů mělo v době nástupu na vysokou školu alespoň jednoho rodiče vysokoškolsky vzdělaného. Ani jednoho vysokoškolsky vzdělaného rodiče mělo 39 % absolventů Univerzity Karlovy. Ukazuje se tak, že Univerzita Karlova je otevřená různým skupinám, z různých sociálních vrstev. Mezi vzděláním otce a matky absolventa jsou významné rozdíly. U otce absolventa dominuje vysokoškolské magisterské vzdělání (42 %). Druhým nejčastějším dosaženým vzděláním je středoškolské s maturitou (31 %), následované středoškolským bez maturity (18 %). Ostatní úrovně vzdělání nedosahují více než 5 % (základní vzdělání 2 %, vysokoškolské Bc. U matky je situace odlišná. Dominuje zde středoškolské vzdělání s maturitou (43 %), následované vysokoškolským magisterským vzděláním (37 %). Středoškolské vzdělání bez maturity má pouze 10 % matek (srovnej u otce 18 %) a ostatní úrovně jsou opět pod hranicí 5 % (základní vzdělání 2 %, vysokoškolské Bc. 5 %, vysokoškolské Ph.D. 3 %). I když v průměru je u absolventů UK vysokoškolsky vzděláno 45 % matek a 50 % otců, situace na fakultách se podstatně liší. Velký podíl vysokoškolsky vzdělaných rodičů je např. na 2. lékařské fakultě (61 % matek a 62 % otců), Matematicko-fyzikální fakultě (64 % matek, 67 % otců), Lékařské fakultě v Plzni (58 % matek, 63 %).

Po státnicích jsou nejlépe placeni IT specialisté a právníci. Absolventi vysokých škol zažívají zlaté časy. V současné době se v České republice nemusejí obávat, že by nesehnali práci. Analytici sice tvrdí, že zpomalení hospodářského růstu je na obzoru, ale momentálně platí, že o dění na trhu práce rozhodují zaměstnanci, nikoliv zaměstnavatelé. „Podíl míst vhodných pro absolventy kvůli obecnému nedostatku lidí v posledních dvou letech osciluje kolem 40 procent ze všech obsazovaných pozic na pracovních portálech. Pro srovnání: v roce 2011 to bylo jenom kolem 15 procent. Absolventi jsou tedy jednou ze skupin, která si nyní může nejvíc vybírat.

Podle studie Asociace studentů a absolventů (ASA) studenti posledních ročníků v roce 2018 očekávali, že jejich nástupní plat bude někde mezi 22 500 a 32 500 korunami. Ještě před dvěma lety by přitom byli ochotni nastoupit za mzdu 17 500 až 27 500 Kč. Jak říká Kristýna Králová z personální agentury Hays CZ, nerostou jen požadavky absolventů, ale i reálné nástupní mzdy, a to zejména v Praze a dalších velkých městech: „Mzdy absolventů rostly v uplynulém roce v průměru o osm procent, v roce 2017 dokonce o dvacet procent. Velmi dobře jsou na tom absolventi IT oborů: uchazeč, který již získal nějaké pracovní zkušenosti během studia, si následně může vydělat 40 až 60 tisíc měsíčně - v závislosti na pozici, lokalitě a typu společnosti. Velmi dobře jsou oceňováni i absolventi technických oborů, kteří se chtějí věnovat obchodu - zde se nástupní mzda bez bonusů pohybuje kolem 40 tisíc. V minulém roce se zvýšily také mzdy v oblasti stavebnictví, kde se nyní pohybují v rozmezí 35 až 40 tisíc hrubého, opět v závislosti na typu společnosti a pozici.

Podle Tomáše Dombrovského z portálu Jobs.cz je ale velmi složité určit nástupní platy přesně. Radek, jenž letos v únoru ukončil ČVUT v Praze a odnesl si odtamtud inženýrský titul ze stavební fakulty, potvrzuje, že sehnat práci pro něj nebyl problém. „Oslovil jsem headhunterskou firmu. Poslal jsem životopis, sešel se s nimi a pak už jen chodil na domluvené pohovory,“ vzpomíná, jak trávil poslední zimní semestr. „Během studií jsem po večerech a o víkendech pracoval jako produkční v České televizi, v oboru stavebnictví jsem získal pouze povinnou praxi, kterou nám domluvila fakulta. Radkovi spolužáci už také podepisují pracovní smlouvy. Některé z nich prý ale nepříjemně překvapily nástupní platy. „Většina začíná za méně než 30 tisíc korun měsíčně, přitom na stavbách se obecně často pracuje přesčas, práce je zodpovědná a náročná. Já si ale myslím, že problém absolventů je i v tom, že si o víc peněz prostě neřeknou. Trochu jinou zkušenost má Denisa, která vystudovala sociální práci na Univerzitě Hradec Králové. Hned po promoci se přestěhovala za přítelem do malého východočeského města a začala shánět práci v oboru. Zjistila ale, že mimo větší města to není jen tak. Aby se uživila, nechala se zaměstnat v kanceláři jedné místní firmy - a přitom obcházela výběrová řízení. Po půl roce na místo sociální pracovnice skutečně nastoupila. „Co se týče platu, vlastně nechápu, kde se berou ta čísla průměrných mezd. Já jsem zhruba na polovině a v dohledné době si nepolepším.

Úspěšnost absolventů jednotlivých oborů při hledání práce sleduje dlouhodobě Středisko vzdělávací politiky při Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Tradičně velmi nízkou úroveň nezaměstnanosti mají absolventi fakulty právnické, lékařské, farmaceutické a zdravotně-sociální, ať už jde o magistry (lékaře), nebo bakaláře (porodní asistentky, fyzioterapeuty). Do skupiny fakult, u nichž je míra nezaměstnanosti dlouhodobě průměrná, patří pedagogické, tělovýchovné a ekonomické fakulty. Nezaměstnanost u absolventů strojních, stavebních a ostatních technických fakult závisí na tom, jak se daří ekonomice. Další skupinu tvoří fakulty, jejichž absolventi mají dlouhodobě s nezaměstnaností největší potíže. A které obory v poslední době dostávají zelenou? „Jedná se o informatické a elektrotechnické, stejně jako chemicko-technologické fakulty,“ prozrazuje Martin Zelenka ze Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK. Poptávka po technicích je opět závislá na tom, jak se daří ekonomice. Ovšem zájem o „ajťáky“ dlouhodobě přesahuje nabídku.

Vladimír získal titul z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně letos v lednu. Během školy práci nesháněl, chtěl napřed v klidu splnit své studijní povinnosti. Jasno měl hlavně ve dvou věcech: chtěl se z Brna přesunout do Prahy a zakotvit v advokátní kanceláři, aby se tu jako koncipient mohl připravit na advokátské zkoušky a samostatný výkon profese. „Pohovory jsem absolvoval tři, šlo to hladce. A tak teď chystám smlouvy, vyřizuji podání u soudu, připravuji kolegům podklady a chodím nahlížet do spisů. Nestěžuje si ani Gábi, která letos v zimním semestru psala diplomovou práci na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE a sháněla práci. „Pracovala jsem během celého studia, vysoká škola ekonomická v tomto studentům vychází vstříc. Brigády jsem si hledala v oblasti marketingu - a tam jsem se rozhodla zakotvit,“ říká Gábi, jež v prosinci nastoupila. „Měla jsem jasné požadavky: chtěla jsem pracovat v rychloobrátkovém zboží a v nadnárodní firmě. Jsem moc spokojená - využiju jazyky, znalosti z mezinárodních obchodních operací a další věci, které jsem se učila ve škole.

Portál pracovních příležitostí Jobs.cz provedl průzkum mezi 737 studenty a čerstvými absolventy českých vysokých škol. „Co je pro studenty při shánění práce nejdůležitější? Na prvních třech místech se prakticky se sto procenty odpovědí umístila výše platu, užitečnost a smysluplnost práce a možnost odborného růstu,“ říká Tomáš Ervín Dombrovský z Jobs.cz. Tři čtvrtiny absolventů chtějí pracovat v soukromé firmě, zhruba půl na půl jsou zastoupeni zastánci českých a nadnárodních firem. Zcela zřetelným trendem je fakt, že pro současné studenty a absolventy VŠ už není atraktivní představa osmi a půl hodiny denně v kanceláři (67 % z nich má zájem o pružnou pracovní dobu, 57,4 % chce mít možnost pracovat z domova a téměř dvě pětiny by měly zájem o zkrácený úvazek; na klasickém pracovním poměru na plný úvazek trvá jen 18 % studentů a čerstvých absolventů).

O současné mladé generaci si starší lidé často myslí, že oplývá sebevědomím. Říká se, že dnešní mladí se hlavně „umí prodat“. Ale i oni mají na prahu kariéry své obavy. „Osmapadesát procent absolventů a studentů se obává nároků, které na ně budou v zaměstnání kladeny. Polovině dělá vrásky už samotný přijímací pohovor. Zajímavé je, nakolik jsou absolventi přesvědčeni o tom, že je škola připravila na různé oblasti pracovního života. Podle průzkumu více než tři čtvrtiny tvrdí, že jsou dobře připraveny hlavně v oblasti teoretických poznatků. Naopak v jejich aplikaci si věří jen 44 % studentů a absolventů. A co jim naopak chybí? Čemu by se podle jejich názoru měly školy věnovat víc? Dvě třetiny studentů posledních ročníků a absolventů se domnívají, že by bylo vhodné na univerzity angažovat odborníky z praxe, polovina by uvítala větší důraz na schopnost argumentace a obhajoby vlastního názoru, polovina by se ráda naučila, jak řešit neobvyklé situace.

Zaprvé jde o samotné zaměření či specializaci, zadruhé je důležitá praxe získaná již během studia (pokud možno v oboru a čím delší, tím lépe, ale ideální je alespoň půl roku) a zatřetí hraje roli jazyková vybavenost - primárně jde o angličtinu. Firmy nebazírují na zkouškách nebo certifikátech. „První dvě kritéria jsou v posledním desetiletí přibližně stále stejně důležitá a praxe přitom mírně převažuje nad samotným oborem studia (vyjma velmi úzkých specializací s jasnými nároky na vystudovaný obor - medici, právníci, část techniků atd.). Diskusi na téma, zda se v současnosti vyplatí studovat vysokou školu, odborníci uzavírají jednoznačným ano. Strávit minimálně pět let rané dospělosti studiem sice vyžaduje oběti, jak finanční tak i časové, ale investice se bohatě vrátí. A obvyklá klišé o tom, jak absolventi humanitních škol končí za pulty fast foodů, jsou mimo realitu. Nejvíc se „vyplatí“ studovat obory spojené s IT, ale ani mladí teologové, sociologové nebo ekonomové rozhodně nezůstávají na úřadu práce. „Někteří mají trochu pestřejší start - začínají třeba v call centrech nebo na juniorních obchodních pozicích a podobně -, nicméně obvykle se během tří až čtyř let dost významně posouvají.

tags: #prumerny #plat #absolventu #prf #uk