Výběr vysoké školy a studijního oboru je pro mnoho mladých lidí zásadním životním rozhodnutím. Průzkumy ukazují, že ačkoliv zájem studentů často pohání touha po poznání a práci v oboru, pragmatické faktory jako pracovní uplatnění a finanční ohodnocení hrají také významnou roli. V posledních letech se také výrazně proměnil přístup k práci během studia a stále více studentů hledá možnosti, které jim umožní získat cennou praxi.
Co ukázal průzkum portálu Jobs.cz a Práce.cz, do něhož se zapojilo bezmála dva a půl tisíce zájemců o vysokoškolské studium? Mladí lidé přistupují k volbě oboru vysokoškolského studia poměrně idealisticky. Zdaleka nejvíce ji ovlivňuje vlastní zájem a chuť pracovat v dané oblasti. Až s poměrně velkým odstupem následuje pragmatické kritérium dostatku příležitostí k pracovnímu uplatnění po dokončení studia. Na úroveň finančního ohodnocení práce v oboru či jeho společenskou prestiž přitom zájemci o studium dají ještě o něco méně. A v podstatě zanedbatelnou roli podle jejich vyjádření má vliv rodičů, kamarádů a pedagogů.
Volbu konkrétní školy pak ovlivňuje především kvalita výuky a vyučujících, žádné nebo nízké školné a do popředí se dostala také možnost navázat kontakt s budoucími zaměstnavateli prostřednictvím partnerských programů školy.
Přístup k práci během studia
Přístup mladých lidí k práci při studiu se s přibývajícími zkušenostmi výrazně proměňuje. Zatímco letošní maturanti při nadcházejícím vysokoškolském studiu ve většině případů plánují pracovat formou brigád především ve snaze o finanční přilepšení, stávající studenti VŠ či VOŠ již ve dvou pětinách případů preferují zejména práci na zkrácený úvazek, která může posloužit také jako uznatelná praxe. Někteří studenti v závěru studia bohužel příliš pozdě přicházejí na to, že nejlepší čas pro získání dobré praxe promeškali a konkurence na trhu je celkem neúprosná.
Školné a jeho vliv
Zhruba dvě třetiny mladých lidí jsou přesvědčeny, že školné by se mělo platit pouze na soukromých vysokých školách. Zajímavé je, že více zastánců školného na všech typech VŠ a univerzit je mezi jejich současnými studenty - plná pětina, zatímco mezi letošními maturanty o celou polovinu méně. Pokud by studenti byli nuceni za studium platit, více než 60 % z nich by se bylo ochotno smířit s maximální platbou do deseti tisíc korun za celý akademický rok, což znamená spíše symbolické školné. Alarmující je zejména fakt, že plných 8 % lidí by se studia vzdalo, pokud by za něj museli platit.
Změna oboru
Po nástupu na vysokou školu začnou někteří studenti váhat, zda je zvolený obor pro ně ten pravý. Někdy dokonce dochází k tomu, že daný obor vymění za jiný, především v očekávání lepšího pracovního uplatnění v budoucnosti. Z aktuálního průzkumu společnosti Studenta Media a informačního portálu Primat.cz vyplývá, že jde až o 49 % studujících. 86 % z nich změnilo obor během bakalářského stupně. Hlavním důvodem je pro 44 % vysokoškoláků nevhodná volba původního oboru z pohledu budoucího uplatnění. Pro více než 15 % studentů je primárním důvodem vysoká náročnost studia. Nejčastěji mění obor studenti během prvních dvou let studia. Na magisterském či doktorském stupni jsou přestupy spíše výjimkou (6 %). Hlavním kritériem při výběru nového oboru je tedy lepší využitelnost oboru v praxi a perspektiva budoucího uplatnění (43,2 %). Dalším významným kritériem je praktické zaměření školy a fakulty (27,4 %) a doporučení svých známých a kamarádů (22,6 %).
Ženy a muži ve vysokoškolském studiu
Na vysokých školách již studuje více žen než mužů, ve výzkumu a vývoji je však zastoupení výzkumnic pouze čtvrtinové. V Česku studovalo v roce 2020 na vysokých školách bezmála 300 tisíc osob. Mezi vysokoškoláky dominovaly ženy v poměru 56 : 44. Samozřejmě, velmi výrazné rozdíly v poměru žen a mužů panují napříč různými obory studia. Ženy kralují v humanitně a sociálně zaměřených oborech a mužským bojištěm jsou pak hlavně obory technické.
Studenti a studentky podle oboru studia
Rovná pětina žen i mužů studujících vysokou školu se vzdělávala v oborech náležejících do skupiny Obchod, administrativa a právo. Z vysokoškolaček 16 % studovalo obory Vzdělávání a výchova a Zdravotní a sociální péče, 12 % pak Umění a humanitní vědy. Oproti tomu muži preferují skupinu oborů Technika, výroba a stavebnictví, kterou v roce 2020 navštěvovalo 21 % ze všech vysokoškoláků. Muži mají převahu pouze v případě tří skupin oborů, nejvíce pak v oborech Informační a komunikační technologie (83 % studentů) a Technika, výroba a stavebnictví (70 %).
| Skupina oborů | Ženy (%) | Muži (%) |
|---|---|---|
| Obchod, administrativa a právo | 20 | 20 |
| Vzdělávání a výchova | 16 | Nízký zájem |
| Zdravotní a sociální péče | 16 | Nízký zájem |
| Umění a humanitní vědy | 12 | Nízký zájem |
| Technika, výroba a stavebnictví | Nízký zájem | 21 |
| Informační a komunikační technologie | Velmi málo | 21 |
Ženy ve výzkumu
Po absolvování magisterského studia zůstává část absolventů na vysokých školách a rozšiřuje si vzdělání v doktorském programu. Mezi studenty těchto programů měli v roce 2020 převahu muži (56 %). V roce 2019 bylo ve výzkumu a vývoji zaměstnáno bezmála 80 tisíc osob, mezi nimiž převažovali muži nad ženami v poměru 71 : 29. Přímo výzkumníků bylo ve stejném roce 42 tisíc a žen mezi nimi méně než čtvrtina (24 %). Ženy tvoří mezi výzkumníky pouze 13 % v podnikatelském sektoru, na vysokých školách jde o třetinu a ve vládním sektoru o 39 %. V lékařských a zemědělských vědách je mezi výzkumníky téměř polovina žen.
Vliv rodiny a známých
Přestože průzkumy ukazují, že vliv rodičů a kamarádů na volbu oboru je zanedbatelný, v praxi se s tímto fenoménem setkáváme. Někdy může jít o tlak na studium tradičně prestižních oborů jako medicína či právo, jindy o snahu rodičů nasměrovat své děti do oborů s údajně lepšími vyhlídkami. Doporučení známých a vrstevníků, kteří již na dané škole studují, může být užitečné, ale je důležité brát v úvahu i jejich subjektivní zkušenosti.
Volba školy podle oboru a finanční náročnost
Výběr školy podle oboru, který studenta baví a ve kterém je dobrý, je ideální cestou k úspěchu. Je však třeba zvážit i perspektivu uplatnění a finanční ohodnocení absolventů daného oboru. Stejně tak je důležité zohlednit finanční náročnost studia, včetně nákladů na bydlení a životní náklady, které mohou ovlivnit možnost brigádnické činnosti.
Absolventi středních škol a cesta na VŠ
Více než polovina populačního ročníku se v posledních letech hlásí na vysoké školy. V roce 2023 podalo přihlášku na VŠ také 58 % maturantů ze středních odborných škol (SOŠ). Absolventi odborných škol tvoří téměř polovinu nastupující kohorty vysokoškoláků. Přijato je 90 % gymnazistů a 75 % absolventů středních odborných škol, kteří podali přihlášku. Gymnazisté jsou ve svých přihláškách ambicióznější a hlásí se na žádanější školy. S rostoucí obtížností přijetí se rozdíly mezi absolventy gymnázií a SOŠ prohlubují ve prospěch gymnazistů, zejména u nejpopulárnějších oborů jako právo, lékařství nebo psychologie.
Čtvrtina přihlášek maturantů ze SOŠ míří na vysokoškolské programy, které jsou ve výrazném nesouladu se zaměřením jejich středoškolského studia. U těchto programů mají absolventi nižší šanci na přijetí. Pro zvýšení úspěšnosti na vysokých školách je klíčové navyšování kapacit všeobecných SŠ oborů i všeobecného základu na odborných školách.
Ultimátní průvodce výběrem vysokoškolského titulu
Na vysoké školy bude za dva roky mířit první z řady silných populačních ročníků. Pro stát to znamená příležitost zásobit se kvalifikovanými odborníky, kteří teď chybí. Česko však v rámci Evropy stále patří mezi země s nejnižším podílem vysokoškolsky vzdělaných mezi mladými lidmi. To je dáno mimo jiné vysokou mírou nedokončování, která na bakalářském stupni studia dosahuje až 60 %.
tags: #vyzkum #volba #vysokoskolskeho #studia