Rostoucí význam informací a inovací v dnešním světě spustil proces vzájemně provázaných změn s dopady do individuálních životů i organizace celé společnosti. Vyžaduje nové schopnosti, mění pracovní životní podmínky, dynamizuje konkurenční boj, ovlivňuje nerovnost mezi skupinami obyvatelstva. Rychlý rozvoj odborných poznatků a šíření informačních a komunikačních technologií zcela přebudovaly trh práce. Zanikají nekvalifikovaná pracovní místa a vyvíjejí se nová s vysokými kvalifikačními nároky. Zvyšuje se tlak na flexibilitu. Mění se způsob organizace práce a roste nestabilita pracovního prostředí. Pracovní síla je soustavně konfrontována s novými úkoly a problémy a je mnohem častěji nucena rozvíjet nové kvalifikace a dovednosti. Nemění se však jen výkon práce, inovacemi procházejí celé organizace. Řízení procesů i struktury podniků se přizpůsobují jednak nejnovějším poznatkům managementu, jednak proměnám trhů a vnějšího prostředí. Klíčovou roli pro přežití a rozvoj hrají inovace, tedy aplikované nové znalosti jako klíčový zdroj pokroku. V globalizovaném ekonomickém prostoru soutěží nejen podniky, ale i celé země a jejich konkurenceschopnost už nezávisí jen na materiálních zdrojích, ale převážně na znalostech, jejich vytváření, akumulaci a použití.
Vláda chce, aby se Češi kvůli turbulentním změnám na trhu práce naučili vzdělávat celoživotně. Zaměstnavatelé budou reportovat, jaké dovednosti potřebují, stát pak školení zafinancuje. Do roku 2030 se technologické změny na trhu práce dotknou více než milionu lidí, uvádí studie poradenské firmy BCG - minimálně 330 tisíc pozic úplně zanikne, takže pracovníci se budou muset přeškolit na úplně jinou práci. Češi by se proto měli vzdělávat celoživotně, a to nejen ve škole, aby dokázali držet krok se zrychleným vývojem na trhu práce. Vláda se nyní se zaměstnavateli a odbory dohodla, že zavede model celoživotního vzdělávání, který přeškolování lidí či zvyšování kvalifikace usnadní a také zafinancuje.
Strategie a přístupy k celoživotnímu učení
Koncepci rozvoje oblasti celoživotního učení v letech 2007-2015 představovala Strategie celoživotního učení České republiky spolu s navazujícím implementačním plánem. Od roku 2015 oblast nedisponuje výhradním strategickým materiálem. Oblast celoživotního učení se tak stala integrální součástí soustavy hlavních strategických dokumentů ministerstva školství, přičemž část problematiky se vztahem k dalšímu vzdělávání převzal resort Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), s kterým ministerstvo školství participuje na tvorbě specificky zaměřených materiálů zohledňující principy celoživotního učení. Na základě této spolupráce vznikla Strategie digitální gramotnosti ČR na období 2015-2020, zaměřená na zvýšení digitální gramotnosti a rozvoj elektronických dovedností občanů, která je jedním z opatření cesty k digitální ekonomice.
Projekt má za cíl podporovat rozvoj koncepce celoživotního učení (dále jen „CŽU“), především pak systému dalšího vzdělávání (dále jen „DV“), a to včetně nutnosti zefektivnit veřejné služby zaměstnanosti a efektivněji využít kapacit institucí počátečního vzdělávání a soukromých subjektů. Hlavním záměrem je zvýšení účasti obyvatel v kvalitním systému celoživotního učení (dalšího vzdělávání). Projekt by měl reflektovat Strategii celoživotního učení a lépe jí propojit s politikou zaměstnanosti.
Koncepce CŽU prezentuje zcela nový, systémový přístup ke vzdělávání. Termín CŽU deklaruje, že vzdělávat by se měl každý, a to v průběhu celého svého života. Zakomponování systému DV do politiky státu přispívá ke zlepšení zaměstnanosti a adaptabilitě dospělých na podmínky trhu práce i ke zlepšení sociální koheze společnosti. Pro moderní a konkurenceschopnou ekonomiku je nezbytné zapojení dospělé populace do DV. Je nutné stimulovat a motivovat občany ke zvyšování a udržování kvalifikace odpovídající potřebám trhu práce v průběhu celého ekonomicky aktivního života. Momentálně je v ČR velice nízký, byť rostoucí podíl dospělé populace zapojené do DV. DV je z hlediska konkurenceschopnosti důležité vzhledem k tomu, že vede člověka k rozvinutí a zkvalitnění osobních i profesních dovedností, které mu umožňují trvale se prosazovat na trhu práce. Příprava a implementace opatření musí být prováděna na základě systematického uplatňování přístupů politik založených na evidenci (evidence based policies, podrobněji popsáno též v Úvodu strategie, např. důraz by měl být dáván na sběr, analýzu a vyhodnocování empirických dat a k jejich průběžným úpravám a nutným změnám k docílení co největší efektivity jakéhokoliv opatření.).
Jedním ze základních aspektů systému CŽU je využití nabídky vzdělávací soustavy pro měnící se potřeby poptávky trhu práce. Pro sladění této nabídky a poptávky je nutná součinnost zejména MŠMT a MPSV, která by měla postupovat společně při přípravě a implementaci efektivních nástrojů vycházející z empirické evidence. V roce 2007 byla schválena Strategie celoživotního učení ČR zastřešující vzdělávací systém od základního a středního vzdělávání až po další vzdělávání. Oblast dalšího vzdělávání je klíčovou pro naplnění role vzdělávání ve vztahu k posilování konkurenceschopnosti. Problémem je, že jednotlivé formy DV postrádají v ČR jednotnou právní úpravu, což může limitovat zájem o tuto klíčovou formu vzdělávání, zejména pro již ekonomicky aktivní osoby. Z hlediska rozvoje různých forem dalšího vzdělávání rovněž chybí jednotné zpracování dostupných informací, kterými by bylo možno vyhodnocovat detailnější trendy dalšího vzdělávání. Průběžné zvyšování vzdělanosti pracovní síly, ať již cestou formálního či neformálního vzdělávání či školení a rekvalifikací, je v ČR stále nedostatečné. Podle posledních dostupných údajů z roku 2009 si u nás nějakým způsobem zvyšovalo svou kvalifikaci 6,8 % všech osob ve věku 25-64 let, ale na úrovni EU 27 to bylo 9,3 %. Je třeba zlepšit přístup k CŽU, aby lidé mohli snadněji dostát růstu profesních nároků, případně snadněji měnit zaměstnání směrem do odvětví s vysokou přidanou hodnotou a do expandujících profesí.
Inovativní přístupy a technologie ve vzdělávání dospělých
Inovace ve vzdělávání dospělých nejsou jen módní pojem - jsou odpovědí na rychle se měnící svět, nové technologie i proměnu potřeb lidí a společnosti. Naším cílem bylo během konference vytvořit příležitost, kde se představí vzdělavatelé dospělých, kteří jdou svými aktivitami mimo vyšlapanou cestu. Na téma inovativních přístupů ve vzdělávání dospělých navážeme v projektu Evropská agenda pro učení dospělých.
Jak může komunitní učení, microlearning či virtuální realita obohatit vzdělávání dospělých? Učit dospělé novým dovednostem může mít mnoho podob - může se odehrávat v komunitě, prostřednictvím prožitku, s využitím moderních technologií či jako microlearning přes sociální sítě. Konference Inovativní přístupy ve vzdělávání dospělých (2025) ukázala, že inovace nespočívají jen v nových nástrojích, ale hlavně v přístupu ke vzdělávání. Během úvodního příspěvku Mirka Dvořáková odhalila, že inovace ve vzdělávání dospělých nejsou jen o nejnovějších technologiích. Skutečná inovace začíná změnou přístupu. Pokud chceme, aby se lidé učili, musíme jim dát prostor nejen obsah přijímat, ale i tvořit.
Příkladem je klub Senzační senioři z Krajské knihovny v Pardubicích, který boří stereotypy spojené se stárnutím. Klub funguje jako živá komunita, která není „cílovou skupinou“, ale spolutvůrcem vzdělávacích aktivit. Komunitním duchem žije i plzeňský Víkend otevřených ateliérů, který otevírá umění široké veřejnosti pod vedením místních umělců a umělkyň.
Řada prezentujících potvrdila, že role vzdělavatele se proměňuje. Speciálním příkladem je microlearning projektu Chill je Skill. Instagramový profil psychologů Mirka Světláka a Adama Suchého přináší krátká, srozumitelná a výzkumem podložená videa o duševním zdraví. Každé z nich je navržené tak, aby mohlo vyvolat alespoň jednu malou, subjektivně citelnou změnu v každodenním životě. Technologie mohou vzdělávání zefektivnit, ale také být nástrojem pro hlubší učení. Na prožitku staví své vzdělávání také SFÉRA sídlící v Automatických mlýnech v Pardubicích, kde se dospělí učí vědě, technologiím, řemeslům i umění podle principu hands-on science.
Příklady ze zahraničí a doporučení
Švédsko: Systém CŽU má ve Švédsku již pevnou tradici. Vzdělávání dospělých je vůbec jednou z hlavních priorit dlouhodobé vzdělávací politiky. Systém umožňuje každému staršímu 20 let doplnit si vzdělání od základní po středoškolskou úroveň podle individuálních požadavků a potřeb formou kurzů. Vzdělávání dospělých mají na starosti obce, které jsou povinné ho zdarma místním zájemcům zajišťovat a aktivně o něm informovat. Navíc pracující mají právo vzít si na doplnění vzdělávání volno, případně jim i stát poskytne finanční podporu či půjčku. Pro ty, co nemohou docházet na pravidelné kurzy, je ve Švédsku několik tzv. národních škol, které provádí doplňkovou výuku formou dálkového studia.
Dánsko: schválilo globalizační fond, který investuje do rekvalifikací a DV pracovní síly.
Velká Británie: Při zavádění systému CŽU je inspirací projekt Business Link.
Další doporučení zahrnují:
- Vyšší úroveň kvalifikací podle NSP, resp.
- Nastavení pravidel spolupráce veřejných služeb zaměstnanosti a podnikatelské sféry.
- Rozvoj podnikových systémů řízení a rozvoje lidských zdrojů.
- Alokace finanční podpory z fondů EU pro rozvoj podnikových systémů řízení a rozvoj lidských zdrojů a pro rozvoj a podporu při získávání nové kvalifikace a při zvyšování, rozšiřování a prohlubování dosavadní kvalifikace.
- Zjednodušení přístupu podniků k finančním formám podpory profesního vzdělávání - strukturální fondy EU.
- Zavedení informačního systému DV, který by všem zainteresovaným stranám přehledně zprostředkovával relevantní informace o DV.
- Zavedení mechanismu podpory vzdělávacích institucí či interních firemních vzdělávacích systémů pomocí systému sebehodnocení/hodnocení.
Budoucnost vzdělávání: AI jako nástroj moderního školství
Adaptace na technologický pokrok vyžaduje uzpůsobení vzdělávacího systému tak, aby se byl schopen adekvátně adaptovat na dynamické prostředí a pokrok spojený s rozvojem nových technologií, digitalizace a internacionalizace. Budeme usilovat o zvýšení úrovně digitálních dovedností a informatického myšlení, respektive digitálních kompetencí. Důležité je kritické a odpovědné používání digitálních technologií při výuce i mimo ni.
Formativní hodnocení je hodnocení průběžné, které přináší žákovi užitečnou informaci o tom, co ví nebo čemu rozumí průběžně v rámci vzdělávacího procesu, a směřuje ho k naplnění stanového cíle. Umožňuje mu sledovat vlastní pokrok, vede ho k řízení svého učení a pomáhá komplexně rozvíjet jeho osobnost.
Pedagogický leader - Kompetentní a sebevědomý pedagog (ředitel), který uznává hodnotu vzdělání a je v souladu s trendy vývoje vzdělávací politiky. Zná stav a potřeby vlastní školy a má vizi, kam směřovat její rozvoj v souladu s těmito trendy. Vůdčí osobnost, která naslouchá, komunikuje a kooperuje s cílem najít konsenzus v potřebách všech aktérů zainteresovaných do života školy, vlastním příkladem motivuje k úsilí o změnu a cíleně připravuje podmínky pro zážitek úspěchu všech zúčastněných. Veřejný komunikátor, který dokáže prezentovat vizi změny směrem k zaměstnancům školy, zřizovateli, rodičům i komunitě v okolí školy.
Servisní učení představuje nejpokročilejší stadium místně zakotveného učení, kdy žáci v rámci výuky pomáhají řešit problém či plní potřebu obce. Dochází při něm k mezioborové spolupráci.
V souvislosti s inovací obsahu, změnou organizace, metod a forem vzdělávání zajistíme dostatečnou podporu v rámci počátečního i dalšího vzdělávání a profesní přípravy učitelů a ředitelů škol. Základním předpokladem úspěšné modernizace vzdělávání je přijetí kompetenčního pojetí vzdělávání žáků především právě učiteli. Kompetenční pojetí kurikula bude vycházet z inovovaných klíčových kompetencí zohledňujících doporučení Rady Evropské unie o klíčových kompetencích pro celoživotní učení.
Inovativní projekty je třeba vnímat jako „laboratoř“, ve které se pilotují nové vzdělávací přístupy, jež mohou být v budoucnosti prospěšné celému systému. Budou stanoveny vstupní podmínky, vymezen rozsah pedagogického experimentu, včetně hranice možných odchylek od existujících předpisů.
Vhodné a věku adekvátní využívání digitálních technologií by mělo být samozřejmostí ve všech oblastech vzdělávání. Mělo by se stát smysluplnou součástí výuky a podporovat jak informatické myšlení, tak digitální gramotnost žáků.
Základním východiskem je koncept celoživotního učení, tedy připravenost jednotlivce učit se během celého života. Rolí vzdělávacího systému je mj. vytvářet u žáků pozitivní vztah k učení a připravit je na to, že se budou kontinuálně učit v průběhu celého života novým věcem.
tags: #nova #technologie #celozivotni #uceni #a #dalsi