Vzdělávání v Ruské federaci je proces, který je zaměřen na výchovu a vzdělávání. Je společensky významným přínosem a je prováděn v zájmu člověka, rodiny, společnosti a státu. Tento proces je také souborem získaných znalostí, vědomostí, dovedností, hodnotového nastavení, zkušeností, činností a kompetencí určitého objemu a složitosti v zájmu intelektuálního, duchovně-morálního, tvůrčího, fyzického a (nebo) profesionálního vývoje člověka.
Historické kořeny československých legií v Rusku
Základem československých legií v Rusku byla Česká družina, která vznikala v Kyjevě od 12. srpna. Křest ohněm prodělala Česká družina nedaleko Tarnova (nyní Polsko) 19. listopadu 1914. Touto akcí byl zahájen dlouhý řetěz úspěšných zpravodajských a propagačních akcí jednotlivých jednotek České družiny v rámci III. armády. K 1. prosinci 1914 měla Česká družina 992 „starodružiníků“ včetně 16 Slováků a ruského velitelského sboru.
Československá národní rada se od počátku velmi horlivě snažila zvláště o organizaci větší československé armády na území dohodových mocností. K tomu byly základy položeny již mocným protirakouským hnutím, jež se od začátku války rozvíjelo mezi Čechoslováky usedlými za hranicemi Rakouska-Uherska, zejména v Rusku a ve Francii. Češi a Slováci v Rusku, kde jich bylo při vzniku světové války usazeno 70 000, projevovali své protirakouské smýšlení hned v prvních dnech války a žádali na Rusku osvobození československého národa, projevujíce ochotu vystoupit vojensky po boku ruského vojska.
Zástupci Čechů a Slováků předložili již v srpnu a září 1914 carovi a ruské vládě pamětní spisy o československé otázce, žádajíc osvobození československého národa, zřízení československého státu, k němuž by byli připojeni i Lužičtí Srbové, i spojení koruny sv. Václava s korunou Romanovců. Ruská vláda však tehdy vůbec nepomýšlela na rozbití Rakouska-Uherska, nýbrž jen na zmenšení jeho území a na přetvoření jeho ústavy ve federaci tří samostatných státních skupin (české, rakouské a uherské). Chovala se proto ke všem politickým požadavkům ruských Čechoslováků zdrženlivě, ale již v srpnu 1914 svolila k zřízení českého vojenského dobrovolnického oddílu, který by se účastnil po boku ruského vojska boje proti Rakousku-Uhersku a posiloval odbojného ducha v českých a slovenských vojácích habsburské monarchie i v jejím československém obyvatelstvu.
V roce 1914 byl oddíl vypraven na haličskou frontu, kde ruskému vojsku prokázal cenné služby zvláště také svým rozkladným vlivem na české vojáky v rakousko-uherské armádě. Ke značnému rozšíření České družiny došlo v létě 1915 tím, že do ní byli zařazeni ruští Češi povinní vojenskou službou a tak byly vytvořeny dva prapory. V lednu 1916 byla pak Česká družina přeměněna na „Československý střelecký pluk“, jenž byl přeložen k armádě gen. Brusilova a v dubnu rozšířen na „Československou střeleckou brigádu“. V roce 1916 dosáhla Československá střelecká brigáda počtu 5 800 mužů a potom ještě vzrůstala.
K soustředění brigády došlo až před bitvou u Zborova, ve které se 2. července 1917 jejich 3 200 příslušníků vyznamenalo drtivým útokem na rakousko-uherské a německé pozice. V bitvě padlo 197 čs. legionářů, na druhé straně bylo zajato více než tři tisíce nepřátelských vojáků. Vojenským úspěchem této brigády u Zborova na začátku července 1917 byla otevřena cesta k vytvoření veliké československé armády v Rusku.
V souvislosti s Brestlitevským mírem podepsaným v březnu 1918 mezi ruskou bolševickou vládou a Ústředními mocnostmi uzavřel Masaryk se sovětskými představiteli v únoru 1918 dohodu o přesunu Čs. sboru přes Sibiř do Francie. Ovšem odjezd z Ukrajiny si musely čs. jednotky vybojovat.
Struktura a organizace vzdělávání v Rusku
Školní rok v Rusku je rozdělen na čtyři čtvrtiny se začátkem v září a koncem v květnu, kdy jsou před začátkem dalšího ročníku letní prázdniny.
Hlavní změnou, ke které došlo při rozdělení vzdělání přijaté zákonem Ruské federace "O vzdělávání" v roce 1992 a Federálním zákonem "O vysokém a postgraduálním odborném vzdělávání" z roku 1996, je přeskupení úrovní vzdělávání. Předškolní vzdělávání se nyní stalo úrovní obecného vzdělávání, studijní programy pro postgraduální studium a stážový program jsou nyní na úrovni vysokoškolského vzdělávání a vztahují se k přípravě pracovníků s vyšší kvalifikací, a ne k postgraduálnímu profesnímu vzdělávání, které již jako samostatný druh neexistuje.
Pro dokončení základního stupně všeobecného vzdělání žáci v Rusku absolvují základní státní zkoušky (ZSZ) z matematiky, ruského jazyka a dvou předmětů, které si studenti volí sami. Od roku 2022 se plánuje zavedení povinných zkoušek z cizích jazyků. Pro úspěšné absolvování obecného vzdělávání (a zápis do vyšších vzdělávacích institucí) žáci absolvují Jediné státní zkoušky (JSZ). Povinné zkoušky pro získání osvědčení o absolvování ruské školy jsou JSZ z ruského jazyka a matematiky.
Za organizaci rodinného vzdělávání dítěte na středoškolských programech mají rodiče nárok na refundaci, jejíž výše je stanovena zákonem o subjektu Ruské federace, ve kterém se dítě učí. Většina subjektů v Ruské federaci nevyplácí rodičům žádnou refundaci za rodinné vzdělávání. Od roku 2018, dle ministryně školství v Omské oblasti Taťány Dernové, dostávají refundaci za rodinné vzdělávání vlastních dětí pouze v 5 regionech. V Omské oblasti tak podle stavu z roku 2018 tato kompenzace činila od 7816 Kč měsíčně do 11724 Kč měsíčně (v závislosti na třídě dítěte). Zavedení kompenzací za rodinné vzdělávání dramaticky zvýšilo počet těch, kteří takto své děti chtějí rovněž vzdělávat.
Pro objektivní posuzování shody stanovených požadavků, vzdělávací aktivity a přípravu účastníků na každé úrovni všeobecné vzdělání a na každé úrovni a směru přípravy (obory, povolání) odborné vzdělávání se přijímají federální státní vzdělávací standardy.
Podle údajů z roku 2008 bylo v Rusku 1134 státních a nestátních vysokých škol a 1663 poboček, do kterých za studiem docházelo 7 513 119 lidí. Podle údajů za rok 2012 se 81 % obyvatel velkých měst domnívá, že v jejich městě je možné získat moderní dobré vzdělání. V roce 2019 vláda ve zprávě Federálního shromáždění předložila prognózu, která konstatuje snížení počtu rozpočtových míst v ruských vysokých školách o 17 % do roku 2024.
Studium ruštiny a zkušenosti studentů
Výuka ruštiny v kurzech pro začátečníky pokračuje výuka v kroužku 2. a 3. semestru a pokročilé a podle zájmu i konverzace. Do kroužků se můžete přidat podle úrovně Vašich znalostí po konzultaci s lektorem, přidat i během semestru. Další kurzy pro začátečníky budou zahajovány po přihlášení zájemců i v průběhu školního roku.
Nabízíme Vám výuku v pravidelných pololetních semestrech, nejčastěji 1x týdně 90 minut v malých kroužcích do maximálně 7 studentů - ale spíš méně. V naší jazykové škole můžete také využít nabídky individuální výuky - pokud tuto formu výuky preferujete a nebo pokud nemůžete z jakýchkoliv důvodů docházet do pravidelných kurzů.
Rozvrh není definitivní - termín výuky můžeme přizpůsobit konkrétním časovým možnostem - uvádějte je, prosím, v přihlášce, abychom k nim mohli přihlédnout. Do kurzů pro pokročilé se můžete po konzultaci s lektorkou přidat. Kurz na konverzační úrovni s rodilou mluvčí je určen pro vás, kteří už ruštinu dobře ovládáte, a je zaměřen na upevnění komunikačních dovedností, ruské reálie a literaturu.
Individuální výuka ruštiny na všech úrovních znalostí je pro ty, kteří nemohou docházet na pravidelnou výuku, nebo preferují individuální výuku. Platí se obvykle po blocích 10 lekcí 60 nebo 90 minut dlouhých. Rodilá mluvčí mluvící česky, případně čeští lektoři, všichni s příslušnou kvalifikací pro výuku jazyků s dlouhou praxí, kteří u nás vyučují několik let. Základní učebnicí je ruská RADUGA, případně další ruské učebnice a mnoho materiálů připravených lektorkou.
Ruština Vám pomůže i v některých zemích bývalého Sovětského svazu. Pokud má Vaše firma sídlo mimo Prahu nabízíme Vám výuku online - na dálku. Výuka probíhá stejně jako v jazykové škole přímou komunikací s lektory - jen je prostřednictvím počítače.
Simča, studentka výměnného pobytu v Petrohradě, sdílí své zkušenosti: "Na věhlasné Petrohradské státní univerzitě tu studuji právo a ruský jazyk. Petrohradská státní univerzita patří mezi tři nejlepší v Rusku. V žebříčcích bývá umisťována většinou buď na druhé místo za Lomonosovovu univerzitu v Moskvě, případně někdy až na třetí za Novosibirskou univerzitu. Každopádně platí, že ve celosvětovém žebříčku si obecně ruské univerzity příliš dobře nevedou - zpravidla ty nejlepší naleznete až někde okolo 500."
Její prvotní motivací k výjezdu do Ruska nebylo získat co nejlepší akademickou zkušenost, ale spíše kulturní. Jakožto zahraniční studentce jí bylo nabídnuto studovat předměty v angličtině i v ruštině na místní právnické fakultě - ke studiu v ruštině však samozřejmě musíte mít certifikát potvrzující znalost jazyka na úrovni B2 - a zároveň jazykový kurz ruštiny v rozsahu buď 8 hodin anebo 20 hodin týdně. Dlouho bylo nejisté, jestli se jí podaří do Ruska vůbec vyjet.
Na Právnické fakultě Petrohradské státní univerzity existuje magisterský program v anglickém jazyce s názvem Transnational Legal Practice. Studují ho převážně ruští studenti, ale i pár cizinců, a samozřejmě výměnní studenti. Rozdíl zaznamenala v míře domácí práce. Učitelé často dávají z hodiny na hodinu mnoho úkolů - zejména materiálů k přečtení a dokumentárních filmů ke shlédnutí. Také si hodně potrpí na skupinovou práci, a to hlavně prezentování. Zároveň velká část předmětů (a všechny, které navštěvuje) se bohužel po celou dobu koná pouze online.
Kurzy ruštiny probíhají na Filologické fakultě. Na začátku semestru byli rozřazeni do skupin po cca 10 studentech na základě úrovně jazyka. Kurz probíhá dvakrát týdně po cca 3 - 3,5 hodinách čistého času výuky. V pondělí mají lekci s učitelkou Tamarou, zaměřenou zejména na gramatiku a slovní zásobu. Sergej, který příliš neodpovídá stereotypní představě Rusa, jim zároveň dal několik nedocenitelných rad týkajících se jejich přežití v Rusku - např. nikdy nedávat policistům, kteří je zastaví na ulici, svůj pas, protože se jim může stát, že ho pak půl roku neuvidí. Oba učitelé jim zároveň dávají tipy, jak rychle dosáhnout v jazyce pokroku, a je vidět, že svému řemeslu velice dobře rozumějí.
Na prvních hodinách měla Simča poměrně velký problém rozumět, protože oba mluví téměř bezvýhradně rusky (Tamara ještě sem tam udělá nějakou výjimku a přejde do angličtiny, ale Sergej je opravdu nekompromisní, a radši vám bude význam slovíčka vysvětlovat deset minut nohama rukama než aby vám řekl jeho anglický překlad), ale díky jejich milému a ochotnému přístupu si výuku ruštiny brzy oblíbila, a teď je to její nejoblíbenější součást pobytu v Petrohradě.
Ačkoliv učitelé svým studentům striktně vykají (a naopak), panuje mezi nimi přátelštější vztah než v Česku. Asi je to tak trochu i třeba, aby se studenti zvládli ve všech pokynech a požadavcích zorientovat. Zároveň je zde i v časech koronaviru obvyklé, že učitelé se snaží své studenty poznat o něco neformálněji - např. vyučující z Mezinárodního pracovního práva je vzala do muzea a poté na kávu. Organizace univerzity je o něco chaotičtější, ale studentům to kompenzuje velice vřelý přístup ke studentům ze strany nejen učitelů, ale i univerzitní administrativy.
Výhody a nevýhody studia v Rusku jako zahraniční student🇷🇺
Na Ústavu slavistiky FF MU proběhl didaktický workshop „Mediální gramotnost ve výuce ruského jazyka“, který vedla dr. Janina Krejčí. Kolegyně Irina a Sofie, které přijely z Itálie přes program odborníků z praxe, vedly další skvělou výuku. Absolventka PaedDr. Patricie Novotná, která je nyní studentkou doktorského studijního programu Jazyková a literární komunikace, byla v Jerevanu na týdenním studijním pobytu.
