Maturitní zkouška představuje zásadní milník v životě každého studenta, neboť formálně ukončuje středoškolské vzdělání a otevírá dveře k dalšímu studiu na vysoké škole či k profesní dráze. V České republice se jedná o komplexní proces skládající se ze společné (státní) a profilové (školní) části, přičemž klíčovou roli hraje zkouška z českého jazyka a literatury.
Struktura maturitní zkoušky
Maturitní zkouška je od roku 2011 rozdělena na dvě hlavní části: společnou a profilovou. Každá z těchto částí se dále dělí na dílčí zkoušky, které musí student úspěšně absolvovat.
Společná část
Společná část maturitní zkoušky je centrálně řízena Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a skládá se ze dvou povinných zkoušek:
- Český jazyk a literatura: Tato zkouška je povinná pro všechny studenty.
- Cizí jazyk nebo matematika: Studenti si mohou vybrat mezi zkouškou z cizího jazyka (angličtina, francouzština, němčina, ruština, španělština) nebo zkouškou z matematiky. Na některých středních školách, zejména technického a přírodovědného zaměření, může být matematika povinnou zkouškou.
Zkoušky společné části mají formu didaktického testu, který je hodnocen slovně „uspěl(a)“ nebo „neuspěl(a)“ s uvedením procentuální úspěšnosti. Tyto testy jsou koncipovány v souladu s platnými katalogy požadavků, které definují očekávané vědomosti a dovednosti.
Profilová část
Profilová část maturitní zkoušky je plně v kompetenci jednotlivých škol. Ředitel školy stanovuje formu, témata a termíny zkoušek v souladu s rámcovým a školním vzdělávacím programem. Profilová část se obvykle skládá ze tří až pěti povinných zkoušek, přičemž.
Formy profilové části mohou zahrnovat:
- Ústní zkoušku před komisí.
- Obhajobu předem vypracované maturitní práce.
- Praktickou zkoušku.
- Písemnou zkoušku.
- Kombinace výše uvedených forem.
Studenti mají také možnost konat až čtyři nepovinné zkoušky, které mohou rozšířit jejich kvalifikaci.
Maturita z českého jazyka a literatury podrobněji
Zkouška z českého jazyka a literatury je pro většinu studentů nejdůležitější a často i nejnáročnější částí maturitní zkoušky. Skládá se ze tří částí:
Didaktický test
Didaktický test z českého jazyka a literatury je navržen tak, aby ověřil pokročilé dovednosti práce s jazykem, včetně znalosti pravidel českého pravopisu a schopnosti porozumět textu na vyšší než komunikační úrovni. Test zpravidla obsahuje kolem 32 uzavřených úloh s možností výběru z několika variant odpovědí (ABCD), výběr ANO-NE, nebo řazení větných částí pro vytvoření smysluplné věty.
Od 1. ledna 2026 již nebudou mít žáci automatický nárok na použití Pravidel českého pravopisu a Slovníku spisovné češtiny. Rozhodnutí o tom, jaké pomůcky budou moci žáci při písemné práci z českého jazyka a literatury použít, bude záviset na řediteli školy.
Písemná práce
Písemná práce z českého jazyka a literatury je často vnímána jako nejnáročnější část zkoušky. Studenti si vybírají z šesti možných témat, přičemž každé téma vyžaduje jiný slohový útvar. Mezi nejčastější patří:
- Článek
- Úvaha
- Vypravování
- Charakteristika
- Dopisy (úřední, otevřený, osobní, motivační, formální)
- Zpráva
- Referát
- Líčení
- Popis (odborný, pracovního postupu, místa, obrázku)
- Text publicistického stylu
- Stížnost
- Rozhovor (interview)
- Reklamace
- Průvodní text
- Recenze
- Oznámení
- Esej
- Výklad
- Polemika
- Fejeton
- Reportáž
- Kritika
Studenti mají 20 minut na výběr tématu a následně 90 minut na napsání práce, která musí mít minimálně 250 slov (s povolenou tolerancí 50 slov) a splňovat veškeré pravopisné a gramatické náležitosti.
Při stanovování kritérií hodnocení písemných prací by školy neměly zapomínat na žáky s odlišným mateřským jazykem (OMJ), pro něž je slohová práce nejnáročnější částí maturitní zkoušky. V roce 2021 bylo například úspěšných 89,4 % žáků s OMJ s úpravami dle § 20 odst. 4, zatímco z celkového počtu všech maturujících žáků bylo úspěšných 94,2 %.
Ústní zkouška
Ústní zkouška z českého jazyka a literatury se koná před maturitní komisí. Student si losuje jedno ze zadání na základě svého seznamu literatury, který si sestavuje z minimálně 60 literárních děl doporučených školou. Po vylosování otázky dostane student pracovní list s ukázkou z díla a druhým textem (např. dopis, recenze, publicistika), na jehož základě rozvíjí svou odpověď. Zkouška je veřejná a mohou jí přihlížet další osoby.
Hodnocení písemné práce tvoří 40 % a hodnocení ústní zkoušky 60 % celkového hodnocení zkušebního předmětu ČJL.
Přizpůsobení podmínek pro žáky s odlišným mateřským jazykem a dalšími znevýhodněními
Od 1. ledna 2026 je rozšířen okruh žáků, kteří se vzdělávali nebo vzdělávají ve škole mimo území České republiky, na něž se vztahuje nárok na úpravu podmínek konání maturitní zkoušky z předmětu český jazyk a literatura. Nárok se týká těch, kteří se ve škole mimo území ČR vzdělávali 2 roky z předchozích 8 let. Žák musí k přihlášce přiložit úředně ověřenou kopii dokladů o vzdělání vydaných školou mimo území ČR, včetně jejich překladu do českého jazyka.
Pokud žák nesplňuje výše uvedené podmínky, ale je kvůli nedostatečné znalosti češtiny u maturitní zkoušky znevýhodněn, může mít doporučení školského poradenského zařízení (PPP) k uzpůsobení pouze v případě, že má kromě nedostatečné znalosti jazyka další znevýhodnění (např. specifickou poruchu učení, tělesné, zrakové či jiné znevýhodnění).
Je zřejmé, že žáci s odlišným mateřským jazykem jsou u maturitní zkoušky z ČJ velice znevýhodněni. Úpravy, které jim zákon dovoluje, jsou zdaleka nedostačující. Akademický jazyk, který je pro školní úspěšnost klíčový, se v druhém či cizím jazyce naučíme průměrně až po pěti až sedmi letech. Proto je poskytování intenzivní výuky českého jazyka jako druhého/cizího jazyka (ČDJ) klíčové, ať už v rámci jazykové přípravy nebo podpůrných opatření.
Historie a vývoj maturitní zkoušky
Slovo „maturita“ pochází z latinského slova „maturitas“ (zralost). Zárodky maturitních zkoušek se objevily v Prusku v roce 1812, kde standardizované zkoušky studentům otevíraly dveře na univerzity. Do českých zemí se maturity dostaly v roce 1849 v rámci Exner-Bonitzovy reformy jako ústní a písemné „standardizované státní zkoušky“. Zkouška z českého jazyka začala nabývat na důležitosti od roku 1918 s vznikem Československa.
V minulosti se zkouška oficiálně označovala jako „zkouška dospělosti“, dnes se tento termín používá spíše neoficiálně.
Přihláška k maturitní zkoušce a termíny
Přihláška k maturitní zkoušce se podává řediteli školy na předepsaném tiskopisu. Pro jarní zkušební období 2026 je nutné odevzdat přihlášku nejpozději do 1. prosince 2025, pro podzimní zkušební období pak nejpozději do 25. června 2026.
Didaktické testy společné části se v jarním zkušebním období 2026 budou konat 4.-7. května 2026, v podzimním zkušebním období pak 1.-10. září 2026. Zkoušky profilové části se v jarním zkušebním období budou konat v období od 16. května do 10. června 2026.
Možnosti přípravy na maturitu
Pro studenty připravující se k maturitě z češtiny existuje řada zdrojů. Projekt Státní Maturita - Čeština.cz nabízí přípravu v domácím prostředí. Na webu Nového Amose lze nalézt vzorová zadání k ústní zkoušce, tipy a triky, zadání všech didaktických testů s řešeními a správnými odpověďmi, a také vzory písemných prací s návody na jejich úspěšné zvládnutí.
Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) zveřejňuje na svých stránkách kompletní statistiky a informace o maturitních zkouškách.
Jak zvládnout ústní zkoušky
tags: #maturita #versillesky #system