Filmová studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy

Filmová věda přešla na univerzitní půdu v roce 1968 z FAMU. Následovala tak po několika letech divadelní vědu, která se rovněž začala jako studijní obor rozvíjet nejprve na DAMU. Organizačně byla začleněna do rámce katedry divadelní vědy, později katedry hudební, divadelní a filmové vědy FF UK, ale jako samostatný studijní obor se na Filozofické fakultě UK etablovala teprve v osmdesátých letech. V roce 1990 se pak nejprve oddělila divadelní a filmová věda od muzikologie a v roce 1996 se ustavila samostatná katedra filmové vědy, dnes katedra filmových studií.

KATEDRA FILMOVÝCH STUDIÍ Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. ff.cuni.cz Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, nám. Jana Palacha 2, Praha 1

Historie oboru

Filmová věda přešla na univerzitní půdu v roce 1968 z FAMU. Následovala tak po několika letech divadelní vědu, která se rovněž začala jako studijní obor rozvíjet nejprve na DAMU. Organizačně byla začleněna do rámce katedry divadelní vědy, později katedry hudební, divadelní a filmové vědy FF UK, ale jako samostatný studijní obor se na Filozofické fakultě UK etablovala teprve v osmdesátých letech. V roce 1990 se pak nejprve oddělila divadelní a filmová věda od muzikologie a v roce 1996 se ustavila samostatná katedra filmové vědy, dnes katedra filmových studií.

Studium na Katedře filmových studií

V současné době nabízí katedra filmových studií: jednooborový tříletý bakalářský studijní program oboru filmová věda, dvouletý navazující magisterský studijní program oboru filmová věda, interní a externí variantu postgraduálního studia filmové vědy, kurzy pro zájemce o studium a kurzy celoživotního vzdělávání.

KFS má 74 studentů bakalářského, 12 studentů navazujícího magisterského, 24 studentů magisterského a 14 studentů doktorského programu.

Studium na KFS obsahuje obecný základ studia na FF UK (dva cizí jazyky, základy filozofie, tělesná výchova), předměty teorie filmu, historie světového, českého a slovenského filmu a blok volitelných předmětů z jiných oborů. Při studiu se klade důraz na písemné práce různého druhu a na aktivní účast v seminářích (diskuse na daná témata, analýza textu, rozvíjení schopnosti kritického myšlení a psaní, historická kritika a analýza pramenů, rešerše z archivních fondů, z periodického tisku a literatury apod.). Studium podporuje rozvíjení komunikačních schopností studentů, včetně schopností formulovat problém, strukturovaně ho popsat a v základní míře též zařadit do širších souvislostí.

Jednooborové bakalářské studium (prezenční)

• Úvod do studia filmu
• Filmový proseminář
• Seminář filmové analýzy A, B
• Dějiny filmových teorií A, B
• Dějiny světového filmu A, B, C
• Dějiny české a slovenské kinematografie A, B, C
• Teorie filmu I, II.
• Kapitoly z dějin světového filmu I, II
• Kapitoly z dějin českého a slovenského filmu I, II
• Seminář teorie filmu I, II
• Seminář dějin filmu I, II
• Metodologický seminář I, II
• Bakalářský seminář A, B
• Volný oborový kurz I, II
• Modul I, II, III
• Volitelné předměty

Profil absolventa

Absolvent studia filmové vědy FF UK je vybaven zevrubnými vědomostmi o dějinách kinematografie v kulturněhistorických kontextech i ucelenými vědomostmi o teorii filmu a nových médií. Má průpravu filmového kritika, dobře se uplatní jako redaktor oborových, kulturních i vědeckých periodik nebo v kulturních rubrikách denního tisku, ale i v dalších médiích nebo jako redaktor odborné literatury. Je kvalifikován k organizátorské, dramaturgické, lektorské apod. práci ve štábech filmových festivalů a přehlídek, případně i ve štábech filmové produkce. Stejně tak je kompetentní k práci v různých oborových i dalších kulturních institucí (filmové a televizní archivy, muzea, galerie, kina, apod.). Je vybaven znalostí nejméně dvou cizích jazyků.

Zahraniční aktivity

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy umožňuje studentům pobyt v zahraničí na mnoha bázích (mezivládní stipendia, meziuniverzitní dohody, zprostředkování žádosti o stipendia u soukromých nadací apod.). Nejrozšířenější způsob výjezdu do zahraničí pro studenty evropských vysokých škol, je prostřednictvím programu Erasmus-Sokrates. Studentům KFS jsou zprostředkovávány výměnné studijní programy do těchto lokalit na tyto univerzity: Finsko (University of Jyväskylä) Španělsko (Universidade de Santiago de Compostela) Německo (Freie Universität Berlin) Francie (Université de la Sorbonne Nouvelle Paris) Itálie (Universita degli studi di Udine) Itálie (Universita degli studi di Cagliari) Slovensko (Vysoká škola múzických umení Bratislava), aj. aj.

Přijímací řízení

Bakalářské studium

Základním předpokladem ke studiu je středoškolské vzdělání zakončené maturitou. Uchazeči musí prokázat hlubší a dlouhodobější zájem o film, projevit dispozici k analytickému vnímání filmového díla, mít solidní povědomí o dějinách i přítomnosti českého i světového filmu a dobrý kulturní a historický rozhled.

Průběh přijímací zkoušky do bakalářského studia - 1. kolo (talentová zkouška):

1. Písemná analýza předvedeného filmu - podstatná je schopnost uchazeče vnímat a interpretovat filmové dílo a analyzovat jeho stylové prostředky, nikoli popisovat jeho děj (doba určená k psaní analýzy: 75 minut, max. 20 bodů). Boduje se: schopnost analytického myšlení, schopnost širší kulturně- a filmově-historické kontextualizace, schopnost výstavby textu, jazyková kultura.
2. Test vztahující se k uvedenému filmu, obecným znalostem z oblasti umění a historie a porozumění textu (test je koncipován částečně v češtině a částečně v angličtině) (doba trvání: 60 minut, max. 30 bodů). Bodována je pouze správnost odpovědí na jednotlivé otázky.

Studium je do značné míry založené na psaní textů a probíhá v českém jazyce, je proto nezbytná jeho velice dobrá znalost.

Průběh přijímací zkoušky do bakalářského studia - 2. kolo (ústní část):

1. Rozhovor s uchazečem vycházející z jeho znalostí z dějin světového a českého filmu, z filmové teorie a ze všeobecných příbuzných humanitních a uměnovědných disciplín (max. 30 bodů). Hodnotí se zejména schopnost analytického myšlení o filmech.
2. Rozhovor o filmové současnosti (max. 10 bodů). Hodnotí se schopnost analytického myšlení o libovolných aktuálně viděných filmech.
3. Rozhovor nad odbornými periodiky a vybranými tituly odborné literatury (max. 10 bodů). Hodnotí se uchazečův přehled o současné publicistice, teoretickém a historickém psaní o filmu a schopnost kritického zhodnocení přečtených textů.

V rámci 2. kola přijímacího řízení je třeba předložit seznam prostudované literatury a životopis. Neposílejte s přihláškou, stačí přinést na druhé kolo přijímacího řízení!

Magisterské studium

Základním předpokladem ke studiu je bakalářské vzdělání zakončené SZZK a obhajobou bakalářské práce. Uchazeči musí prokázat hlubší a dlouhodobější zájem o film, projevit dispozici k analytickému vnímání filmového díla, mít solidní povědomí o dějinách i přítomnosti českého i světového filmu a dobrý kulturní rozhled.

Průběh přijímací zkoušky do magisterského studia:

Pohovor s adeptem vycházející z jeho znalostí z dějin světového a českého filmu, z filmové teorie a ze všeobecných příbuzných humanitních a uměnovědných disciplín, dále pak pohovor o filmové současnosti, historii a základech teorie, na němž uchazeč prokazuje svůj celkový rozhled ve filmovém oboru, znalost odborných periodik (Iluminace, Film a doba, Cinepur, Kino-Ikon) a vybraných titulů odborné literatury a svou vnímavost vůči filmovému dílu.

Součástí pohovoru je prezentace bakalářské práce, kterou uchazeč přinese s sebou k přijímacímu pohovoru. V rámci přijímacího řízení je třeba předložit bakalářskou práci k nahlédnutí, seznam prostudované literatury a životopis. Neposílejte s přihláškou, stačí přinést na pohovor!

Výzkumná činnost a aktivity

KFS je centrem výzkumu filmové historie a teorie, podílí se na řadě meziinstitucionálních aktivit v České republice a v zahraničí.

Hlavní badatelská orientace katedry: kinematografie v českých zemích a její středoevropské kontexty, historický výzkum zejména česko-německých vztahů na poli kinematografie, film v kontextu vizuální kultury.

Vydavatelství FF UK představuje obsáhlou monografii filmového historika Ivana Klimeše. Kniha filmového historika Ivana Klimeše Kinematografie a stát v českých zemích 1895-1945 sleduje formování postoje státu ke kinematografii po dobu pěti desetiletí od vynálezu filmu, a to v rovině politické, hospodářské i kulturní. Časové ohraničení je na spodní hranici symbolicky dáno rokem 1895, kdy byl veřejnosti v Paříži představen kinematograf bratrů Lumiérových a kdy v Praze na Národopisné výstavě českoslovanské čekal na návštěvníky Edisonův kinetoskop.

Kniha Afekt, výraz, performance. Proměny melodramatického excesu v kinematografii těla usiluje o dialog mezi současným afektivním obratem v humanitních vědách a zkoumáním filmové formy. Východisko tvoří model dvousměrného pohybu mezi melodramatickým excesem a afektovou teorií. Melodramatický (nad)žánr využívá určitý repertoár excesivních výrazových prostředků k vyjádření krajních emocionálních stavů či situací, zejména utrpení, které plyne z nedosažitelnosti objektu touhy.

Heslář české avantgardy je opět skladem! Kniha, jejíž česká i anglická verze získaly právem ocenění Slovník roku 2013, právě vyšla v prvním dotisku.

Studentky Katedry filmových studií FF UK se před lety rozhodly založit muzeum českého filmu.

Historik Richard Maltby, světová kapacita na dějiny Hollywoodu, bude 14.-16. 11. hostem Katedry filmových studií FF UK. Série přednášek bude věnována Hollywoodu v období studiového systému 30. let 20. stol. a způsobům, jak je možné mu rozumět ne „jen“ úzce z hlediska dějin filmu, ale z pohledu dějin filmové kultury (cinema history).

O historii experimentálního divadla, jeho specifičnosti a vlivu na současné umění hovoří doc. Kateřina Svatoňová z Katedry filmových studií FF UK.

Technologická agentura ČR v rámci Programu na podporu aplikovaného výzkumu a inovací podpoří čtyři projekty akademiků a akademiček z FF UK v pozici hlavních příjemců a jeden v pozici další účastník. Dílčí cíl tři podporuje inovačního potenciál společenských věd, humanitních věd a umění. Celkově se do soutěže přihlásilo 379 projektů, z toho 68 bylo úspěšných.

Doporučená literatura k přijímací zkoušce

• Aumont, Jacques: Obraz. Praha 2005.
• Bordwell, David; Thompsonová, Kristin: Dějiny filmu: přehled světové kinematografie. Praha 2007.
• Bordwell, David; Thompsonová, Kristin: Umění filmu. Praha 2011.
• Cieslar, Jiří; Přádná, Stanislava; Škapová, Zdena: Démanty všednosti: kapitoly o nové vlně. Praha 2002.
• Gauthier, Guy: Dokumentární film, jiná kinematografie. Praha 2004.
• Klimeš, Ivan: Kinematograf: Věnec studií o raném filmu.
• Kokeš, Radomír: Rozbor filmu.
• Lukeš, Jan: Diagnózy času.
• Mirzoeff, Nicholas: Úvod do vizuální kultury.
• Monaco, James: Jak číst film: svět filmu, médií a multimédií. Praha 2006.
• Sadoul, Georges: Dějiny světového filmu.
• Szczepanik, Petr (ed.): Nová filmová historie: antologie současného myšlení o dějinách kinematografie a audiovizuální kultury. Praha 2004. (úvod a jedna kapitola dle vlastního výběru)
• Svatoňová, Kateřina: 21/2 D aneb prostor (ve) filmu v kontextu literatury a výtvarného umění.
• Monografie filmového tvůrce (dle vlastního výběru).
• Memoáry či jiné texty filmového tvůrce (dle výběru, např. Bergman, Nykvist, Tarkovskij, Fellini, Wenders, Buńuel, Carriere, Brdečka, Vávra, Weiss).
• Jedna odborná publikace v cizím jazyce.
• Odborné oborové časopisy: Iluminace, Cinepur.

Vítány jsou i tituly z ostatních uměnovědných oborů, stejně jako z kulturních dějin, např. Paměti Václava Černého, memoáry Otakara Štorcha-Mariena, Šaldův Zápisník, různé filosofické eseje apod.

tags: #fakulta #univerzity #karlovy #venujici #se #filmu