Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) představuje komplexní systém, který se snaží zajistit adekvátní podporu a rozvoj každého dítěte. Tento systém zahrnuje různé formy péče, od podpůrných opatření v běžných školách až po vzdělávání ve speciálních školách a zařízeních.
Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami se prioritně vzdělávají ve školách hlavního proudu s využitím podpůrných opatření. Explicitně je školským zákonem stanoveno plnění povinné školní docházky všech žáků ve spádové škole.
Školský zákon (§ 16, odst. 9) umožňuje zřizovat samostatné školy nebo třídy, příp. oddělení (v konzervatořích) a studijní skupiny (ve vyšších odborných školách) pro žáky s mentálním, zrakovým, sluchovým či tělesným postižením, se závažnými vývojovými poruchami učení (např. dyslexie, dyskalkulie) nebo chování (např. poruchy chování).
Oddělené vzdělávání se v souladu s kodifikací školského zákona umožňuje pouze těm žákům, u kterých školské poradenské zařízení shledalo, že k naplnění jejich vzdělávacích potřeb a k naplnění jejich práva na vzdělávání nepostačují podpůrná opatření poskytovaná v inkluzívních podmínkách. K přijetí žáka je nutné doporučení školského poradenského zařízení a písemná žádost zákonného zástupce žáka / zletilého žáka a jeho informovaný souhlas s tímto typem vzdělávání a soulad tohoto kroku s nejlepším zájmem žáka.
Formy speciálně pedagogické péče
Ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami lze využít disponibilní časovou dotaci na zařazení předmětů speciální pedagogické péče, je-li toto podpůrné opatření žákovi doporučeno školským poradenským zařízením a zákonný zástupce žáka souhlasí s jeho poskytováním.
Počet hodin speciálně pedagogické péče (PSPP) může školské poradenské zařízení (ŠPZ) v rámci podpůrných opatření určit konkrétnímu žákovi. Liší se podle jednotlivých stupňů podpory. PSPP se doporučuje všem žákům od podpůrného opatření druhého stupně. Výuka bude probíhat jako individuální nebo skupinová (max. 4 žáci). Organizace výuky PSPP je v kompetenci ředitelky školy.
Vyhláška stanovuje pro jednotlivé stupně podpůrných opatření konkrétní počty hodin PSPP za týden. Zajištění PSPP u konkrétních žáků je ale vždy podmíněno doporučením školského poradenského zařízení. Zajištění PSPP je možné jak nad rámec celkové povinné časové dotace (nesmí být překročena maximální týdenní hodinová dotace stanovená pro jednotlivé ročníky základního vzdělávání školským zákonem) tak v rámci výuky.
Výuka předmětů speciálně pedagogické péče, resp. realizace doplňující pedagogické intervence, je součástí povinného učebního plánu školy. V mateřské škole jsou to max. 3 hodiny denně. Výuka předmětů speciálně pedagogické péče, resp. speciálně pedagogická intervence, je u žáků vzdělávaných v inkluzívních podmínkách součástí jejich individuálního vzdělávacího plánu.
V každém případě je PSPP realizováno na základě doporučení ŠPZ. Naše odpověď je v souladu s vyhláškou 27/2016 Sb. Záleží na obsahu PSPP. Pokud se bude jednat o péči po výuce, např. speciální pedagogika a český jazyk, může být tato péče financována nadúvazkově.
Školy a zařízení pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
Školy samostatně zřízené pro jednotlivé druhy znevýhodnění uvedené v § 16, odst. 9 školského zákona se aktivně zapojují do vývoje a ověřování nových pedagogických metod a postupů, spolupracují na přípravě pedagogických dokumentů a učebních materiálů, poskytují poradenskou podporu školám hlavního proudu vzdělávání a zapojují se do programů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.
Předškolní vzdělávání
Oddělené předškolní vzdělávání může probíhat v mateřské škole samostatně zřízené pro děti s určitým druhem znevýhodnění uvedeným v § 16, odst. 9 školského zákona a v případě dětí se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, se souběžným postižením více vadami nebo s autismem také v přípravném stupni základní školy speciální.
Předškolní vzdělávání v mateřských školách zřízených pro děti s vyjmenovanými typy znevýhodnění je stejně jako u běžných škol určeno dětem od 2 do zpravidla 6 let věku; děti starší 3 let mají na přijetí do mateřské školy právní nárok, od 5 let je předškolní vzdělávání povinné. Oproti běžným mateřským školám daleko častěji docházejí děti 6leté, kterým byl povolen odklad povinné školní docházky.
Dítě se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, se souběžným postižením více vadami nebo s autismem mohou navštěvovat přípravný stupeň základní školy speciální, a to od školního roku, v němž dosáhne 5 let, nejdéle do školního roku, ve kterém zahájí povinnou školní docházku (dosáhne 7 či 8 let).
Základní vzdělávání
Na úrovni základního vzdělávání je možnost vzdělávat se v základních školách samostatně zřízených pro žáky s různými druhy znevýhodnění uvedenými v § 16, odst. 9 školského zákona. Konkrétní typy zákon nerozlišuje.
Základní vzdělávání obvykle probíhá v základní škole, která má 9 ročníků a člení se na pětiletý první stupeň a čtyřletý druhý stupeň. Základní vzdělávání žáků s vyjmenovaným typem znevýhodnění (dle § 16, odst. 9 školského zákona), kteří se vzdělávají ve třídách či školách s upraveným vzdělávacím programem, může se souhlasem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy trvat 10 ročníků (první stupeň tvoří 1. až 6. ročník, druhý stupeň 7. až 10.). Ředitel školy může po ukončení povinné školní docházky povolit pokračování v základním vzdělávání, nejvýše do konce školního roku, kdy žák dosáhne 18 let. Ve výjimečných případech může ředitel školy povolit žákovi s druhem znevýhodnění vyjmenovaným v § 16, odst. 9 školského zákona pokračovat v základním vzdělávání až do 20 let.
Žáci vzdělávaní ve vzdělávacím programu základní školy speciální mohou pokračovat v základním vzdělávání výjimečně na základě povolení ředitele a se souhlasem zřizovatele až do 26 let.
Střední a vyšší odborné vzdělávání
Na středních školách je pro žáky s druhem znevýhodnění uvedeným v § 16, odst. 9 školského zákona dostupná řada oborů s všeobecným i odborným zaměřením. Pro některé obory jsou již na celostátní úrovni upraveny rámcové vzdělávací programy (zejména pro žáky s mentálním postižením), někdy jsou podmínky přizpůsobeny až ve školních vzdělávacích programech.
Střední vzdělávání navazuje na ukončenou povinnou školní docházku (ev. na úspěšné ukončení základního vzdělávání před splněním povinné školní docházky). Probíhá ve středních školách. Obory středního vzdělání s maturitní zkouškou trvají zpravidla 4 roky, obory středního vzdělání s výučním listem trvají 3 roky, nebo v případě méně náročných oborů (např. pro žáky s lehčím stupněm mentálního postižení) 2 roky. Žákům se závažnějšími formami mentálního postižení jsou určeny obory středního vzdělání - jednoletá a dvouletá praktická škola.
Konzervatoře, které realizují sekundární a terciární umělecké vzdělávání, a vyšší odborné školy, které odpovídají terciární úrovni, mohou též být samostatně zřízeny pro žáky s druhem znevýhodnění uvedeným v § 16, odst. 9 školského zákona.
Organizacní a legislativní rámec
Vzdělávání všech dětí, žáků a studentů (dále jen žáci), tedy i těch se speciálními vzdělávacími potřebami, se uskutečňuje podle jednotných a celostátně platných rámcových vzdělávacích programů, zpracovaných pro každý obor vzdělání. Rámcové vzdělávací programy (RVP) mají závazný obsah. Vydává je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Každý rámcový vzdělávací program musí umožňovat modifikaci vzdělávacího obsahu a podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Na úrovni obsahu je možnost přizpůsobit vzdělávací obory možnostem těchto žáků a zařadit předměty speciálně pedagogické péče.
Žáci s lehkým mentálním postižením se na všech úrovních vzdělávání vzdělávají podle standardních rámcových vzdělávacích programů s právem na přizpůsobení obsahu vzdělávání v rámci individuálního vzdělávacího plánu v souladu s doporučením školského poradenského zařízení.
Žáci se středně těžkým, těžkým a hlubokým mentálním postižením, se souběžným postižením více vadami a s autismem se na úrovni preprimárního vzdělávání vzdělávají podle Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání, jehož plnění se uzpůsobuje speciálním vzdělávacím potřebám konkrétního žáka a kombinuje s podpůrnými opatřeními. Na vyšších úrovních se vzdělávají podle samostatných rámcových vzdělávacích programů. Na úrovni základního vzdělávání se jedná o Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální, na úrovni středního vzdělávání pak o Rámcový vzdělávací program praktická škola jednoletá a Rámcový vzdělávací program praktická škola dvouletá.
Obecná pravidla o normované finanční náročnosti jsou stanovena ve vyhlášce č. 27/2016 Sb.
Střediska výchovné péče
Střediska výchovné péče (dále jen střediska) jsou od r. 1991 zařazena do sítě školských zařízení. Spolupracují s rodinami, školami a školskými zařízeními různých resortů. Cílem péče je předcházet vzniku a rozvoji negativních projevů chování dětí nebo narušení jejich zdravého vývoje, zmírňovat, nebo odstraňovat příčiny nebo důsledky již rozvinutých poruch chování a negativních jevů v sociálním vývoji a přispívat ke zdravému osobnostnímu rozvoji dětí.
V ČR je v současné době 37 pracovišť SVP. Střediska výchovné péče pro děti a mládež se zabývají péčí o děti a dospívajícími, u kterých převažují výchovné problémy. Péče je částečně hrazena.
Pobyt je obvykle veden komunitním způsobem. Stacionární oddělení je specifickou formou denní péče.
Realita pěstounské péče | Courtney Price-Dukes | TEDxNewmanUniversity
Školská zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy
Do resortu školství spadá také institucionální výchova určená pro děti a mladé lidi, kteří z různých důvodů nemohou být vychováváni v biologické či náhradní rodině a kterým byla tato výchova soudem nařízena. Institucionální výchovu vykonávají školská zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy, a to na základě zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních.
Děti navštěvují školy, které nejsou součástí zařízení. Pouze ve vymezených případech se děti vzdělávají ve školách zřízených při těchto zařízeních.
Ústavní i ochranná výchova může trvat do 18 let, ze závažných důvodů ji lze prodloužit do 19 let. Zařízení může poskytovat plné zaopatření i zletilé osobě připravující se na budoucí povolání, nejdéle však do věku 26 let, a to za podmínek sjednaných mezi nezaopatřenou osobou a zařízením.
V ústavní péči je 0,34 % dětí věkové skupiny 3-18 let, z nichž je čtvrtina (25 %) dětí postižených.
Výkonové ukazatele ústavní výchovy ukazují, že tuto výchovu nařizuje soud v souladu s občanským zákoníkem v případě, že výchova dítěte nebo jeho tělesný, rozumový či duševní stav, anebo jeho řádný vývoj vážně ohroženy nebo narušeny jsou vážně ohroženy nebo vážně narušeny do té míry, že je to v rozporu se zájmem dítěte, anebo jsou-li tu vážné důvody, pro které rodiče dítěte nemohou jeho výchovu zabezpečit, zejména tehdy, kdy dříve učiněná opatření nevedla k nápravě.
Mezi tato zařízení patří například výchovné ústavy - pro děti starší 15 let se závažnými poruchami chování, v režimu ústavní nebo ochranné výchovy (případně i pro děti starší 12 let s uloženou ochrannou výchovou a tak závažnými poruchami chování, že nemohou být umístěny v dětském domově se školou); součástí výchovného ústavu bývá škola střední, popř. diagnostické ústavy - zaměřená na vyšetření dětí s nařízenou ústavní nebo uloženou ochrannou výchovou před umístěním (popř. samostatná oddělení diagnostických ústavů, eventuelně jiných škol a školských zařízení).
tags: #svp #specialne #vychovne #pedagogicka #pece