Bakalářské práce na UJEP: Informace a přístup

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP) poskytuje studentům a veřejnosti přístup k bakalářským a diplomovým pracím obhájeným v letech 2008-2019. Tyto práce jsou dostupné jak v tištěné, tak v elektronické podobě.

Přístup do elektronické verze prací z období 2008-2019 je omezen pouze na studenty UJEP. Pro získání přístupu je nutné se přihlásit do systému STAG a vyhledat danou práci v katalogu, kde bude uveden odkaz URL. Registrovaná veřejnost má k dispozici pouze tištěné verze těchto kvalifikačních prací, a to prezenčně v knihovně. Na tištěné práce je nutné vytvořit žádanku, jelikož jsou umístěny ve skladu.

Bakalářské a diplomové práce obhájené od roku 2020 jsou přístupné veřejně pro všechny zájemce, a to jak v tištěné, tak v elektronické verzi. Elektronickou verzi lze nalézt v katalogu u záznamu dané práce pod odkazem URL.

Knihovna UJEP

Přehled témat a typů prací

Následující tabulka uvádí příklady témat bakalářských, diplomových a disertačních prací realizovaných na UJEP, spolu s informacemi o vedoucích prací a anotacemi.

Název práce Typ práce Vedoucí práce Konzultant Téma práce Anotace
Mesoskopické simulace samo-organizovaných nanostruktur roztoků amfifilních molekul v objemové fázi a na fázových rozhraní Diplomová práce prof. Ing. Martin Lísal, DSc. - Počítačové modelování Amfifilní molekuly, typicky surfaktanty, se skládají z části hydrofilní, představované polární skupinou, a z části hydrofobní, typicky tvořené uhlíkovým řetězcem. Amfifilní molekuly ve vodě mají schopnost v závislosti na jejich koncentraci se samo-organizovat do nanostruktur s různou morfologií: asociativní micely, cylindrické, gyroidní a lamelární struktury. Přidáním uhlovodíkových molekul do vodných roztoků amfifilních molekul se dosáhne preference lamelární morfologie. Amfifilní molekuly mají dále schopnost se hromadit na fázovém rozhraní (např. voda-vzduch či voda-olej), kde snižují mezifázové napětí. Mesoskopické simulace založené na disipativní částicové dynamice (DPD) jsou ideálním nástrojem predikce morfologie samo-organizovaných nanostruktur amfifilních molekul. DPD simulace lze tedy použít jako komplementární nástroj při syntéze reálných amfifilních molekul s cíleným samo-organizovaným chováním. V rámci diplomové práce se nejdříve naučíte simulovat roztoky amfifilních molekul pomocí DPD. Pomocí mesoskopických simulací pak budete studovat a charakterizovat morfologii samo-organizovaných nanostruktur amfifilních molekul v roztocích a chování amfifilních molekul na fázových rozhraní. To zahrnuje: a) asociativní micelizace surfaktantů ve vodě v rovnováze a mimo rovnováhu, b) lamelární nanostruktury tvořené vodnými roztoky surfaktantů a alkanů, c) surfaktanty na rozhraní dvou nemísitelných tekutin, d) realistická dynamika mesoskopických modelů. Mesoskopické simulace budou primárně realizovány pomocí GNU programů (DL_MESO, LAMMPS) a následný post-processing pomocí vlastních programů. Od studenta se tedy vyžaduje znalost skriptování a programování.
Mesoskopické simulace samo-organizovaných nanostruktur roztoků amfifilních molekul v nanopórech a na pevných površích Disertační práce prof. Ing. Martin Lísal, DSc. - Počítačové modelování Amfifilní molekuly, typicky surfaktanty, se skládají z části hydrofilní, představované polární skupinou, a z části hydrofobní, typicky tvořené uhlíkovým řetězcem. Amfifilní molekuly ve vodě mají schopnost v závislosti na jejich koncentraci se samo-organizovat do nanostruktur s různou morfologií: asociativní micely, cylindrické, gyroidní a lamelární struktury. Samo-organizované chování vodných roztoků amfifilních molekul se může výrazně změnit v nanopórech nebo na rozhraní s pevnými povrchy. Důsledkem hydrofilních a hydrofobních interakcí mezi molekulami roztoku a pevným povrchem je vznik specifických povrchově-indukovaných samo-organizovaných nanostruktur. Mesoskopické simulace založené na disipativní částicové dynamice (DPD) jsou ideálním nástrojem predikce morfologie samo-organizovaných nanostruktur amfifilních molekul v nanoprostoru. DPD simulace lze tedy použít jako komplementární nástroj při syntéze reálných amfifilních molekul s cíleným samo-organizovaným chováním v nanoprostoru. V rámci disertační práce se nejdříve naučíte simulovat roztoky amfifilních molekul v nanopórech nebo na rozhraní s pevnými povrchy pomocí DPD. Pomocí mesoskopických simulací pak budete studovat a charakterizovat morfologii samo-organizovaných nanostruktur amfifilních molekul v nanoprostoru. To zahrnuje: a) samo-organizace vodných roztoků amfifilních molekul v hydrofilních a hydrofobních nanopórech v rovnováze a mimo rovnováhu, b) asociativní micelizace surfaktantů v objemová fázi a na rozhraní s hydrofilními a hydrofobními pevnými povrchy, c) interakce surfaktantů s pevnými povrchy modifikovanými polymerními kartáči, d) interakce iontových surfaktantů a mastných alkoholů s pevnými povrchy modifikovanými polymerními kartáči v rovnováze a mimo rovnováhu. Mesoskopické simulace budou primárně realizovány pomocí GNU programů (DL_MESO, LAMMPS) a následný post-processing pomocí vlastních programů. Od doktoranda se tedy vyžaduje znalost skriptování a programování.
Mesoskopické simulace samo-organizovaných nanostruktur blokových kopolymerů Bakalářská práce prof. Ing. Martin Lísal, DSc. - Počítačové modelování Blokové kopolymery jsou tvořeny nekompatibilními, kovalentně spojenými polymerními bloky. Blokové kopolymery mají schopnost se samo-organizovat do nanostruktur s různou morfologií: cylindrické, gyroidní a lamelární struktury. Morfologie nanostruktur závisí na poměru délek polymerních bloků, architektuře blokových kopolymerů a míře nekompatibility bloků. Mesoskopické simulace založené na disipativní částicové dynamice (DPD) jsou ideálním nástrojem predikce morfologie samo-organizovaných nanostruktur blokových kopolymerů. DPD simulace lze tedy použít jako komplementární nástroj při syntéze reálných blokových kopolymerů s cílenou morfologií nanostruktur. V rámci bakalářské práce se nejdříve naučíte simulovat blokové kopolymery pomocí DPD. Pomocí mesoskopických simulací pak budete studovat a charakterizovat morfologii samo-organizovaných nanostruktur blokových kopolymerů. To zahrnuje: a) cylindrické nanostruktury v rovnováze a mimo rovnováhu, b) lamelární nanostruktury v rovnováze a mimo rovnováhu, c) gyroidní nanostruktury. DPD simulace budou primárně realizovány pomocí GNU programů (DL_MESO, LAMMPS) a následný post-processing pomocí vlastních programů. Od studenta se tedy vyžaduje znalost skriptování a programování.
Polymerní nanovlákenné membrány pro separaci plynů Bakalářská práce, Diplomová práce prof. RNDr, Pavla Čapková, DrSC Mgr. Petr Ryšánek, PhD Nanotechnologie Bude proveden screening chemických látek vhodných pro modifikaci nanovláken pro účely separace plynů a pro vybrané látky bude optimalizovaná technologie zvláknění.
Studium struktury přesycené vodní páry Bakalářská práce doc. RNDr. Filip Moučka, Ph.D. - Počítačové modelování Cílem bakalářské práce je charakterizovat strukturu shluků molekul v přesycené vodní páře za různých termodynamických podmínek pomocí molekulárních simulací a jejich analýz, zahrnující vhodné metody pro rozpoznání shluků a pro popis jejich tvaru i vzájemného rozmístění v objemu.
Molekulární simulace elektrolytů a jejich vodných roztoků Disertační práce doc. RNDr. Filip Moučka, Ph.D. - Počítačové modelování Cílem dizertační práce bude rozvíjet metody a modely potřebné pro molekulární simulace elektrolytů a jejich vodných roztoků a přispět k pochopení jejich chování na mikroskopické úrovni. Zejména je cílem přispět k pochopení vlivu polarizovatelnosti modelů a jejich schopnosti popsat přenos náboje mezi částicemi na chování jejich krystalů včetně hydrátů, jejich vodných roztoků a rozpustnosti.
Studium biologických účinků nových typů karbosilanových dendrimerů Disertační práce RNDr. Jan Malý, PhD doc. RNDr. Marek Malý, PhD Nanotechnologie Cílem práce bude studovat vliv typu, generace a povrchových modifikací polymerních nanočástic, tzv. karbosilanových dendrimerů na interakci s modelovými biologickými membránami (lipozómy, sBLM, buněčné membrány), modelovými buněčnými kulturami a vybranými biomakromolekulami (peptidy, nukleové kyseliny). Ke studiu budou využity dendrimery připravené v laboratořích spolupracujících partnerů (v ČR tak i v zahraničí) s potenciálem jejich biomedicínského využití např. v oblasti cílené dopravy léčiv či diagnostiky. Předpokládá se využití zejména biofyzikálních metod (např. spektro-fluorimetrie, mikroskopie atomárních sil, dynamický rozptyl světla, stanovení elektro-kinetického potenciálu, elektroforéza atp.) a provádění experimentů na modelových buněčných liniích (studium cytotoxicity a transfekce, využití průtokové cytometrie, fluorescenční mikroskopie atp.). Tyto techniky jsou dostupné na pracovišti UJEP. V rámci studia se předpokládá zahraniční stáž na některém ze spolupracujících pracovišť. Práce je finančně podpořena řešeným projektem GAČR.
Jachting a fyzika Bakalářská práce Mgr. R. Seifert - Didaktika fyziky Cílem práce je nalézt, osvětlit a objasnit fyzikální principy, které jsou využívány při jachtingu.
Antifouling povlaky na LOC kompatibilních materiálech Bakalářská práce, Diplomová práce Mgr. Jindřich Matoušek, Ph.D. - Nanotechnologie, experimentální fyzika Cílem práce je příprava a optimalizace tenkých vrstev na různé substráty s antifouling vlastnostmi.
Magnetronové naprašování transparentních vodivých oxidů bez India Bakalářská práce, Diplomová práce doc. Ing. Martin Kormunda, Ph.D. - Nanotechnologie, experimentální fyzika Cílem práce je příprava tenkých vrstev na bázi oxidů kovů s dobrými elektrickými i optickými vlastnostmi a to zejména na teplotně citlivé substráty, pro aplikace v flexibilní elektronice a podobně.
Fyzika s videokamerou a počítačem Bakalářská práce Mgr. R. Seifert - Experimentální fyzika, didaktika fyziky Cílem práce je vymyslet, provést, natočit a didakticky zpracovat fyzikální experimenty vztahující se k učivu ZŠ nebo SŠ. Výstupem práce bude série videoklipů vhodných pro počítačovou analýzu pohybů.
Vysoce hydrofobní povrchy na materiálech kompatibilních s lab-on-a-chip (LOC) Bakalářská práce, Diplomová práce doc. Ing. Martin Kormunda, Ph.D. - Nanotechnologie, experimentální fyzika Cílem práce je výzkum a příprava tenkých vrstev s super hydrofobními vlastnostmi na různé substráty běžné v biočipech.
HIPIMs naprašování tenkých vrstev pro povlakování prostorových struktur Diplomová práce doc. Ing. Martin Kormunda, Ph.D. - Nanotechnologie, experimentální fyzika Cílem práce je výzkum v oblasti aplikací metody naprašování tenkých vrstev metodou HIPIMS, práce bude zaměřena na základní postupy vytváření kovových a oxidových povlaků na ploché modelové i strukturované vzorky.
Fyzikální realita v počítačových hrách Bakalářská práce Mgr. R. Seifert - Didaktika fyziky Cílem práce je zmapovat vývoj počítačových her s přihlédnutím ke vztahu tzv. reality herního světa a pravidel, kterými se řídí svět kolem nás, popis metod, kterými počítačové hry simulují fyzikální realitu, vztah těchto metod k metodám používaným v počítačové fyzice a zhodnocení možností využití některých počítačových her ve výuce fyziky na ZŠ či SŠ.
Výzkum moderních materiálů na bázi oxidů pomocí elektronových spektroskopií Bakalářská práce, Diplomová práce doc. Ing. Martin Kormunda, Ph.D. - Nanotechnologie, experimentální fyzika Cílem práce je zvládnutí metod elektronové spektroskopie se zaměřením na oxidy kovů.
Příprava bimetalických nanočástic v krystalických materiálech pomocí iontových svazků Diplomová práce, Disertační práce doc. RNDr. Anna Macková, PhD. - Nanotechnologie, experimentální fyzika Cílem projektu je modifikace vlastností krystalických polovodičů pomocí bimetalických nanočástic připravených metodou iontové implantace. Nanostrukturování materiálů pomocí nanočástic kovů je vzhledem k jejich vlastnostem v současné době velmi perspektivní problematika. Významná je zejména modifikace polovodičových materiálů využívaných v optice a elektronice. Důležitými materiály jsou především wurtzitové krystaly nitrid galitý (GaN) a oxid zinečnatý (ZnO). Oba dva se řadí mezi polovodiče s přímým a poměrně širokým zakázaným pásem a vysokou vazebnou energií excitonů. Díky těmto vlastnostem mají GaN a ZnO význačné optické vlastnosti, které se dají využít zejména v oblasti svítivých diod, laserů, detektorů, solárních článků, nebo pak pro přípravu různých senzorů a biosenzorů. Nanostrukturování pomocí kovových nanočástic umožňuje modulovat optické vlastnosti polovodičů a rozšířit potenciál jejich využití v aplikacích využívajících oblast viditelného světla. Nanočástice zlata a stříbra (Au-NPs a Ag-NPs) pak představují specifickou skupinu kovových částic, které vynikají díky silné povrchové plazmonové rezonanci (SPR) právě v oblasti viditelného světla. SPR způsobuje specifické chování materiálu při ozáření světlem, jako je například silná absorbance záření v určitých oblastech spektra vlnových délek, která se odvíjí od velikosti, ale i povahy nanočástic. V současnosti se dále ukazuje, že nanočástice kombinující několika různých kovů (například Ag/Au, Ag/Pt, Au/Pt, Au/Ni) značně ovlivňují výsledné optické vlastnosti materiálu a můžou být použita pro jemnou modulaci SPR, kdy je možné ovlivnit pozici i tvar SPR maxima v širokém rozmezí vlnových délek viditelného světla. Takovéto bimetalické nanočástice mohou vytvářet tři typy struktur a to směs monometalických nanočástic, nanočástice tvořené slitinou použitých kovů (alloy-like) a core-shell nanočástice, kdy jeden kov tvoří jádro a je obklopen atomy druhého kovu. Různé typy nanočástic vykazují odlišné vlastnosti, nicméně otázka přípravy specifického typu není stále kompletně vyřešena a je ovlivněna spoustou různých faktorů, jako je například mísitelnost jednotlivých kovů, poměr jednotlivých prvků a způsob přípravy. Cílem práce bude příprava bi-metalických částic v ZnO a GaN iontovou implantací s využitím urychlovače tandetron v ÚJF AVČR, ve spolupráci s HZDR Dresden-Rossendorf, Německo a charakterizace bude prováděna iontovými analytickými metodami RBS-C, ERDA, elektronovou mikroskopií SEM, TEM a AFM, dále optickou spektroskopií, luminiscenčními metodami a rentgenovskou difrakcí a dalšími metodami ve spolupráci s VŠCHT a UJEP.
Vliv okrajových podmínek na řešení difuzních rovnic Bakalářská práce Mgr. Stanislav Pařez, Ph.D. - Počítačové modelování, teoretická fyzika Difuze je univerzálním transportním jevem, který kontroluje nespočet procesů v přírodě a průmyslu. Difuze kontroluje koncentraci chemických látek v rozpouštědlech, transport tekutin v permeabilním prostředí i osmotické procesy v živém světě. Znalost kinetiky difuze nám umožňuje řídit katalytické a enzymatické reakce v chemickém průmyslu a medicíně, navrhovat reaktory nebo např. získávat teplo z nitra země pomoci hydraulické stimulace. Difuzní rovnice je bez nadsázky jedním z nejčastěji řešených problémů ve vědě a technice. Přestože se jedná o jedinou rovnici, která kontroluje výše zmíněné procesy, její řešení nabývá různých tvarů v závislosti na parametrech rovnice (difuzní konstanta), zdrojových členech a okrajových podmínkách. Cílem práce je především pochopit vliv parametrů rovnice, zdrojových členů a okrajových podmínek na vlastnosti řešení (difuzní profily) a systematicky odhadnout časové a prostorové škály, na kterých se difuzní proces odehrává.

Proces zadávání a zpracování bakalářských prací na FF UJEP

Tento pokyn konkretizuje požadavky na zapracování kvalifikační práce pro studentky a studenty, kteří bakalářskou práci zpracovávají na katedře politologie FF UJEP. Téma může student navrhnout také sám, je ovšem nutno možnosti jeho zpracování předem důkladně prodiskutovat s případným vedoucím práce. Před volbou tématu a zadáním práce je vhodné zkontrolovat, zda práce podobného či stejného tématu nebyla již realizována na jiné vysoké škole či další vzdělávací instituci.

V souladu s výše uvedenou směrnicí FF zadává student práci do IS STAG. Návod na zadání je dostupný na webové prezentaci FF UJEP (sekce STUDIUM - Bakalářské a diplomové práce). Zadání realizuje student společně s budoucím vedoucím práce.

Požadavky na obsahovou a formální stránku

  • Seznam doporučené literatury: Základní seznam doporučené literatury a dalších zdrojů musí souviset s tématem práce. Pro bakalářské práce je dostačující počet 10 titulů; cizojazyčné tituly a zdroje nejsou povinné, ale doporučuje se jejich využití.
  • Formální úprava: Důraz je kladen na citace autorů odborných a vědeckých prací, na diskuzi k danému tématu včetně závěru práce.

Proces zadání a schválení

  1. Student po konzultaci s vedoucím práce zadá podklad práce v IS/STAG, kde uvede pracovní název tématu a stručné zásady pro vypracování práce v českém jazyce, které obsahují jasně zformulovaný cíl a přínos práce, upřesňují zvolený postup či metodu vedoucí k danému cíli.
  2. Po projednání podkladu na úrovni katedry, které iniciuje vedoucí práce, zapracuje student případné připomínky a dokončí podklad VŠKP v IS/STAG.
  3. Po dokončení podkladu proběhne jeho schválení vedoucím práce, garantem studijního oboru/programu a vedoucím katedry v IS/STAG.
  4. Finalizuje osoba pověřená zadáváním kvalifikačních prací zadání v IS/STAG.

Zadání bakalářské nebo diplomové práce musí proběhnout minimálně jeden kalendářní rok před jejím odevzdáním k obhajobě. Termíny pro zadání jsou uvedeny v harmonogramu fakulty.

Infografika procesu zadávání práce

Konzultace a metodologie

Předmět seznamuje studenty s požadavky na bakalářskou práci. Poskytuje informace o typech a struktuře bakalářské práce, uvádí do metodologie výzkumu, formuluje jednotlivé cíle práce, metodiku analýzy získaných dat a studenta učí interpretaci výsledků.

  • 1. konzultace: Výběr tématu bakalářské práce, charakteristika anotace. Typy bakalářských prací, metody zkoumání. Formální úprava bakalářské práce, citační normy.
  • 2. konzultace: Obsah a rozsah teoretické části bakalářské práce.
  • Samostudium: Rešerše z databází pro EBP, jejich struktura a využití, možnosti vyhledávání.

Studentům je důrazně doporučeno, aby svou práci průběžně konzultovali s vedoucími prací. Praxe citování a odkazování není v ČR ani v zahraničí jednotná, proto je důležité způsob citování a odkazování konzultovat hned na počátku vypracování BP/DP se svým vedoucím.

Zveřejňování a odevzdání prací

Autor je povinen nahrát elektronickou verzi práce do IS/STAG. Neučiní-li tak, má se za to, že BP/DP nebyla odevzdána. Termín nahrání elektronické podoby práce musí předcházet termínu pro odevzdání tištěných exemplářů. Tištěná práce se odevzdává ve dvou povinných exemplářích a v pevné vazbě k registraci na studijní oddělení FF UJEP. Povinnou součástí práce je její zadání.

Symbolické znázornění elektronického a tištěného exempláře práce

tags: #projekt #bakalarske #prace #ujep