Studium na vysoké škole zahrnuje řadu studijních výstupů, které prověřují znalosti studentů v různých fázích studia. Mezi tyto výstupy patří zkoušky, zápočty, dílčí písemné práce, závěrečné zkoušky a v neposlední řadě také závěrečné klauzurní práce. Tyto formy hodnocení jsou nedílnou součástí vzdělávacího procesu a jejich úspěšné absolvování je klíčové pro řádné ukončení studia.
Co je klauzurní práce?
Klauzurní práce (KLP) je specifický typ písemného testu, který má ověřit schopnost studentů aplikovat teoretické znalosti v praxi. Historicky byla klauzurní práce na některých fakultách, například na pražské právnické fakultě, přípravou na státní souborné postupové zkoušky. V současnosti se jedná o test spočívající v řešení hypotetického příkladu, kdy studenti musí aplikovat právní předpisy na konkrétní případ.
Účelem KLP je prověřit znalosti osvojené během několika semestrů a schopnost práce se zákonem. Při jejím vypracovávání je možné, ale spíše nutné, používat zákony a to buď v podobě osvědčených „úzetek“ nebo klasických „sbírek“. Kromě řešení praktických příkladů nechybí ani čistě teoretické otázky.
Historický kontext a současnost
Je důležité poznamenat, že PF UK ve školním roce 1997/1998 přešla na nový systém studia, který již s tradičními obávanými klauzurními pracemi nepočítá v původní podobě. Nicméně principy ověřování praktických aplikačních schopností studentů zůstávají relevantní.
Struktura a průběh klauzurní práce
Klauzurní práce má ověřit schopnost studentů přeložit zadaný text ze španělštiny do češtiny (v kontextu odborného překladu). Píše se těsně před závěrečnou státní zkouškou a zapisuje se tedy do semestru, v němž student skládá magisterskou státní zkoušku. Překlad se píše v počítačové učebně (nebo mimo školu v MS Teams) ve wordu. Lze používat on-line slovníky, terminologické databáze, encyklopedie, paralelní texty.
V jiném kontextu, například v trestním právu, se klauzurní práce mohla skládat ze sedmi příkladů, z nichž každý byl ohodnocen dvěma body. První bod byl za správnou kvalifikaci a druhý za vyčerpávající odůvodnění. Student s nadpolovičním počtem bodů (alespoň osm) postupoval do dalšího kola. Student, který měl méně štěstí, mohl spolu s pedagogem nalézt některé z chybějících bodů, anebo - a to častěji - byl vyporoučen z katedry s odkazem na další termín (počet pokusů byl omezen na tři).
Nesprávné zodpovězení klíčové otázky, například v občanském právu, mohlo znamenat nutnost opakovat termín zkoušky s odstupem tří měsíců.
Praktické aplikace a jejich význam
Praktické aplikace (PA) představují povinné rozšíření a procvičení základních a teoretických znalostí daného oboru v různých oblastech příslušného studijního programu, například bakalářského (Bc.). Tyto aplikace pomáhají studentům propojit teoretické poznatky s reálným světem a rozvíjet jejich schopnost řešit komplexní problémy.
Podmínky pro absolvování a zápis
Informace k slavnostní promoci a pokyny pro řádné ukončení studia jsou stanoveny Vnitřními předpisy VŠEM, kdy konkrétní termíny jsou závislé na plnění podmínek časového harmonogramu.
Na klauzurní práce je třeba se přihlásit nejpozději 2 dny před daným termínem konání, a to do 13:30 hod. Student se může z přihlášeného termínu prostřednictvím studijního informačního systému odhlásit nejpozději do 12:00 hod. Před přihlášením na klauzurní práci je třeba si ji zapsat jako předmět, přičemž takový předběžný zápis následně musí být potvrzen studijním oddělením jako zápis závazný.
Studijní oddělení potvrzuje předběžné zápisy v určených termínech. V případě nezapsání předmětu alespoň před posledním uvedeným termínem není možné klauzurní práci absolvovat. Klauzurní práce mají stanoveny tvrdé korekvizity vůči příslušným zkouškám. Zápis povinného předmětu a povinně volitelného předmětu označeného vyšší římskou číslicí je vždy podmíněn zápisem předmětu označeného nižší římskou číslicí; absolvování povinného předmětu a povinně volitelného předmětu označeného vyšší římskou číslicí je vždy podmíněno absolvováním předmětu označeného nižší římskou číslicí.
Nelze se přihlásit na termín KLP bez absolvování ústních zkoušek z příslušného předmětu s nižší římskou číslicí. Je tedy nutné velmi pečlivě zvážit, kdy je vhodné si předmět příslušné KLP zapsat, jelikož po jeho potvrzení studijním oddělením již žádným způsobem není možné zápis zrušit! Vzhledem k tomu, že předměty KLP lze zapisovat v průběhu celého akademického roku, důrazně se doporučuje je zapisovat až po splnění příslušné ústní zkoušky. V opačném případě může dojít k „vyčerpání“ všech tří pokusů KLP, aniž by bylo možné se kteréhokoliv z nich zúčastnit.
Při zápisu předmětu "klauzurní práce" je třeba vždy rozlišovat, v jakém akademickém roce k zápisu klauzurní práce dochází. Platí přitom, že klauzurní práci si zapisujete vždy do toho akademického roku, ve kterém dochází k tzv. předběžnému zápisu. Předělem je přitom okamžik zápisu předmětů do nového akademického roku (ten se kryje se zápisem předmětů do zimního semestru).
Příklad klauzurní práce z trestního práva
Následující příklad ilustruje typické zadání klauzurní práce z trestního práva:
Podnikatel Alfréd nakoupil od podnikatele Bedřicha, majitele obchodu s počítačovou technikou, různé zboží v hodnotě 1.230.000,- Kč. Již v době nákupu byl rozhodnut zboží nezaplatit a peníze utržené za zboží si ponechat. To také udělal. Když Alfréd v dohodnuté lhůtě zboží nezaplatil a na upomínky vůbec nereagoval, dostavil se obchodník Bedřich do bytu Alfréda v Plzni, kde zastihl pouze jeho manželku Ritu. Důrazněji žádal, aby mu sdělila, kde najde jejího manžela Alfréda. Když mu to Rita odmítla sdělit, Bedřich ve snaze získat požadovanou informaci ji několikrát silně uhodil pěstí do obličeje, přičemž měl na ruce hranatý prsten (tzv. boxer), který velmi zvyšuje citelnost úderu. Rita mu přesto pobyt manžela neprozradila, naopak začala křičet a volat o pomoc. Bedřich se polekal a uvědomil si, že by jej mohla udat na policii. Rozhodl se zbavit se svědka a zardousil ji.
Otázky k řešení:
- Jak právně posoudíme jednání Alfréda? Zdůvodněte.
- Jak právně posoudíme jednání Bedřicha? Zdůvodněte.
- Po činu požádal Bedřich svého bratra Dana o úkryt a za poskytnutí úkrytu před policií mu slíbil 500.000,- Kč. Dan věděl, jakého činu se Bedřich dopustil a ukryl ho ve své chatě v hlubokých lesích Křivoklátska. Jak právně posoudíme jednání Dana? Zdůvodněte.
- Svědkem činu Bedřicha byla šestiletá dcera poškozené Rity. Soud v hlavním líčení neprovedl její výslech, neboť jej nepovažoval za nutný, ale pouze přečetl podrobný a vyčerpávající protokol o jejím výslechu v přípravném řízení, ačkoliv státní zástupce na osobním výslechu trval. Byl postup soudu správný? Zdůvodněte.
- V jiném případě byl obviněný odsouzen pro trestný čin krádeže (§247). K jeho odvolání byl rozsudek odvolacím soudem zrušen a věc okresnímu soudu k novému projednání a rozhodnutí. V novém řízení bylo po doplnění dokazování zjištěno, že šlo vlastně o trestný čin loupeže (§234). Jak okresní soud rozhodne? Zdůvodněte.
- Charakterizujte podstatu „absolutních teorií trestu“ a „relativních teorií trestu“.
- Charakterizujte co rozumí trestně procesní nauka pod pojmem „nepřímé důkazy“ a jak je třeba při dokazování určité skutečnosti výlučně nepřímými důkazy postupovat.
Tato klauzurní práce byla hodnocena 3 hodinami a 0 kredity a vyučujícími byli doc. Mgr. Ivo Buzek, Ph.D., Mgr. Bc. Eva Lalkovičová, Ph.D., doc. Mgr. Petr Stehlík, Ph.D., doc. Mgr. Daniel Vázquez Touriño, Ph.D. a doc. PhDr. Kontaktní osobou byl Mgr. PRSJA004.
Základy trestního práva hmotného a procesního
Závěrečné klauzurní práce v kontextu studia
Závěrečné klauzurní práce představují důležitou součást hodnocení v rámci studijních programů. Jejich úspěšné absolvování je často podmínkou pro postup do dalších fází studia nebo pro získání titulu. Proto je nezbytné věnovat jim náležitou pozornost a důkladnou přípravu.