Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, prošel významnou novelizací (zákon č. 267/2025 Sb.), která přináší řadu změn v definici, kvalifikaci a pracovních podmínkách pedagogických pracovníků. Cílem této novely je zrekapitulovat a stručně okomentovat základní změny, které novela zákona o pedagogických pracovnících a novela školského zákona přináší. Novela mění zákon o pedagogických pracovnících a školský zákon s účinností od 1. 9. 2023 nebo od 1. 1. 2024.
Definice a kategorie pedagogických pracovníků
V zákoně o pedagogických pracovnících nalezneme novou definici pedagogického pracovníka: Pedagogickým pracovníkem je ten, kdo koná přímou vyučovací, přímou výchovnou, přímou speciálněpedagogickou, přímou sociálněpedagogickou nebo přímou pedagogicko-psychologickou činnost přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě školského zákona (dále jen "přímá pedagogická činnost"), a je zaměstnancem právnické osoby vykonávající činnost školy, zaměstnancem společenství obcí nebo zaměstnancem právnické osoby zřízené nebo založené společenstvím obcí, pokud jeho prostřednictvím zajišťuje příspěvková organizace vykonávající činnost školy nebo školská právnická osoba plnění svých úkolů, zaměstnancem státu, nebo ředitelem školy. Pedagogickým pracovníkem je též zaměstnanec, který vykonává přímou pedagogickou činnost v zařízeních sociálních služeb; písmeno b) se na tohoto zaměstnance vztahuje obdobně.
Vznikla nám nová kategorie pedagogického pracovníka - sociální pedagog, jeho odborná kvalifikace je upravena v ustanovení § 19b zákona č. 563/2004 Sb. V souvislosti se zánikem přípravných tříd se ruší s účinností od 1. 9. 2029 odborná kvalifikace učitelů, kteří vykonávali přímou pedagogickou činnost v těchto třídách, ruší se ustanovení § 8a zákona.
Kdo vykonává přímou pedagogickou činnost
Přímou pedagogickou činnost podle ustanovení § 2 odst. 2 zákona vykonává učitel, pedagog v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, vychovatel, speciální pedagog, nově sociální pedagog, školský logoped, psycholog, pedagog volného času, asistent pedagoga, trenér, metodik prevence v pedagogicko-psychologické poradně, vedoucí pedagogický pracovník.
Prokazování znalosti českého jazyka
Prokazování znalosti českého jazyka upravuje ustanovení § 4 odst. 1 nově. I nadále platí, že fyzická osoba, která získala odbornou kvalifikaci stanovenou tímto zákonem v jiném vyučovacím jazyce než českém, je povinna prokázat znalost českého jazyka zkouškou, pokud není dále stanoveno jinak. Zkouškou podle věty první se prokazuje znalost českého jazyka odpovídající minimálně úrovni B2 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Nově musí prokázat znalost českého jazyka odpovídající minimálně úrovni C1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky pouze učitelé mateřské školy nebo učitelé prvního stupně základní školy.
Od 1. 9. 2023 je v § 4 odst. 1 zákona o pedagogických pracovnících jednoznačně stanoveno, že učitel mateřské školy, učitel prvního a druhého stupně základní školy a učitel všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy musí prokázat znalost českého jazyka odpovídající minimálně úrovni C1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Dále se nově od 1. 9. 2023 prokázání znalosti českého jazyka nevyžaduje v případě pedagogického pracovníka, který úspěšně vykonal maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury nebo jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury [§ 4 odst. 4 písm. b)].
Podle přechodných ustanovení novely zákona o pedagogických pracovnících platí, že fyzická osoba, která prokázala znalost českého jazyka podle "dřívějšího znění" zákona o pedagogických pracovnících (účinného do 31. 8. 2023), se považuje za osobu, která prokázala znalost českého jazyka podle zákona o pedagogických pracovnících ve znění účinném od 1. 9. 2023.
Uznávání předpokladu odborné kvalifikace
Ustanovení § 9a zákona upravuje uznání splnění předpokladu odborné kvalifikace učitele druhého stupně základní školy nebo učitele střední školy. I nadále platí, že zaměstnanci, který je absolventem akreditovaného magisterského studijního programu, jehož zaměření odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, může ředitel školy písemně uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele druhého stupně základní školy nebo učitele všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy za splněný na dobu nejdéle 3 let ode dne, kdy tuto pedagogickou činnost začal vykonávat.
Upuštěno je od podmínky prokázání souvislé praxe v oboru 5 let u zaměstnance, který je absolventem akreditovaného magisterského studijního programu, jehož zaměření odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, který bude vykonávat činnost učitele odborných předmětů, praktického vyučování nebo odborného výcviku, u zaměstnance, který je absolventem alespoň středního vzdělání s maturitní zkouškou v oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, který bude vykonávat činnost učitele praktického vyučování nebo odborného výcviku u zaměstnance, který je absolventem alespoň středního vzdělání s výučním listem v oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, který bude vykonávat činnost učitele odborného výcviku. Odbornou kvalifikaci jim ředitel školy uzná na dobu nejdéle 3 let ode dne, kdy tuto pedagogickou činnost začal vykonávat.
Zaměstnanec před vznikem pracovního poměru sdělí řediteli školy, zda a na jakou dobu u něho dříve došlo k uznání předpokladu odborné kvalifikace podle tohoto ustanovení § 9a zákona, protože celková doba uznání předpokladu odborné kvalifikace nesmí u téhož zaměstnance přesáhnout ani v souhrnu u více zaměstnavatelů 3 roky.
Zcela novým institutem, který od 1. 9. 2023 mohou využít ředitelé základních a středních škol, je možné uznání předpokladu odborné kvalifikace za splněný, a to v případě učitele druhého stupně základní školy a učitele střední školy (§ 9a zákona o pedagogických pracovnících). Podle § 9a odst. 5 zákona o pedagogických pracovnících celková doba uznání předpokladu odborné kvalifikace nesmí u téhož zaměstnance přesáhnout ani v souhrnu u více zaměstnavatelů 3 roky. Je potřeba zdůraznit, že ředitel školy může (nemusí) uznat předpoklad odborné kvalifikace za splněný. Pokud tak však učiní, musí předpoklad odborné kvalifikace uznat písemně.
Je zřejmé, že motivovaný učitel druhého stupně základní školy nebo učitel střední školy má dobu uznání předpokladu odborné kvalifikace za splněný využít k získání odborné kvalifikace pedagogického pracovníka. V průběhu této doby ředitel školy nemusí prokazovat, že nemůže výchovu a vzdělávání zajistit pedagogickým pracovníkem s odbornou kvalifikací (§ 22 odst. 10 zákona o pedagogických pracovnících); tj. v průběhu této doby nelze dát zaměstnanci výpověď dle § 52 písm. a) zákoníku práce. Pokud v době uznání předpokladu odborné kvalifikace za splněný učitel druhého stupně základní školy nebo učitel střední školy odbornou kvalifikaci nezíská, vystupuje v pracovněprávních vztazích jako odborně nekvalifikovaný pedagogický pracovník a je možné jej zaměstnat pouze za podmínek stanovených § 22 odst. 10 zákona o pedagogických pracovnících.
Odborná kvalifikace speciálního pedagoga a školského logopeda
Novou podobu má i ustanovení § 18, které upravuje odbornou kvalifikaci speciálního pedagoga. Nově je možné získat odbornou kvalifikaci speciálního pedagoga díky vysokoškolskému vzdělání získanému studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřenému na speciální pedagogiku a přípravu učitelů základní školy nebo učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy [ § 18 písm. a)]. Zcela nově je v § 18a zákona o pedagogických pracovnících definováno vzdělání vedoucí k získání odborné kvalifikace školského logopeda. Pro speciální pedagogy, kteří absolvovali studium k výkonu specializované činnosti speciálního pedagoga v oblasti školské logopedie, je důležité přechodné ustanovení novely. Podle něj absolventi studia k výkonu specializované činnosti speciálního pedagoga v oblasti školské logopedie podle § 9 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 317/2005 Sb. jsou považováni za odborně kvalifikované.
Další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP)
Důsledkem novely je také zpřesnění, systémové sjednocení a zjednodušení mnohých variant dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, které je podmínkou získání odborné kvalifikace.
| Účinnost do 31. 8. 2023 | Účinnost od 1. 9. 2023 |
|---|---|
| § 9 odst. 1, 2, 3 | § 9 odst. 1, 2 |
| Studium pedagogiky podle § 22 odst. 1 písm. a) | Sjednocené a zjednodušené způsoby dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků uskutečňované vysokou školou v programu celoživotního vzdělávání nebo zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků jsou nově vymezeny v § 22 zákona o pedagogických pracovnících. Dále budou konkretizovány očekávanou novelou vyhlášky č. 317/2005 Sb. |
| Studium pedagogiky (§ 22 odst. 1 písm. a)) | |
| Studium k rozšíření odborné kvalifikace (§ 22 odst. 1 písm. b)) | |
| Studium pro asistenty pedagoga, kteří vykonávají přímou pedagogickou činnost spočívající v pomocných výchovných pracích (§ 22 odst. 1 písm. c)) | |
| Studium pro přípravu školských logopedů (§ 22 odst. 1 písm. d)) | |
| Studium pro přípravu pedagogů volného času (§ 22 odst. 1 písm. e)) | |
| Doplňující didaktické studium příslušného cizího jazyka (§ 22 odst. 1 písm. f)) |
Do režimu akreditací udělovaných MŠMT již nepatří vzdělávací programy k prohlubování odborné kvalifikace (průběžné vzdělávání). K výčtu „forem“, ve kterých se uskutečňuje DVPP, je doplněno neformální vzdělávání a sdílení zkušenosti [ § 24 odst. 4 písm. c)].
Bylo doplněno pravidlo umožňující vyřešit souběh důvodů snížení rozsahu volna k samostudiu (tj. 12 pracovních dnů). Jedním důvodem snížení počtu dnů volna na samostudium je trvání pracovního poměru pouze po dobu části školního roku (§ 24 odst. 7 věta třetí). Druhým důvodem snížení počtu dnů volna na samostudium je kratší pracovní doba (§ 24 odst. 7 věta čtvrtá). Pokud v případě určitého pedagogického pracovníka dojde k souběhu uvedených důvodů snížení počtu dnů volna na samostudium (např. pracovní poměr pedagogického pracovníka trvá 10 měsíců a jeho týdenní pracovní doba činí 10 hodin), sníží se rozsah volna k samostudiu (12 pracovních dnů) podle důvodu, který z hlediska snížení jeho rozsahu převažuje.
Bylo zrušeno pravidlo, podle kterého se DVPP nepovažuje za rekvalifikaci podle zákona o zaměstnanosti.
Adaptační období a uvádějící učitelé
S účinností od 1. 1. 2024 jsou v souladu s § 24a zákona o pedagogických pracovnících právnické osoby vykonávající činnost školy povinny podporovat začínajícího učitele po dobu jeho adaptačního období, a to zejména tím, že určí uvádějícího učitele. Adaptační období učitele je období od vzniku prvního pracovního poměru učitele do skončení 2 let trvání pracovního poměru učitele k právnické osobě vykonávající činnost školy. Adaptační období se vztahuje pouze na začínající učitele. Nevztahuje se např. na pedagogy, kteří již vykonávali pedagogickou činnost před 1. 1. 2024.
Příklad: První pracovní poměr učitelky k právnické osobě vykonávající činnost školy vznikl 25. 8. 2019. Učitelka čerpala mateřskou dovolenou a rodičovskou dovolenou od 1. 8. 2020 do 31. 8. 2023, tj. 3 roky a 1 měsíc. Pokud by netrvaly překážky v práci (mateřská dovolená a rodičovská dovolená), adaptační období učitelky by uplynulo 24. 8. 2021 (25. 8. 2019 + 2 roky = 24. 8. 2021). V důsledku čerpání mateřské a rodičovské dovolené po dobu 3 let a 1 měsíce se adaptační období učitelky prodlužuje o dobu 3 let a 1 měsíce. Proto adaptační období skončí 24. 9. 2024 (24. 8. 2021 + 3 roky a 1 měsíc = 24. 9. 2024). Protože je právní úprava zakotvující adaptační období účinná od 1. 1. 2024, adaptační období učitelky poplyne od 1. 1. 2024 do 24. 9. 2024.
Škola určí adaptační období každému učiteli, který začal vůbec poprvé vykonávat zaměstnání učitele po 1. 1. 2024. Škola určí adaptační každému učiteli, který začal vůbec poprvé vykonávat zaměstnání učitele dříve než 2. 1. 2024, ale jeho adaptační období ještě neskončilo.
Provázející učitel a třídní učitel
S účinností od 1. 1. 2024 je v novém § 24c zákona o pedagogických pracovnících zakotven institut provázejícího učitele, který metodicky vede žáka nebo studenta jiné školy nebo vysoké školy nebo účastníka dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků podle § 22 odst. 1 písm. a) připravujícího se v rámci praktického vyučování, praktické přípravy nebo praxe na výkon povolání učitele. Provázejícím učitelem může být pouze učitel, který splňuje předpoklady podle § 3 zákona o pedagogických pracovnících (tj. je plně svéprávný, bezúhonný a má odbornou kvalifikaci).
Dále je s účinností od 1. 1. 2024 v § 24d zákona o pedagogických pracovnících uvedena definice třídního učitele. Podle tohoto ustanovení třídní učitel vykonává činnost v základní škole a střední škole. Práci třídního učitele také vykonává vedoucí oddělení na konzervatoři nebo základní umělecké škole a vedoucí studijní skupiny na vyšší odborné škole.
Změny ve školském zákoně
Zákonem č. 183/2023 Sb. byl novelizován nejen zákon o pedagogických pracovnících, ale i školský zákon, a to s účinností od 1. 1. 2024.
Na školy zřízené územními samosprávnými celky nebo svazky obcí se vztahuje zásadní změna spočívající ve vyhlášení MŠMT normativů a opravných koeficientů tak, aby celková výše finančních prostředků určených na platy učitelů rozepisovaných podle § 161c odst. 3 školského zákona na zvláštní účet kraje odpovídala v měsíčním průměru na 1 úvazek učitele nejméně 130 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství (§ 161c odst. 3).
I od 1. 1. 2024 bude výše platových tarifů stanovena nařízením vlády. Stejně tak od 1. 1. 2024 bude mít ředitel školy zřízené územními samosprávnými celky nebo svazky obcí i nadále možnost rozhodnout, jak přidělený objem finančních prostředků pro činnost školy využije.
Pokud organizace zřízená státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí vykonává činnost školní družiny nebo školního klubu, je pro ni podstatná změna osoby, která od 1. 1. 2024 stanoví výši úplaty za zájmové vzdělávání ve školní družině nebo školním klubu. Dle § 123 odst. 2 školského zákona bude tuto výši stanovovat ředitel školy.
V jednom bodě se novela školského zákona týká bezprostředně pedagogických pracovníků. Novela z § 22a školského zákona vyjímá právo na využívání metod, forem a prostředků dle vlastního uvážení v souladu se zásadami a cíli vzdělávání při přímé vyučovací, výchovné, speciálně pedagogické a pedagogicko-psychologické činnosti.
Zákon o vzdělávání osob se zdravotním postižením (IDEA) - historie a vývoj
Novela zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona se týká mnohých aspektů činnosti pedagogických pracovníků [předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků, nové povinné činnosti (např. uvádějícího učitele), práva pedagogických pracovníků], pracovněprávních vztahů pedagogických pracovníků i DVPP.
tags: #zakon #351 #novela #o #pedagogickych #pracovnicich