PhDr. Věra Lendělová, CSc. je významnou postavou v oblasti české ukrajinistiky. Její práce a pedagogická činnost zanechaly nesmazatelnou stopu v rozvoji tohoto oboru na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Cesta k ukrajinistice
Zájem Věry Lendělové o ukrajinistiku je dlouhodobý. Studovala ukrajinštinu spolu s ruštinou. V době studií za totality nebylo možné vyjet na stáž do Kyjeva, ale obor ukrajinštiny byl zachován jako rovnoprávný s ostatními slavistickými disciplínami, ačkoliv ve velmi malých studijních kruzích.
V počátcích studia se Věra Lendělová zaměřila více na ruštinu, což bylo dáno omezenými možnostmi praktické výuky ukrajinštiny. Absolvovala krátkodobou stáž na východním Slovensku v Medzilaborcích, kde vedla ukázkové hodiny z ukrajinského jazyka a literatury. Zkušenost s místními dětmi, které nerozuměly "vysoké ukrajinštině", protože mluvily "po našomu", poukázala na rozdíly mezi regionálními mluvami a normativním jazykem.
Velký vliv na její akademické směřování měli její profesoři. Zvláště vzpomíná na Mikuláše Zatovkaňuka, který jí poskytl teoretický základ pro vědecký náhled na studijní disciplínu. Dále zmiňuje profesory jako Barnet, dr. Brčákovou, doc. Chlupáčovou či prof. Hrabě, jejichž přednášky v komparativním česko-rusko-ukrajinském kontextu prohloubily její zájem o ukrajinistiku.
Tradice pražské ukrajinistiky
Česká, respektive pražská jazyková ukrajinistika, má dlouhé a bohaté tradice. Tyto tradice sahají až do počátku 19. století. Důležitou studii mapující toto období napsala prvotřídní ukrajinská bohemistka doc. Ludmila Danylenková v roce 2005. Pražská univerzitní ukrajinistika, jejíž zrod na FF UK lze datovat ještě před druhou světovou válkou, se začala regulérně rozvíjet od 50. let 20. století. V té době se zde připravovaly kádry pod vedením vynikajících pedagogů, jako byli Mikuláš Zatovkaňuk, Kosťa Henyk-Berezovs´kyj, Zina Berezovs´ka, Andrij Kuryms´kyj, Václav Židlický a Jaroslav Moravec.
Mezi další významné osobnosti patří Růžena Šišková, uznávaná lexikografka a spoluautorka řady dvojjazyčných česko-ukrajinských slovníků. Zásluhy o udržení oboru ukrajinistiky na FF UK v době, kdy nebyl příliš žádoucí, má doc. Moravec, který byl dlouhodobým vedoucím ukrajinistiky na fakultě. I přes malé studijní skupiny byla zachována kontinuita oboru a navazovalo se na bohaté tradice.
Současný stav ukrajinistiky po roce 1989
Po sametové revoluci v roce 1989 došlo k rapidním změnám na oboru ukrajinistiky. V prvním ročníku bylo přijato deset studentů, přičemž studium ukrajinistiky bylo možné kombinovat s jakýmkoliv jiným oborem. Kromě tradiční kombinace s ruštinou se objevily i kombinace s finštinou, srbštinou, polštinou a češtinou. Kombinace s češtinou je považována za velmi zdařilou, neboť absolventi bohemistiky-ukrajinistiky mají vysoký kredit a profilují se jako redaktoři, překladatelé či pracovníci zahraničních firem.
Mnoho absolventů zůstává v oboru a zviditelňuje se. Příkladem je Lenka Knapová, která založila a vede časopis Ukrajinský Žurnál. Elena Opletalová je doktorandkou a vyučující ukrajinštiny na FF v Olomouci. Další absolventky se staly úspěšnými soudními tlumočnicemi.
Tereza Lipavská (Chlaňová) přednáší ukrajinskou literaturu a úspěšně obhájila disertační práci. Ze skupiny čtyř studentů-ukrajinistů se stali "kovaní" ukrajinisté nebo zůstali v úzkém kontaktu s oborem: Tomáš Vašut, známý překladatel z moderní ukrajinské literatury; René Kočík, publicista píšící eseje a odborné články; Miroslav Otomanský, který absolvoval ukrajinistiku s bohemistikou a je zároveň budoucím právníkem a spoluzakladatelem úspěšné překladatelské firmy; a Bohdan Rajčinec, angažující se v časopise Porohy a Ukrajinské Iniciativě.
Tato čtveřice studentů se podílela na tvorbě slovníku odborné právní, ekonomické a společensko-politické terminologie. Bohdan Rajčinec a Laura Kopecká se stali editory sborníku studentských a doktorandských prací o meziválečné ukrajinské emigraci. Do sborníku přispěli i další aktivní ukrajinisté jako M. Skála a M. Vynohradnyk. Věra Nečasová přednášela o reflexi hladomoru v ukrajinské literatuře.
V budoucnu se očekává nárůst doktorandů, podobně jako u Moniky Hrdinkové (Ševečkové) a Eleny Opletalové. Někteří studenti rozšiřují své znalosti na fakultě sociálních věd se zaměřením na Ukrajinu.
Transformace studia ukrajinštiny
V současnosti již ukrajinistika na FF UK formálně neexistuje jako samostatný obor, ale je vyučována v rámci tzv. východoevropských studií. Tato transformace má své klady i zápory. Na jedné straně se stírají hranice mezi obory, na druhé straně je to reakce na vývoj a globalizaci, při které zároveň sílí snaha o zachování vlastní identity a kořenů.
Věra Lendělová považuje za přínosné, že studium ukrajinštiny již není uzavřeno pouze v rámci ukrajinistiky, ale vychází za její rámec. V tomto roce byla připravena koncepčně nově pojatá akreditace bakalářského studia ukrajinštiny v rámci areálových studií. Ukrajinštinu je zde možné studovat jako hlavní obor (jazyk A) s náročnějšími kritérii, nebo jako vedlejší jazyk (jazyk B) s mírnějšími kritérii.
Složení studentů a pedagogické metody
Složení studentů ukrajinistiky je pestré. Studují zde rodilí mluvčí z různých regionů Ukrajiny, studenti původem ze Zakarpatí, studenti z pražské ukrajinské diaspory a také studenti z východního Slovenska. Významné procento tvoří Češi, kteří často začínají studium bez předchozí znalosti ukrajinštiny.
Přítomnost rodilých mluvčích ve studijních skupinách je silným motivačním prvkem pro české studenty i pro ukrajinské studenty, kteří zapomněli svou rodnou řeč a preferují češtinu nebo ruštinu. Věra Lendělová si váží každého schopného studenta, bez ohledu na jeho původ.
Pedagogická činnost Věry Lendělové se opírá o tzv. stavebnicový model, který klade důraz na součinnost všech komponentů vyučovacího procesu a domácí přípravu studentů. K tomuto přístupu přispívá i spolupráce s ukrajinskými lektory, jako byla profesorka Balandina z Poltavské univerzity.
Ukrainian language lessons for evacuee supporters
Publikační a odborná činnost
Věra Lendělová je autorkou řady odborných publikací, článků a studií zaměřených na ukrajinský jazyk, literaturu a kulturu. Její práce se věnují například syntaxi, lexikografii, církevní slovanštině a problematice mikrojazyků, jako je rusínština.
Podílela se na tvorbě slovníků, překladů a recenzí. Je autorkou či spoluautorkou učebnic a pracovních knih pro výuku ukrajinštiny.
Výběr z publikací:
- Navčannja ukrajins´koji movy v universytets´kij čes´ko-ukrajins´kij (heterohennij) audytoriji.
- Prostopěnije a ruský církevní zpěv.
- K otázce mikrojazyků, zejména pak rusínštiny karpatského areálu.
- Identifikující reference a pravdivostní hodnota tvrzení.
- Taras Prochasko a řezy mozkem.
- Taras Prochas´ko: NeprOsti (Autor, který stojí sám nad sebou).
- Cerkovnoslavjanizmus milost i jeho ekvivalentacija v ukrajinskom pereklade Knigi Psalmiv.
- Recenze monografie „Čolovičí v slovanských jazycích“.
- „Ptica možet naučit´sja letať - ne čerepacha“.
- Chcete mluvit česky? Pracovní kniha, díl I. Rusko-ukrajinská verze.
- Česko-ukrajinský právnický slovník.
Věra Lendělová se aktivně účastní odborných konferencí a seminářů, kde prezentuje výsledky svého výzkumu a podílí se na diskuzích o rozvoji slavistiky a ukrajinistiky.
