Vysoká škola je vzdělávací instituce poskytující terciární vzdělávání. Jejím hlavním posláním je poskytovat odborné, akademické a vědecké vzdělání a zároveň přispívat k rozvoji společnosti prostřednictvím výzkumu, inovací a šíření poznání. Vysoké školy se vyznačují komplexní strukturou vzdělávacích programů. Jedná se tedy o nejvyšší článek vzdělávací soustavy.
Akademický rok trvá 12 měsíců; začátek stanoví rektor obvykle na září nebo říjen. Akademický rok je rozdělen na dva semestry. Studium může standardně probíhat v prezenční (denní), distanční (dálkové), nebo kombinované (kombinace obou předchozích) formě studia. V jednotlivých formách studia je též případně možné využití tzv. Využijte interaktivní výukové aplikace, videocvičení i záznamy přednášek a studujte skutečně distančně (on-line). Zvolte přednášky ve všední dny, o víkendu, on - line nebo 3x za rok!
Vysokoškolské vzdělávání poskytují vysoké školy. Vysoké školy jsou vrcholnými centry vzdělávání, nezávislých znalostí a tvůrčí činnosti. Obecným cílem vysokoškolského vzdělávání je poskytnout studentům odpovídající odbornou kvalifikaci, připravit je na zapojení do výzkumu a účast na celoživotním učení.
Struktura a typy vysokých škol
V Česku existují tři typy vysokých škol: veřejné, státní a soukromé. Z hlediska studijních programů, které nabízejí, mohou být vysokoškolské instituce univerzitního nebo neuniverzitního typu. Univerzity mohou nabízet všechny typy studijních programů (tj. bakalářské, magisterské a doktorské) a vykonávat související činnosti v oblasti vědy a výzkumu, vývoje a inovací, jakož i umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti. Neuniverzitní instituce nabízejí především bakalářské studijní programy.
Vysoké školy se v praxi dělí na čtyři kategorie: neuniverzitní, umělecké, menší univerzity a velké univerzity. Vysoká škola univerzitního typu (univerzita) je vysoká škola, která má akreditovaný doktorský studijní program (Ph.D.). Univerzita plní vzdělávací a vědecko-badatelskou funkci, zahrnující výzkum, vývoj, inovace, uměleckou a další tvůrčí činnost. Může uskutečňovat všechny typy studijních programů, včetně doktorských.
Veřejné vysoké školy
Na veřejných vysokých školách studenti neplatí školné. Veřejné vysoké školy jsou financovány především dotacemi ze státního rozpočtu (ministerstvo školství). Veřejné vysoké školy jsou zřizovány a rušeny zákonem č. 111/1998 Sb., Zákon o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů. Většina z nich je univerzitního typu, pouze Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích a Vysoká škola polytechnická Jihlava jsou vysoké školy neuniverzitní.
Státní vysoké školy
Státní vysoké školy jsou pouze Policejní akademie České republiky v Praze a Univerzita obrany. Jsou spravovány přímo příslušnými ministerstvy (vnitra a obrany). Je zde omezena vysokoškolská samospráva.
Soukromé vysoké školy
Soukromá vysoká škola je povinna zajistit finanční prostředky pro vzdělávací činnost - obvykle se zde tedy, oproti veřejným a státním vysokým školám v Česku, platí školné. Ministerstvo může poskytnout soukromé vysoké škole, která je veřejně prospěšnou právnickou osobou se statusem veřejné prospěšnosti zapsaným ve veřejném rejstříku, dotace. Od září roku 2016 české právo (vysokoškolský zákon) též reguluje působnost zahraničních organizací na svém území.
Přijímací řízení a studijní programy
Základním požadavkem pro vstup do bakalářského studijního programu (s možnou výjimkou ve výtvarném umění) je ukončené středoškolské studium s maturitní zkouškou. Pro vstup do magisterských studijních programů je předpokladem úspěšného absolvování bakalářského, magisterského (včetně nestrukturovaného) nebo doktorského studijního programu. Uchazeč o doktorský studijní program musí před zahájením doktorského studia absolvovat magisterský studijní program.
VŠ upřednostňují vyplnění elektronické přihlášky. Nejprve si zjistěte informace o vybrané vysoké škole (na webových stránkách VŠ, v Učitelských novinách).
Na stránkách MŠMT najdete seznam všech veřejných, státních, soukromých, zahraničních vysokých škol a poboček zahraničních vysokých škol v České republice, které mohou na jejím území poskytovat vysokoškolské vzdělání, včetně odkazů na jejich webové stránky. Školy můžete vyhledat podle měst, zaměření, forem studia a dalších kritérií.
Národní srovnávací zkoušky
Národní srovnávací zkoušky (NSZ) nahrazují nebo doplňují přijímačky na desítky vysokých škol v České republice a na Slovensku. Na stránkách Testy - Web o Scio testech máte možnost vyzkoušet si cvičné testy SCIO OSP, ZSV a TSP zdarma.
Portály pro výběr VŠ
Portál Edulist.cz nabízí databázi všech typů škol v ČR - základní, střední, vyšší odborné i vysoké. Můžete filtrovat podle typu školy, oboru, města. Server VysokeSkoly.cz je nezávislé nestátní informační médium, které bylo založeno v roce 2000 s cílem poskytovat zájemcům o studium na vysoké škole relevantní informace pro výběr vhodného studijního oboru na vysoké škole. Portál UNIUM vám také usnadní volbu vysoké školy. Zjistíte, co konkrétně se na jednotlivých VŠ studuje (dokonce si můžete prohlédnout zápisky z hodin, ukázky testů…). Studijní web Primat.cz už několik let usnadňuje vysokoškolákům jejich studium. Nabízí jim prostor pro komunikaci a sdílení materiálů. Najdete zde také novou sekci pro studenty středních škol, která každému pomůže při výběru vysoké školy.
Struktura studia a akademické tituly
Vysoké školy nabízejí akreditované studijní programy ve třech úrovních (bakalářské, magisterské a doktorské), a také kurzy celoživotního vzdělávání. Studijní výsledky jsou na vysokých školách hodnoceny zejména systémem kreditů a bodů.
Bakalářské studium
Bakalářské studium (bakalářský cyklus) se uskutečňuje v bakalářském studijním programu. Ten je zaměřen především na přípravu k výkonu povolání, ke studiu v navazujícím magisterském studijním programu a k získání obecných a odborných znalostí a dovedností v daném oboru. Bezprostředně se v něm využívají soudobé poznatky a metody; obsahuje též v potřebném rozsahu teoretické poznatky. Standardní doba studia včetně praxe je 3-4 roky. Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce. Absolventům bakalářských studijních programů se obvykle uděluje titul Bc.
Magisterské studium
Magisterské studium (magisterský cyklus) se uskutečňuje v magisterském studijním programu. Ten je zaměřen na získání teoretických poznatků i praktických poznatků založených na soudobém stavu vědeckého poznání, výzkumu a vývoje, na zvládnutí jejich aplikace a na rozvinutí schopností k tvůrčí činnosti; v oblasti umění je zaměřen na náročnou uměleckou přípravu a rozvíjení talentu. Magisterské studium může mít dvě základní podoby: navazující magisterské studium a souvislé magisterské studium. Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce. Absolventi magisterských studijních programů získávají nejčastěji titul Mgr. nebo Ing.
Doktorské studium
Doktorské studium (doktorský cyklus) se uskutečňuje v doktorském studijním programu. Ten je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo na samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost v oblasti umění. Standardní doba studia je 3-4 roky. Studium se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a veřejnou obhajobou disertační práce, kterými se prokazuje schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo k samostatné teoretické a tvůrčí umělecké činnosti. Absolventům studia v doktorských studijních programech se uděluje akademický titul doktor (Ph.D.).
Historie a současnost
Základy českého vysokoškolského vzdělání sahají 600 let zpět. V roce 1348 císař Karel IV. založil univerzitu v Praze, která se stala nejstarší akademickou institucí ve střední Evropě. Dnes se jmenuje Univerzita Karlova. Od roku 2001 je implementována třístupňová struktura vysokoškolského vzdělávacího systému (bakalářské, magisterské, doktorské programy).
Každý národ či kultura si určuje strukturu a systém svého vzdělávacího procesu samostatně, na základě vlastních zkušeností, tradic i aktuálních potřeb. Přesto politický vývoj v Evropě vede ke sjednocení, nebo alespoň přizpůsobení vzdělávacích systémů. Příkladem může být Boloňská dohoda z června 1999, v níž se členské státy evropské unie zavázaly přejít na třístupňové vysokoškolské studium. V Česku se do Boloňského procesu začlenilo a spousta vysokých škol tak musela restrukturalizovat své studijní programy.
V roce 2023 studovalo na českých veřejných vysokých školách celkem 280 175 studentů, 29 082 na soukromých a 4 078 na státních.
Má ještě cenu jít na univerzitu?
Další možnosti a informace
Vysoké školy mohou krom výše uvedených akreditovaných studijních programů též uskutečňovat programy celoživotního vzdělávání (CŽV). Bližší podmínky celoživotního vzdělávání stanoví vnitřní předpis. O úspěšném absolvování studia v rámci programu celoživotního vzdělávání vydává VŠ jeho účastníkům příslušné osvědčení (nikoliv vysokoškolský diplom - účastníci CŽV nejsou studenty).
Možná pro vás bude rozhodující výše nástupních platů. Absolvujte zkoušky ve chvíli, kdy se cítíte být připraveni a kdy máte pro jejich absolvování prostor. Informačně poradenské centrum a jeho studijní poradci jsou uchazečům a studentům k dispozici 7 dní v týdnu pro nastavení studia a průběžné konzultace.
Pravidelné rozhovory se studenty, absolventy, přednášejícími VŠEM i odborníky z praxe na různá témata! Máte dotazy o studiu na VŠEM, které chcete probrat s našimi studenty a absolventy? Ptejte se, jsou Vám rádi k dispozici!