Pedagogická praxe je nedílnou a zásadní součástí učitelského studia, která studentům umožňuje prakticky aplikovat teoretické znalosti získané během studia. Jejím cílem je poskytnout budoucím učitelům možnost rozvíjet své kompetence v reálném prostředí škol a vzdělávacích institucí.
Struktura a cíle pedagogické praxe
V průběhu čtyřletého studia na vzdělávacích institucích, jako je Akademie PSČH - SOŠ, s.r.o., jsou pedagogické praxe pečlivě začleněny do studijních programů. Jejich výběr a posloupnost jsou stanoveny „Školním vzdělávacím programem“ pro jednotlivé ročníky. Žák je včas seznámen s obsahem pedagogické praxe v jednotlivých ročnících svým vyučujícím pedagogiky nebo pedagogické praxe. Je schopen kompetentně vystupovat při dojednávání místa pedagogické praxe.
Žák vykonává pedagogickou praxi zodpovědně, vždy podle instrukcí vyučujících pedagogiky a pedagogické praxe. Absolvování souvislé pedagogické praxe v 1. a 4. ročníku je součástí klasifikace v předmětu pedagogika a ve 3. a 4. ročníku. Žák si je vědom, že svým chováním, znalostmi, dovednostmi a tvořivostí reprezentuje nejen sebe, ale také svou alma mater.
Součástí systému pedagogické praxe je písemná práce z pedagogické praxe (pedagogická inspirace), kterou žák vypracuje ve 3. ročníku. Dále se může vykonávat praxe v různých organizacích a institucích, které se věnují dětem, mládeži a dospělým.

Pedagogická praxe v rámci vysokoškolského studia
Pedagogické praxe mají v přípravě budoucích učitelů důležité postavení. V bakalářském studijním programu je praxe realizována v rámci předmětu Asistentská praxe. V magisterském studijním programu je praxe realizována v rámci dvou předmětů - Průběžné pedagogické praxe a Souvislé pedagogické praxe.
Studenti absolvují průběžnou pedagogickou praxi v letním semestru prvního ročníku magisterského studia. Praxe probíhají na vybraných středních školách, přičemž skupina studentů pod vedením didaktika navštěvuje vždy jednou za týden jednu výukovou hodinu k danému studijnímu oboru. V úvodu semestru se studenti účastní hospitací a analyzují výuku vedenou uvádějícím učitelem, seznamují se s prostředím konkrétní školy a třídy, následně sami připravují a realizují samostatné výukové hodiny, na které vždy navazuje podrobný rozbor konkrétních výukových situací a zhodnocení výkonu studenta.
Souvislé pedagogické praxe si studenti organizují nejčastěji v místě svého bydliště na libovolné střední škole před zahájením nebo v úvodu zimního semestru druhého ročníku magisterského studia. Veškeré potřebné informace o průběžné i souvislé pedagogické praxi naleznete v příslušných opatřeních děkana.
Před zahájením souvislé pedagogické praxe musí student(ka) předložit garantovi předmětu Potvrzení o souhlasu ke konání praxe. Praxe má vést studenty k uvědomělé praktické aplikaci vědomostí a dovedností z vlastního aprobačního předmětu, z didaktiky daného předmětu a z dalších studovaných teoretických disciplín. Studenti se učí užívat všechny poznatky komplexně se zřetelem ke konkrétním podmínkám vyučování předmětu na daném typu školy. Studenti se v rámci možností obeznámí se specifiky daného typu školy a celým chodem konkrétní školy (řízení školy, řešení výchovných otázek, mimovyučovací aktivity, zájmová činnost žáků apod.).
Konkrétní podmínky udělení zápočtu za praxi stanovuje vedoucí učitel praxe na dané katedře. Po skončení praxe je na katedrách obvykle organizován vedoucím učitelem praxe závěrečný seminář. Na některých katedrách v rámci těchto seminářů bývají rozebírány skupinou studentů i videozáznamy jejich samostatných výstupů.

Fáze pedagogické praxe
Pedagogické praxe se obvykle dělí do několika fází, které postupně prohlubují zapojení studenta do výukového procesu.
Úvodní pedagogický kurz s praxí (1. ročník)
Otevírá problematiku vzdělávání na 1. stupni ZŠ. Studenti se rozdělí do skupin a hospitují ve třídách 1. stupně a účastní se besedy s vedením školy. Získávají základní informace o provozu školy, o počtu tříd na 1. stupni. Studenti si vedou pedagogické portfolio, v němž popisují a reflektují zkušenosti z Učitelského praktika I. Pozorovanou pedagogickou praxi interpretují a reflektují s oporou o základní didaktické kategorie a témata předmětu Didaktika 1. stupně ZŠ.
Učitelské praktikum I. a II. (2., případně 3. ročník)
Vede studenty k poznání různých typů škol a různých pojetí výuky na 1. stupni ZŠ. Rozvíjí dovednost pozorovat výuku, systematicky plánovat, realizovat a reflektovat výuku. Učitelské praktikum je úzce provázáno s předmětem Didaktika 1. Učitelské praktikum I. zahrnuje náslechy na různých typech škol a vzdělávacích zařízení, s důrazem na pozorování výuky na 1. stupni základní školy. Součástí náslechů jsou diskuse s vedením škol a vyučujícími a reflexe zkušenosti z náslechů v návaznosti na témata Didaktiky 1. stupně ZŠ I.
Ve své formativní funkci je studentům představován Soubor kvalit studentovy práce na pedagogické praxi již od prvního ročníku. V závěrečné souvislé praxi je také využíván pro sumativní hodnocení kvalit studentovy práce.
Oborové didaktiky (zvláště 3. a 4. ročník)
Uvádějí studenty do teorie a praxe vyučování jednotlivým předmětům na 1. stupni základní školy včetně mezipředmětových vztahů.
Asistentské praxe (4. ročník)
V návaznosti na prohlubující modul nebo na oborové didaktiky.
Souvislá pedagogická praxe I. a II. (5. ročník)
Rozvíjí učitelské kompetence v celém rozsahu. Integruje dosavadní výsledky profesního učení. Studenti plánují, realizují a reflektují své vlastní výstupy, od jednotlivých činností přes vedení vlastních vyučovacích hodin v různých předmětech k závěrečné týmové výuce. Dále pozorují výuku vedenou dalšími vyučujícími a spolužáky a učební činnosti žáků. Na konci Souvislé pedagogické praxe II bude hodnocena míra zvládnutí Souboru kvalit studentovy práce na praxi v celém rozsahu.

Praktické aspekty a administrativní pokyny
Studenti se na praxe přihlašují na základě konzultace s příslušným oborovým didaktikem, se kterým vyberou školu ze seznamu fakultních nebo spolupracujících škol. Nebude uznána praxe, kterou student absolvuje bez předchozí domluvy s oborovým didaktikem. Dohoda o realizaci praxe a Dohoda o provedení práce musí být doručena na příslušný sekretariát dva týdny před nástupem na praxi.
Před zahájením praxe doporučujeme studentům sjednat pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou třetí osobě. Některé fakultní školy či organizace mají nástupní den na praxi, který je určen k vyřízení administrativy, školení a seznámení se s chodem školy.
Klíčové metody a techniky při pedagogické praxi:
- Stínování: Student po celý den doprovází svého provázejícího učitele, pozoruje a zaměřuje se na veškeré činnosti související s profesí učitele.
- Náslechy: Studující během prvního systematického pozorování stráví den ve vybrané třídě, sledují výuku i dění mimo ni, didaktické postupy učitelů a jednání žáků.
- Vlastní výuka: Student přebírá odpovědnost za plánování, realizaci a evaluaci výuky.
- Tandemová výuka: Učitel a studující sdílejí odpovědnost za plánování, realizaci a evaluaci výuky.
- Reflexe: Zásadní prostředek profesní přípravy, který umožňuje ohlédnout se za uplynulou výukou a plánovat její zlepšení.
Umělá inteligence v pedagogické praxi
Školský zákon stanovuje, že vyučovacím jazykem je jazyk český, přičemž výjimky pro vyučování v jiném jazyce jsou přesně vymezeny.
V případě, že do termínu konání souvislé praxe vstupují jarní prázdniny, je termín upraven dle pokynů vedoucího praxe s přihlédnutím k podmínkám a možnostem konkrétní školy.
Na konci semestru máte možnost vyplnit předmětovou anketu k hodnocení předmětu.
tags: #rad #bych #pedagogickou #praxi