Vyjádření k rozhovoru s Mgr. Novákovou, které se objevilo v časopise Dětský sluch (číslo 4/2019), vyvolalo diskuzi ohledně výuky českého znakového jazyka a problematiky komunity Neslyšících na Katedře speciální pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Jako členky této katedry bychom se rády vyjádřily k tvrzením Mgr. Novákové, která se týkají profesní přípravy speciálních pedagogů, přesněji logopedů/surdopedů.
Mgr. Nováková, jako odbornice na český znakový jazyk a komunitu Neslyšících, bohužel uvádí pro nás zavádějící informace, týkající se oblasti profesní přípravy speciálních pedagogů. V rozhovoru s názvem „Nevěřím, že znakový jazyk zmizí“ se objevuje tvrzení: „Co mě dost mrzí, že obor speciální pedagogika studují lidé, kteří jednou budou učit neslyšící děti. A oni vyjdou ze studia, kde se neučí o znakovém jazyce vůbec nic, ani se neučí alespoň základy komunikace ve znakovém jazyce. Mají možnost setkat se pouze s orálními přístupy vzdělávání neslyšících. Nikdo necítí, že by měli tito budoucí pedagogičtí odborníci mít alespoň základní lingvistické povědomí a bazální komunikaci ve znakovém jazyce, když budou vzdělávat neslyšící děti?...“
S respektem a akceptujícím postojem k historickým údajům a souvislostem bychom rády uvedly, že situace na našem pracovišti se v posledních letech výrazně změnila a bylo by dobré ji mezi příbuznými odborníky také reflektovat.
Aktuální stav výuky na Katedře speciální pedagogiky
V současné době nabízí Katedra speciální pedagogiky více než základní vhled do problematiky všech skupin osob se sluchovým postižením a speciálně komunitě Neslyšících věnuje dostatečný prostor v podobě přednášek či seminářů, na které zve přímo Neslyšící.
V rámci předmětů bakalářského i navazujícího magisterského studia je již dlouhou dobu věnován prostor samozřejmě i dalším komunikačním přístupům, nikoli jen orálnímu systému. To zahrnuje zejména bilingvální přístup a totální komunikaci. Studenti se během studia setkávají s následujícími oblastmi, které se dotýkají znakového jazyka a komunity Neslyšících včetně další problematiky, která se k této oblasti váže:
- Vizuálně-motorické komunikační systémy, znakový jazyk, znakovaná čeština, prstové abecedy, pomocné artikulační znaky, psaná forma jazyka a další.
- Problematika tlumočení, typy, tlumočnické služby.
- Komunikační systémy neslyšících I., II. a III.
- Problematika výuky českého jazyka, resp. čtení a psaní, u žáků a studentů se sluchovým postižením.
- Bilingvální vzdělávání neslyšících - vymezení pojmu, pohled do historie, popis současné situace v ČR, přínos pro sluchově postižené.
- Zákon o znakové řeči, zákon o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob.
- Problematika tlumočení - typy tlumočení, možnosti tlumočení v rámci vzdělávání ve školách pro sluchově postižené.
Veškeré údaje (včetně sylabů) jsou dostupné v popisu jednotlivých předmětů (po kliknutí na kód) v tzv. SIS.
Znalosti znakového jazyka a komunity Neslyšících
Je nám známo, že v minulosti nevěnovala speciální pedagogika a potažmo výuka surdopedie problematice znakového jazyka a komunity Neslyšících ani zdaleka takový prostor, jaký by byl potřeba. Již (minimálně) několik let se ale této oblasti věnujeme se zvýšenou intenzitou a naši absolventi rozhodně ze svého studia nevycházejí bez (více než základního) seznámení se znakovým jazykem a informací týkajících se osob n/Neslyšících.
Podobně, jako se v dalším rozhovoru vyjádřila PhDr. Radka Horáková, Ph.D., souhlasíme s tím, že zaměstnat neslyšícího pedagoga (ideálně rodilého mluvčího znakového jazyka) jako odborníka na problematiku surdopedie (nebo chceme-li sluchového postižení či jinakosti) není v současné době v našich možnostech. Důvody jsou jak ty uvedené dr. Horákovou (např. většinové nesplnění předpokladů pro možnost práce na vysoké škole - tj. studium doktorského programu), tak i další personální důvody.
V současné době tedy zaměstnáváme alespoň odbornou asistentku se zbytky sluchu, bez sluchadel již neslyšící. Přesto se domníváme, že v souladu s výše uvedenými údaji je znakovému jazyku a komunitě Neslyšících věnována v naší výuce dostatečná pozornost. Svůj díl pozornosti při seznamování se s problematikou sluchového postižení musí dostat také další skupiny osob s tímto senzorickým postižením, nicméně zdůrazňování důležitosti a nezastupitelnosti znakového jazyka je součástí naší výuky již dlouho.
Omezení studia a další možnosti
Obor speciální pedagogika nebo kombinace logopedie/surdopedie ale ve své podstatě - vzhledem k celkovému objemu učiva - nemůže vybavit své studenty zcela plnohodnotnou znalostí znakového jazyka. Na to jsou studenti upozorňováni, a v případě aktivního zájmu o tento jazyk je jim doporučeno navštěvovat odpovídající kurzy (což také někteří dělají).
Speciální pedagogika taktéž není lingvistický obor zaměřený čistě na problematiku osob n/Neslyšících, co je další faktor, který je třeba si uvědomit. Zabýváme se rovnocenně všemi skupinami osob se sluchovým postižením a všem dáváme ve výuce stejný prostor.
Dále za naše pracoviště také poukazujeme na skutečnost, že většina našich absolventů nestuduje speciální pedagogiku se zaměřením na budoucí vykonávání učitelské profese, ale věnuje se spíše oblasti poradenského systému. I tak mohou naši absolventi např. přispět k lepšímu porozumění a komunikaci s neslyšícími.
Informace o státních závěrečných zkouškách
Pro studující, kteří nastoupili do bakalářského studia od akademického roku 2021/2022, platí nová podoba státních závěrečných zkoušek. Seznam státnicových otázek a doporučené literatury platí pro SZZ od akademického roku 2021/2022.
Okruhy státních závěrečných zkoušek - Bc. studium - od akademického roku 2021/2022.
Průběh státní závěrečné zkoušky se řídí studijním a zkušebním řádem (blíže viz www.pedf.cuni.cz rubrika Karolínka).
SZZ se skládá z obhajoby bakalářské práce, z části sestávající z předmětů psychologických (obecná psychologie, vývojová psychologie, sociální psychologie - otázky viz dále) a z části sestávající z předmětů speciálněpedagogických. Mezi tyto předměty patří speciální pedagogika a jeden z následujících volitelných předmětů:
- Speciální pedagogika znevýhodněného člověka se sluchovým postižením
- Speciální pedagogika znevýhodněného člověka s řečovým postižením
- Speciální pedagogika znevýhodněného člověka s mentálním postižením
- Speciální pedagogika znevýhodněného člověka s tělesným postižením
- Speciální pedagogika znevýhodněného člověka se zrakovým postižením
- Speciální pedagogika znevýhodněného člověka s poruchami chování
- Speciální pedagogika znevýhodněného člověka s kombinovaným postižením - otázky viz webové stránky katedry speciální pedagogiky
Uchazeč má prokázat znalosti nových vědeckých poznatků z oboru speciální pedagogika i znalost životních situací lidí se zdravotním postižením i sociálním znevýhodněním v současné společnosti.
Státní závěrečná zkouška v oboru Učitelství praktického vyučování a odborného výcviku
Státní závěrečná zkouška v oboru Učitelství praktického vyučování a odborného výcviku je složena ze dvou částí. První částí je obhajoba bakalářské práce, druhou je ústní zkouška z pedagogiky, psychologie a didaktiky odborného vzdělávání. Pořadí, ve kterém student tyto části absolvuje, není stanoveno.
Přihlášku ke každé části SZZ je třeba podat v termínu stanoveném harmonogramem na studijní oddělení. Na začátku semestru, ve kterém hodlá student obhajovat bakalářskou práci (zpravidla 6. semestr) si musí zapsat předmět Příprava a zpracování bakalářské práce. Tento předmět nespočívá v přímé výuce a není proto nasazen v rozvrhu. Téma bakalářské práce si student vybírá nejpozději na začátku 4. semestru.
Obhajoba bakalářské práce je veřejná a koná se před (nejméně) tříčlennou komisí. Členem komise je zpravidla i vedoucí práce a její oponent. Hlasování komise o výsledku obhajoby je neveřejné. Student má právo obhajovat i práci, kterou jeden nebo oba hodnotitelé nedoporučili k obhajobě. V průběhu obhajoby student nejprve stručně představí svou práci a poté se vyjádří k připomínkám a dotazům vedoucího a oponenta.
Ústní zkouška z pedagogiky, psychologie a didaktiky odborného vzdělávání je veřejná a koná se před (nejméně) tříčlennou komisí. Student si vylosuje kombinaci tří otázek, které následně zodpoví.
Na každou část státní závěrečné zkoušky se student přihlašuje prostřednictvím SIS, a to ve lhůtě stanovené harmonogramem akademického roku. Pokud se student k termínu nemůže dostavit nebo nesplňuje podmínky pro konání dané části státní závěrečné zkoušky, je povinen se písemně omluvit vedoucímu příslušné katedry. Pověřený pracovník katedry omluvu vyznačí v SIS. Pokud se student nedostavil ze závažných zdravotních důvodů, může se omluvit nejpozději do pěti kalendářních dnů po tomto termínu.
Byly bychom rády, kdyby informace o aktuálním nastavení výuky speciální pedagogiky (a potažmo surdopedie) vešly v podobně veřejnou zprávu, jako sdělení Mgr. Novákové. Jako zástupkyně svého oboru máme přirozenou potřebu ho „hájit“, troufáme si ale tvrdit, že námi popsané skutečnosti můžeme fakticky doložit např. právě údaji ze studijních programů. Netvrdíme, že je vše optimální a že není prostor pro žádná další vylepšení. To je vždy.
PhDr. Tereza Hradilová, Ph.D., PhDr.
Pozn. redakce: Rozhovor s Radkou Novákovou publikovaný v časopise Dětský sluch 4/2019 naleznete také na portálu idetskysluch.cz.
tags: #surdopedie #pedf #uk #statni #zkousky