Jak napsat diplomovou práci z dějepisu: Kompletní průvodce krok za krokem

Závěrečná (bakalářská, diplomová, rigorózní, práce CŽV) práce přispívá k rozvoji praktických dovedností studenta.

Diplomant má prokázat schopnost samostatně využívat teoretické poznatky získané během studia a aplikovat je při řešení konkrétního úkolu.

Závěrečným a nejdůležitějším textem v rámci pregraduálního stupně vysokoškolského studia je diplomová práce.

Smysl a význam diplomové práce je téměř totožný jako u bakalářské práce nebo absolventské práce.

Rozdíl ovšem spočívá v kvalitě a hloubce zpracování zvoleného či přiděleného tématu, které student v rámci diplomové práce zpracovává.

Diplomová práce (hovorově též diplomka, angl. diploma thesis, magisterská práce, angl. master's thesis) je typ školní práce, kterou obhajují studenti na vysokých školách.

Jde o obsáhlejší práci (tzv. závěrečnou, nebo kvalifikační), která by měla být na odpovídající úrovni, a jejíž úspěšná obhajoba je pro studenta zpravidla jednou z podmínek pro řádné ukončení studia v (navazujícím) magisterském studijním programu.

V (navazujících) magisterských studijních programech, které jsou zakončeny inženýrským titulem, se lze někdy též setkat s označením inženýrská (diplomová) práce.

Nicméně lze se setkat s tímto označením i pro bakalářskou (diplomovou) práci (i ta je „diplomová,“ i tato studentská práce, či přesněji bakalářský program, je spjat s udělováním diplomu).

V současnosti je obhajoba diplomové práce jednou ze součástí státnic, zpravidla se jedná o jednu z podmínek pro zakončení studia v (navazujícím) magisterském studijním programu.

Orientačně lze uvést, že diplomová práce je obecně rozsáhlejší než bakalářská práce.

Nejedná se o práci, která musí jako podmínku ze zákona, přinášet původní výsledky (blíže: disertační práce) či nové vědecké poznatky (blíže: habilitační práce).

Účelem diplomové práce je prokázat, že student je schopen samostatně tvůrčím způsobem zpracovat odborné téma.

Obvykle je vypracována písemně, ale na některých typech škol (např. uměleckých) může mít i jinou formu; konkrétní podoba práce tak může mít různý charakter (socha, konstrukce, softwarové dílo, inženýrský model, film, kompozice…).

Orientačně lze uvést, že je požadován rozsah nejméně 81 000 znaků (45 normostran) až 140 000 znaků (asi 77 normostran).

Orientačně lze též zmínit, že standardní rozsah diplomové práce je uváděn minimálně jako 45 normostran (bez příloh) - což může být příkladem pro některé inženýrské obory.

V jiném případě je požadován jako minimální rozsah pro diplomovou práci alespoň 65 stran, což je např. uváděno z oblasti společenských věd.

Další pramen (filozofická fakulta) uvádí k optimálnímu rozsahu následující: „Doporučená kvantita je pro bakalářskou diplomovou práci 70 000 znaků (asi 38 normostran), magisterskou diplomovou práci 140 000 znaků (asi 77 normostran) a pro disertační práci 180 000 znaků (100 normostran).“

Konkrétní podmínky vypracování diplomové práce si každá vysoká škola stanoví sama, a to vzhledem k příslušné oblasti; minimální a maximální rozsah a další náležitosti práce jsou zpravidla upraveny příslušným vnitřním předpisem.

Výběr tématu a jeho schválení

Studenti si vedoucí svých bakalářských a magisterských diplomových prací a závěrečných prací CŽV vybírají výhradně z interních učitelů katedry historie s přihlédnutím k jejich odbornému zaměření.

Vedení prací externím pracovníkem je možné pouze výjimečně, a to v případě úzce specializovaného tématu, vynikajícího objevu, ideálního tématu do soutěží reprezentujících katedru apod.

Téma a externího vedoucího práce musí předem (!) schválit vedoucí katedry, kterému je třeba poslat jméno zvažovaného vedoucího a název práce.

Externí pracovník smí diplomové a závěrečné práce konzultovat a vést pouze v případě, že má řádně uzavřenou smlouvu s PdF MU (DPP, DPČ).

Témata, která přicházejí v úvahu, je třeba nejprve orientačně přehlédnout a provést jejich bibliografický průzkum.

Jeho výsledky a konkrétní možnosti realizace pak indikují, jaké téma je vhodné zvolit.

Student by měl zvolit téma své závěrečné práce nejpozději na začátku čtvrtého semestru bakalářského nebo druhého semestru navazujícího magisterského studia.

V této době je již rámcově obeznámen s oborem a má jistý přehled i o náplni jednotlivých předmětů.

Může proto posoudit, zda pro něho bude vhodnější zaměřit se na problematiku starší nebo současnou, zda vybrané téma bude schopen zpracovat a jaký význam má pro praxi.

V fázi projekt při výběru tématu si student ověří, zda je k dispozici dostatek pramenů, literatury aj.

Po výběru tématu a jeho schválení vedoucím diplomové práce co nejdříve diplomant/ka vedoucímu práce osobně (příp. b) Fáze práce- diplomant/ka vedoucímu práce osobně (příp. - diplomant/ka vedoucímu práce osobně (příp. (v případě zimního termínu obhajoby), 30. 3. (v případě letního termínu obhajoby).

Záměr diplomové práce je dokument, který je na některých vysokých školách (např. PEF, Mendelova univerzita) vyžadován k oficiálnímu zadání diplomové práce.

Student v něm ve spolupráci s vedoucím práce formuluje základní představy o obsahu práce.

Téma může student navrhnout také sám, je ovšem nutno možnosti jeho zpracování předem důkladně prodiskutovat s případným vedoucím práce.

Před volbou tématu a zadáním práce je vhodné zkontrolovat, zda práce podobného či stejného tématu nebyla již realizována na jiné vysoké škole či další vzdělávací instituci.

Seznam doporučené literatury: základní seznam doporučené literatury a dalších zdrojů musí souviset s tématem práce.

Pro bakalářské práce je dostačující počet 10 titulů; cizojazyčné tituly a zdroje nejsou povinné, ale doporučuje se jejich využití.

Příklady témat diplomových prací z historie

Struktura a obsah

Text musí být přehledně strukturován do částí - úvod - teoretická část - praktická část a závěr.

V rámci teoretické části diplomové práce student kompilační metodou na základě studia odborné literatury prezentuje dané téma.

Právě volbě odborné literatury musí věnovat velkou pozornost a zaměřit se například na aktuální, nejnovější texty, respektovaných autorů českých i zahraničních.

Čerpat lze z odborných knih a časopisů, vědeckých sborníků, příspěvků na vědeckých konferencích, skript, v menší míře pak také z webových stránek.

Jako nejvhodnější se jeví jmenované zdroje kombinovat.

Při práci s literaturou je vhodné používat především parafráze a v mnohem menší míře pak přímé citace, neboť se předpokládá studentova samostatnost a také jeho vlastní pohled na prostudovanou literaturu.

V rámci praktické části diplomové práce student získané a osvojené teoretické poznatky aplikuje v podmínkách konkrétní praxe prostřednictvím výzkumného šetření, k čemuž používá analytické metody - výzkumné metody a techniky (dotazník, pozorování, rozhovor).

Z realizovaného výzkumu pak podává stručnou, odbornou zprávu o dosažených výsledcích, na základě kterých pak může následně vypracovat návrh na zlepšení stávajícího stavu analyzované reality.

a) schopnost prozkoumat zvolené téma, tj. uplatňovat vědomosti a dovednosti získané studiem na fakultě, systematicky pracovat s prameny, znát odbornou literaturu, získat přehled ve zvolené problematice a kriticky ji posoudit;

b) schopnost interpretace shromážděného materiálu, tj. rozvinout samostatné promýšlení problematiky a vystihnout její klíčové momenty;

c) schopnost vytvořit syntézu, tj.

Student prokáže schopnost orientovat se v aktuálních otázkách oboru, umí jasně a srozumitelně vymezit téma své práce, popsat výchozí stav poznání a navrhnout adekvátní metody řešení, jasně a logicky formulovat název práce.

Student dovede pracovat s adekvátními primárními a sekundárními prameny, citovat je dle platných norem a v souladu s etikou vědecké práce.

Obsahové náležitosti posudku

Téma a název práce
Cíl práce
Struktura práce
Metodologie práce
Odborné obsahové hodnocení práce
Naplnění cílů práce
Hodnocení originality práce
Jazyková úroveň a stylistika
Korektnost citací a práce se zdroji
Rozsah práce
Návrh otázek, které má student zodpovědět v rámci obhajoby
Závěrečný výrok: Student/ka prokázal/a naplnění cílů, které jsou na něj/ni kladeny charakterem oboru a projektem práce.

Formální náležitosti a obhajoba

Vedoucí diplomové práce dohlíží na to, aby práce splňovala veškeré formální i obsahové požadavky.

Je to zpravidla vysokoškolský učitel, který studenta při práci vede, zpravidla jde o akademického pracovníka působícího na dané vysoké škole, který vypisuje témata prací, ke kterým se mohou studenti přihlašovat.

Někdy to bývá též doktorand (student doktorského studijního programu).

V průběhu zpracování konzultuje se studenty postupy, výsledky atp.

Oponentem může být například jiný akademický pracovník, resp.

Obhajoba je součástí státnic.

Členové státnicové komise většinou dostávají možnost se předem seznámit s prací samotnou i s uvedenými posudky.

V posudcích bývá též zahrnuto hodnocení zpracování, resp. práce samotné (známkou, kupř. A-F, blíže: Kredit (školství)#Klasifikace).

Komise pak během obhajoby hodnotí práci na základě posudků.

Rozhodující je vždy obhajoba.

I kvalitně zpracovaná práce samotná (známky z posudků: A, A) nemusí být nakonec před komisí obhájena a naopak i nevyhovující práce jako taková (F, F) může před komisí skončit úspěšnou obhajobou.

Průběh obhajoby bývá různý, zpravidla záleží na zvyklostech a předpisech dané instituce.

Někde se detailně jednotliví členové státnicové komise zabývají výsledky, které má práce přinášet, zda byly naplněny cíle práce, použitými metodami, co práce přináší nového atp.

Jinde bývají u obhajoby přítomni autoři uváděných posudků, přičemž komise zohledňuje též rozpravu, kvalitu argumentace a vypořádávání připomínek.

V jiných případech může obhajoba začínat např. 20minutovou úvodní prezentací od studenta, kdy následuje přečtení posudků předsedou komise a pokládání doplňujících dotazů z posudků předsedou komise, přičemž členové komise hodnotí jejich vypořádání.

Následuje většinou zevrubnější rozprava studenta s jednotlivými členy komise.

Vložení závěrečné práce do IS (Archiv závěrečných prací).

Příklady témat a oblastí

Níže jsou uvedena některá témata bakalářských prací pro III. ročník, která mohou sloužit jako inspirace i pro diplomové práce:

Témata z oblasti historie a archeologie

K historii Hradiště sv. Hypolita ve Znojmě.
Ze života středoevropských Slovanů v 8.-10. století.
Sídliště a pohřebiště ranného středověku.
K otázce nejstarší kamenné architektury.
Vývoj specializovaných řemesel ve středověku.
Obraz společensko-ekonomického a kulturní vývoje územních oblastí od pravěku do středověku, podaný na základě studia hmotných pramenů.
Historicko-archeologická problematika menšího regionu.
Hmotná kultura středoevropských Slovanů v 8.-10. století.
Velkomoravská hradiště, vesnická sídliště a pohřebiště.
Církevní architektura raného středověku.

Témata z církevních dějin

Kapitoly z českých a obecných církevních dějin středověku a raného novověku, církevní řády a kláštery, významné osobnosti, středověké reformy a hereze barokní poutní místa a tradice na Moravě.
Majetkové, národnostní a náboženské proměny šlechty v období reformace a protireformace, vůdčí osobnosti.
Kapitoly z dějin židovského národa, Židé v českých dějinách, Přední východ a Evropa ve středověku a novověku.
Vybraná problematika českých a evropských církevních dějin, církevní řády, kongregace, a jejich kláštery v novověku, podíl církevních řádů na rekatolizaci, reformy a reformátoři, poutní místa a tradice na Moravě barokní doby.
Jednota bratrská a Ivančice jako její centrum.

Témata z dějin Turecka a mezinárodních vztahů

Analýza politického vývoje Turecka ve 20. století.
Turecko a evropská integrace.
Analýza hospodářských dějin Turecka ve 20. století.
Česko-turecké vztahy ve 20. století.
Analýza a komparace mezinárodních mírových smluv (1. polovina 20. století).
Změny ve směřování turecké diplomacie ve 20. století.
Analýza politickéko vývoje Turecka ve 20. století.
Turecko a evropská intergrace.
Analýza hospodářských dějin Turecka ve 20. století.
Česko-turecké vztahy ve 20. století.
Analýza a komparace mezinárodních mírových smluv (1. polovina 20. století).
Změny ve směřování turecké diplomacie ve 20.
Ohlas jednání versailleské mírové konference v našem tisku.
Nástup nacismu v Německu a jeho odraz v českém a moravském tisku.
Ohlas československo-německých vztahů roku 1938 v českém tisku.
Ohlas Hitlerova nástupu k moci v českém tisku.
Pomnichovská úprava postavení Podkarpatské Rusi a její ohlas v československém tisku.
Osvobození Indie a jeho ohlas v Československu.

Témata z didaktiky dějepisu a regionálních dějin

Problematika výuky pravěku na základních a středních školách.
Regionální dějiny pravěku, protohistorie a raného středověku.
Problematika výuky evropského a asijského starověku na ZŠ a SŠ.
Ochrana kulturního dědictví.
Dějiny sportu.
Problematika výuky pravěku na základních a středních školách.
Regionální dějiny pravěku, protohistorie a raného středověku.
Problematika výuky evropského a asijského starověku na ZŠ a SŠ.
Ochrana kulturního dědictví.
Zpracování vybrané látky z dějin kulturty s didaktickou aplikací.
Analýza hraného historického filmu /příp. tematické řady filmů/ zpracovávající látku obecných dějin středověku, novověku.
Témata z dějin školství a pedagogiky.
Historie vyučovacích předmětů.
Vybrané okruhy z didaktiky dějepisu.
Témata z regionálních dějin - dějiny obcí, spolků, institucí, osobnosti regionu.
Vybraná témata z oblasti muzejní pedagogiky.
Vlastivědné procházky a jejich využití ve výuce.
Didaktické využití dějepisné exkurze umělecko-historických památek.
Kulturní vývoj Boskovicka a jeho využití v dějepisu.
Historická exkurze jako výsledek studia umělecko-historických památek.
Umělecko-historické památky Brněnska.
Využití umělecko-historických památek Břeclavska ve výuce dějepisu v 6. roč. ZŠ.
Využití kulturních památek okresu Žďár nad Sázavou ve výuce dějepisu.
Příspěvek k využití regionálních archivních pramenů ve výuce dějepisu na gymnáziu.

Jak napsat esej z historie (doktorand Yale) | Pro středoškolskou a pokročilou historii, vysokoškolskou historii atd.

Příklady konkrétních prací:

K historii sokolské jednoty ve Zlíně.
Svobodné zednářství v Brně.
Národní spolky v Brně v první polovině 20. století.
Dějiny umění ve výuce dějepisu na základní škole.
Počátky zlínského divadla.
Příspěvek k historii sklářské výroby na Kyjovsku.
Spolkové tělovýchovné hnutí na Třebíčsku ve 20. letech.
Kapitoly z historie obce Lipůvka v období 1890-1939.
Vybrané kapitoly z dějin školství na Kounicku.
Příspěvek k dějinám odboje na Čáslavsku.
Vývoj školství na Jedovnicku.
Z historie školství na Broumovsku.
Historie česko-německých vztahů města Hustopeče.
Příspěvek k dějinám závodu Šroubárna Ždánice.
Spolkový život v Jevíčku v letech 1869-1938.
Tradice regionálních oslav na jižní Moravě.
Pěvecká a divadelní činnost v Kroměříži.
Dějiny třešťského školství v letech 1918-1938.
Vinařství na Mikulovsku v letech 1850-1938.
Znojmo v prvních letech předmnichovské republiky.
K některým otázkám poválečného osídlování Hustopečska.
Machoická, Marta: Cechovní řemeslo ve městech na Strakonicku.
Příspěvek k vývoji průmyslu na Břeclavsku od poloviny 19. století.
Poválečné osídlování bývalého německého ostrůvku na Vyškovsku.
700 let jihlavského školství.
Kulturní a sportovní život na Třebíčsku v letech 1918-1938.
Příspěvek k historii spolkové činnosti v Napajedlích 1918-1938.
Aktivizační postupy práce učitele dějepisu.
Poválečné osídlování okresu Český Krumlov.
Didaktická analýza učiva dějepisu 5. ročníku základní školy.
Tradice železářství a hutnictví na Blanensku.
Kapitoly z dějin obecného školství na Břeclavsku v meziválečném období (1918-1939).
Kapitoly z dějin Závodů Gustava Klimenta.
Poválečné osídlování Znojemska.
Kapitoly z historie městečka Velká nad Veličkou.
Vracov v období mezi světovými válkami.
Vývoj brněnského školství v letech první republiky.
Veselí nad Moravou v letech 1918-1939.
Vývoj spolkové činnosti soudního okresu Náměšť nad Oslavou 1871-1923.
Z historie nynější a. s. Metra Blansko 1911-1948.
Život a dílo Petra z Mladoňovice.
Historicko-geografický obraz politického okresu Tišnov v letech 1918-1939.
Spolková činnost v poválečném období.
Historie měšťanské školy v Hroznové Lhotě.
Kapitoly k dějinám města Brna.
Osídlování Mikulovska po 2. světové válce.
Kulturní a politický vývoj Bzence v letech 1918-1939.
Vývoj českého národního školství v Jihlavě v letech 1880-1939.
Průmysl Třebíče v letech 1918-1938.
Vývoj školství v Pacově do roku 1945.
Válečná léta v Hodoníně.
Kapitoly z historie Královopolské strojírny v Brně.
Příspěvek k vývoji zemědělství v padesátých letech.
Z historie TOS Kuřim po roce 1942.
Kapitoly z dějin Hulína.
Z dějin divadla v Uherském Hradišti.
Přerované v ruských legiích za první světové války.
Německobrodsko v letech 1939-1945.
K vývoji Sokola Brno 1 od jeho vzniku do roku 1948.
Činnost paraskupiny Carbon na Kyjovsku.
Příspěvek k dějinám n. p. Modeta Jihlava.
Příspěvek k odsunu Němců ze s. o. Jihlava.
Hospodářská činnost v Malenovicích do roku 1945.
Kapitoly z dějin ČKD Blansko, a. s. (léta 1698-1939).
Z historie znojemského školství v meziválečném období.
Znojmo v předmnichovské republice (k politickým událostem města v letech 1935-1938).
Historie a současnost vinařství a vinohradnictví v obci Mutěnice.
Historický vývoj obce Proseče v letech první republiky (1918-1938).
Příspěvek k otázce odbojového hnutí v okolí Bystřice nad Pernštejnem.
Germanizace Vyškovska v letech okupace 1939-1945.

Seznam témat diplomových prací z historie