Každý studijní program či specializace má svůj závazný studijní plán, který je každoročně zveřejňován v tzv. Karolince. Pro vás je platný studijní plán z akademického roku, ve kterém jste se do studia zapsali. Může v něm však docházet k průběžným úpravám, proto každoročně sledujte nově vydanou Karolinku, u změn je vždy uvedeno, kterých ročníků se týká. Případné úpravy jsou vždy zohledněny i v plánu v SIS.
Studium spočívá v průběžném plnění studijních povinností, tedy předmětů, ze studijního plánu vašeho programu či specializace. Studium je organizováno jako kreditové: za úspěšné ukončení každého předmětu získáte podle náročnosti určitý počet kreditů. Přidělený počet kreditů nezávisí na známce. Kreditové ohodnocení jednotlivých předmětů naleznete v Karolince a ve studijním informačním systému (SIS).
Předměty jsou rozděleny na povinné, povinně volitelné a volitelné. Všechny povinné předměty musíte úspěšně absolvovat, jinak nemůžete úspěšně ukončit studium. Z nabídky povinně volitelných předmětů musíte získat alespoň požadovaný minimální počet kreditů. Volitelnými předměty pak naplníte své zbývající kredity do požadovaného limitu. Za bakalářské studium musíte získat dohromady 180 kreditů, v navazujícím magisterském studiu potom 120 kreditů - ideálně tedy 30 kreditů za semestr.
Každý předmět si můžete zapsat za dobu jednoho studia nejvýše dvakrát. Pokud povinný předmět ani při druhém zápisu nesplníte, neprojdete kontrolou studia před státními zkouškami stanovenou studijním plánem, a nemůžete tedy studium úspěšně ukončit. Povinně volitelné a volitelné předměty nemusíte splnit ani při druhém zápisu. Nedoporučujeme si však zbytečně zapisovat mnoho předmětů a plnit jen některé. U povinně volitelných předmětů si můžete vyčerpat obě možnosti zápisu a může se stát, že z nich nebudete schopni získat potřebný počet kreditů. Navíc když si zapíšete více předmětů, zvýší se vám minimální potřebný počet kreditů pro postup do dalšího úseku studia.
Pro splnění předmětu musíte složit zápočet nebo zkoušku (u některých předmětů i obojí). Podmínky pro splnění naleznete pro každý předmět v SIS spolu s anotací, seznamem vyučujících a hodinovým rozsahem. Požadavky ke kontrole studia vám musí pedagogové sdělit na začátku výuky a během semestru je nesmí měnit. Zápočet bývá např. za odevzdané protokoly nebo za docházku na cvičeních, zkouška je nejčastěji formou ústního přezkoušení nebo písemného testu.
Zápočet buď splníte (započteno), nebo ne (nezapočteno); ze zkoušky a tzv. klasifikovaného zápočtu můžete dostat známky 1, 2, 3 (zkoušku jste udělali), nebo 4 (zkoušku jste nesložili). Za známku 1, 2 nebo 3 dostanete stejný počet kreditů. Obsahuje-li předmět zápočet i zkoušku, zpravidla musíte nejprve splnit zápočet.
Na každou kontrolu studia máte v jednom akademickém roce nejvýše tři pokusy (jeden řádný, dva opravné). Druhý opravný termín při druhém zápisu předmětu probíhá vždy před komisí. Žádné další pokusy se nepřipouští. Nevyužité pokusy se nepřenáší do dalších akademických roků.
Termíny zkoušek vypisují pedagogové v SIS, kde se k nim také přihlašujete. Alespoň dva termíny spadající do zkouškového období musí být vypsány před jeho začátkem, další pak aspoň se čtrnáctidenním předstihem. Termíny musí být nejméně tři a počet míst na všech vypsaných termínech dohromady musí minimálně o 30 % přesahovat počet studentů, kteří si předmět zapsali. Pokud je již termín obsazen, můžete se zařadit do fronty. Jestliže se někdo z termínu odhlásí, je jeho kapacita automaticky doplněna z fronty. Nezapomeňte se odhlásit z fronty na termín, o který již nemáte zájem. Pokud se nemůžete dostavit na zapsaný termín zkoušky/zápočtu a již uplynula lhůta pro odhlášení, napište obratem vyučujícímu omluvu a důvod vaší neúčasti. Vyučující bývají většinou vstřícní a při rozumném důvodu budete z termínu omluveni. Když se neomluvíte, termín vám propadne.
Případné problémy s termíny zkoušek řešte nejprve s pedagogem, poté s garantem oboru či programu a až pak se studijním proděkanem. Můžete se také obrátit na studentské senátory. Pokud pedagoga slušně osloví skupina studentů s tím, že by potřebovali přesunout nebo vypsat ještě jeden termín zkoušky, většinou je ochoten jim v rámci svých možností vyhovět.
Pozor: Neodkládejte svůj první termín zápočtu či zkoušky až na konec zkouškového období. Pokud byl celkový počet dříve vypsaných termínů dostatečný, vyučující není povinen vám další termíny vypsat, i když vám zbývají další pokusy pro složení zápočtu/zkoušky.
Postup do dalšího úseku studia
K postupu do každého dalšího úseku studia je potřeba získat do jeho konce předepsaný počet kreditů. Pokud je nezískáte, vaše studium bude ukončeno. Prvním úsekem bakalářského studia je první semestr, druhým je letní semestr. Každý další úsek studia je pak celý akademický rok. Úseky studia pro magisterské obory jsou vždy jen celé akademické roky. Rozhodné termíny pro získání kreditů jsou na konci zimního zkouškového období v únoru (1. úsek Bc. studia) a zhruba třetí týden v září (další úseky Bc. studia a úseky Mgr. studia).
Právní rámec studia
Normy týkající se práv a povinností studentů najdete na Úřední desce UP. Harmonogram akademického roku stanovuje celouniverzitně platné termíny plnění studijních povinností, zahájení a ukončení výuky, prázdniny a rektorská volna. Na jednotlivých fakultách může být harmonogram upřesněn o další data.
Studijní a zkušební řád UP stanoví pravidla studia ve studijních programech akreditovaných na UP, práva a povinnosti studentů UP, včetně odvolacího řízení. Disciplinární řád pro studenty Univerzity Palackého v Olomouci upravuje pravidla projednávání disciplinárních přestupků studentů UP, ukládání sankcí a odvolací řízení. Stipendijní řád UP upravuje poskytování stipendií studentům UP, popisuje řízení o přiznání stipendia, rozhodnutí o jejich přidělení a způsobu jejich doručení.
Univerzita Palackého v Olomouci poskytuje studentům následující stipendia: prospěchové stipendium za vynikající studijní výsledky, stipendium za vynikající výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí výsledky, sociální stipendium v případě tíživé sociální situace studenta.
Zákon o vysokých školách je základní právní dokument pro fungování vysokých škol v České republice. Definuje úlohu vysokých škol, popisuje základní typy vzdělávací činnosti, akademické svobody a akademická práva. Mimo jiné určuje, jaké orgány má veřejná vysoká škola mít a jaké mají plnit funkce. Pojednává o vnitřních předpisech, pravidlech rozpočtu a hospodaření a dalších povinnostech. Definuje také pravidla studia na vysoké škole a přijímání ke studiu, ale také práva a povinnosti studentů a akademických pracovníků. Práva a povinnosti studentů upravují § 62 a 63 zákona.
Dne 1. dubna 2013 nabyla účinnosti novela zákona o vysokých školách, která přiznává některá nová práva studentům - rodičům. Jedná se o právo na přerušení studia po celou uznanou dobu rodičovství a právo na prodloužení lhůt pro plnění studijních povinností o dobu, po kterou by jinak trvalo čerpání jejich mateřské dovolené, pokud studium v této době nepřeruší. Aby výše uvedená práva mohla být přiznána, musí o ně student požádat a doložit je příslušnými doklady.
Studentům, kteří jsou prokazatelně v důsledku svého zdravotního postižení výrazně znevýhodněni při plnění studijních povinností, může děkan fakulty na základě jejich písemné žádosti umožnit vykonání některé studijní povinnosti v jiné formě. Takovou pomoc mohou získat studenti se specifickými potřebami vyplývajícími ze zdravotního postižení, specifických poruch učení, chronického onemocnění, narušené komunikační schopnosti nebo poruchy autistického spektra.
Typy studia a přijímací řízení
Existuje jednooborové studium se specializací, které zahrnuje společnou část předmětů pro daný studijní program a část předmětů pro specializaci. Sdružené studium tvoří kombinace hlavního oboru a vedlejšího oboru.
Kombinovanou formu studia častěji volí uchazeči, kteří mají ještě další povinnosti (např. zaměstnání či rodinu), jež jim neumožňují denní přítomnost na přednáškách. Všichni uchazeči jsou povinni absolvovat přijímací zkoušku, pokud jim nebude prominuta.
Přijímací zkoušky na Přírodovědecké fakultě MU se liší podle programů. Většina programů vyžaduje pouze Test studijních předpokladů (TSP), některé programy kombinují TSP s odborným testem (OT) nebo pohovorem k prokázání studijních předpokladů (PSP). V případě podání přihlášek na více programů se absolvuje TSP pouze jednou. Stejně tak se koná pouze jednou OT nebo PSP, pokud jsou předepsány pro více programů.
Některé programy vyžadují kromě TSP ještě složení odborného testu (OT) písemnou formou. Test je složen z otázek s několika variantami odpovědí, kde je správná pouze jedna. Pro vyhodnocení slouží odpovědní formulář, který je počítačově zpracováván anonymně.
O prominutí přijímací zkoušky mohou žádat uchazeči, kteří skládají maturitu v jarním termínu aktuálního školního roku nebo v roce předchozím. Podmínky pro prominutí přijímací zkoušky jsou uvedeny na webových stránkách fakulty. Zahraniční uchazeči hlásící se ke studiu v českém jazyce, kterým byla přijímací zkouška prominuta, jsou povinni doložit znalost češtiny zkouškou na úrovni B1.
Další možností pro prominutí přijímací zkoušky je vynikající prospěch ve škole v kombinaci s motivačními aktivitami nebo výsledky ze SOČ či olympiády na celostátní úrovni. Uchazeč může uplatnit i jiné mimoškolní aktivity dokládající jeho zájem o zvolený program.
Počet přijatých uchazečů je omezen kapacitními možnostmi jednotlivých studijních programů. Uchazeči, jimž nebude přijímací zkouška prominuta, budou přijímáni zásadně na základě pořadí podle výsledků této zkoušky. Do celkového hodnocení se zahrnuje výsledek testu studijních předpokladů, případně odborných testů nebo pohovoru. Maximální počet bodů, jehož může uchazeč dosáhnout při přijímací zkoušce, je pro různé typy testů odlišný a přepočítává se na 1000 bodů.
Středisko Teiresias dokáže nabídnout pomoc lidem se smyslovým nebo pohybovým postižením, chronickým onemocněním, psychickými obtížemi nebo se specifickými poruchami učení. O pomoc při přijímacích zkouškách můžete požádat již při vyplňování e-přihlášky.
tags: #studijni #povinnosti #prf