Rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze Vojtěch Petráček končí ve funkci. Akademický senát schválil návrh na jeho odvolání. Pro hlasovalo 39 ze 44 přítomných.
Petráček se proti rozhodnutí brání a podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). Pražský městský soud totiž zamítl jeho správní žalobu na prezidenta Petra Pavla, který Petráčka v květnu na návrh akademického senátu odvolal. Podle advokátní kanceláře, která Petráčka zastupuje, se právní názor soudu v několika bodech zásadně rozchází s judikaturou NSS. Právníci například nesouhlasí s tím, jak se soud vypořádal s přezkumem postupu akademického senátu ČVUT.
Vedení ČVUT se k podání kasační stížnosti vyjádřilo stručně s tím, že s jejím obsahem nebylo seznámeno a nebude ji komentovat.
Vojtěch Petráček ve svém vyjádření uvedl, že podstatou jeho žaloby bylo najít cestu, jak napravit nerovnováhu mezi vedením vysokých škol a akademickými senáty. Senáty mají podle něj obšírné možnosti, jak zasahovat do běhu školy, ale nikdo je nemůže kontrolovat a hnát k odpovědnosti za jejich rozhodnutí. Tomuto problému se městský soud podle Petráčka vyhnul. "Jsem zklamán argumenty, které Městský soud v Praze použil pro odůvodnění svého rozhodnutí. Cílem mé žaloby nebyl prezident, který je žalovanou stranou 'jen' jako poslední část správního procesu jmenování či odvolávání rektorů, a proto musí být formálně žalovanou stranou," uvedl Petráček.
Důvody odvolání
Akademici navrhli Petráčkovo odvolání kvůli ztrátě důvěry a špatnému ekonomickému řízení školy. Mezi důvody bylo například to, že opakovaně nereflektoval závažná doporučení Rady pro vnitřní hodnocení ČVUT. Rektor podle návrhu nebyl ochotný a schopný vysvětlit vysoké výdaje na právní a poradenské služby a bránil akademickému senátu vykonávat kontrolní činnost.
Dalším důvodem pro jeho odvolání bylo podle návrhu i to, že Petráček opakovaně a často předkládal akademickému senátu nedostatečně připravené dokumenty, nevěnoval pozornost pracovněprávním vztahům na ČVUT, nevyjednal déle než rok kolektivní smlouvu a nebyl schopen řídit hospodaření školy.
Kontroverze kolem galerie
Další kontroverze se objevila v souvislosti s Galerií Jaroslava Fragnera (GJF), která je organizační součástí rektorátu ČVUT. Galerie měla původně hostit výstavu s názvem "Architektura a ideologický boj", která však byla zrušena. Vedení ČVUT se nelíbilo jednostranné "propalestinské" pojetí výstavy.
Ředitelka GJF Karolína Plášková se k situaci vyjádřila stručně a odmítla komunikovat s médii. Profesor Mikuláš Hudec, pověřený vedením galerijní rady, uvedl, že program další avizované akce nebyl schválen.
Rektor Petráček v této souvislosti hovořil o "ideologickém boji" a aktivistickém přístupu k vedení GJF. Podle něj bylo nutné doplnit kontext k výstavě, která nazývala Stát Izrael "Okupovanou Palestinou". Ředitelka Plášková však podle něj publikovala nepravdy poškozující ČVUT.
Budoucnost politiky soudržnosti EU: Vznikající debata [Podcast o politice]
ČVUT zakoupilo galerii za 90 milionů korun. Ředitelka Plášková je technicko-hospodářská zaměstnankyně rektorátu a její činnost odborně dohlíží galerijní rada, která má k její práci řadu výtek.