Bakalářská práce se zabývá problematikou volnočasových aktivit romských dětí a mládeže. Hlavním předmětem zájmu práce je projekt "Amari familija" (Naše rodina), který je realizován neziskovou organizací Společenství Romů na Moravě. Tento projekt je navržen tak, aby efektivně reagoval na obtížné situace vyskytující se v lokalitách, kde organizace působí.
Projekt "Amari familija" vyniká možností zapojení rodičů a prarodičů do volnočasových aktivit. Tito dospělí se aktivně podílejí na přípravě a realizaci aktivit, což posiluje rodinné vazby a vzájemnou podporu.
Cílem bakalářské práce bylo zjištění frekvence návštěvnosti romských dětí v tomto projektu a míry jejich spokojenosti s možností trávit čas společně s rodiči. Práce se rovněž věnuje tomu, jak romské děti tráví svůj volný čas mimo rámec těchto kroužků.
Mezinárodní projekt "Vzdělávání a zaměstnávání Romů"
Od roku 2005 probíhá v Praze národní část rozsáhlého nestátního projektu podpořeného z programu Evropského společenství EQUAL. Tento program poskytl projektu nejen financování, ale také mezinárodní rozměr a rámec.
Vlastní projekt "Podpora Romů v Praze" je realizován v partnerství několika organizací: Občanské sdružení SLOVO 21, Hlavní město Praha, Občanské sdružení R-MOSTY, Občanské sdružení ROMEA, Městská část Praha 3 a Základní škola, Havlíčkovo náměstí, Praha 3.
Po dobu téměř tří let se tyto subjekty a jejich aktivity staly součástí mezinárodního partnerství se slovinskými a portugalskými partnery v rámci projektu s názvem "Vzdělávání a zaměstnávání Romů".
Mezinárodní partnerství bylo formálně založeno partnerskou smlouvou 28. července 2005 z iniciativy nevládní organizace Slovo 21 z České republiky, v souladu s pravidly programu EQUAL.
Všichni partneři se shodli na společném cíli: hledání cest k rozvoji vzdělávání a kvalifikace Romů a podpora jejich vstupu na trh práce.
Výstupy mezinárodní spolupráce
Jedním z významných výstupů mezinárodní části projektu bylo vytvoření společné srovnávací studie českých, portugalských a slovinských partnerů. Konečnou verzi studie zpracovali zástupci České republiky.
Studie se věnuje nejen projektu samotnému, ale také srovnání situace Romů ve všech třech partnerských zemích. Cílem bylo poznat výchozí situaci, ve které projekt působil a kterou se snažil pozitivně ovlivnit.
Autoři studie se zaměřili na sledování několika hledisek: kvalifikované odhady počtu Romů, pokus o definování jejich identity, zachycení procesu jejich emancipace a jejich politického postavení v mateřských zemích.
Pokusili se také srovnat oblasti vzdělávání Romů, jejich zaměstnávání a situaci přímo v místech realizace národních projektů: v Praze, v portugalské Coimbře a v regionech Prekmurie a Dolenskaja ve Slovinsku.
Lze konstatovat, že ve všech zemích partnerství EQUAL je v opatřeních vůči Romům kladen důraz na oblasti vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení a sociálně-zdravotní péče. Mezi priority rovněž patří vytváření podmínek pro vlastní angažovanost romských elit při řešení záležitostí týkajících se života Romů.
Slovinsko řeší problémy Romů různými prostředky, především ve venkovských oblastech, kde Romové žijí v tradičních oddělených vesnicích. Velká pozornost je věnována politické participaci Romů, včetně přijetí zvláštního zákona o postavení romských komunit a zakotvení ustanovení o právech na volbu vlastní politické reprezentace na všech úrovních veřejné správy.
Struktura mezinárodního projektu
Mezinárodní projekt měl tři základní úrovně:
- Nejvyšší úroveň: Práce v mezinárodním partnerství uvedených tří zemí. Úkolem této střešní úrovně bylo naučit se mezinárodní spolupráci v tomto náročném tématu a najít společná východiska.
- Druhá úroveň: Vlastní národní projekty partnerů, včetně pražského projektu. Každý z národních projektů byl složen z více než desítky aktivit a snahy o jejich provázanost a využití jejich synergie.
- Třetí úroveň: Realizace každé z těchto aktivit, které tvořily národní projekty. Tato úroveň byla nejvíce praktická a konkrétní.
Každá z uvedených tří úrovní představuje cenný soubor poznatků, zkušeností a pozitivních i negativních výsledků. Z širšího spektra poznatků se práce zaměřuje na dvě úrovně a jejich výstupy.
Projekt "Podpora Romů v Praze" a jeho aktivity
Iniciátorem projektu "Podpora Romů v Praze" bylo Občanské sdružení Slovo 21, známé také jako organizátor světového romského festivalu Khamoro a realizátor přípravných kurzů pro romské žáky a studenty na přijímací zkoušky na střední a vysoké školy.
V rámci projektu koordinovaného Občanským sdružením Slovo 21 bylo rozvíjeno několik vlastních aktivit:
- Do kurzů přípravy ke studiu na střední školy bylo zapojeno 165 romských žáků ze 6. - 9. tříd základních škol v Praze 3. Po absolvování kurzů bylo 58 žáků přijato na střední školy nebo střední odborná učiliště.
- Do přípravných kurzů na vysoké školy se přihlásilo 34 romských středoškoláků, z nichž sedm bylo přijato na vysoké školy v celé České republice.
Role hlavního města Prahy
Hlavní město Praha bylo významným partnerem v projektu a zaměřilo se na získávání zaměstnání pro Romy prostřednictvím přímého vyjednávání s potenciálními pražskými zaměstnavateli.
- Bylo kontaktováno 43 pražských firem, ve kterých následně našlo zaměstnání 50 romských zájemců.
- Hlavní město Praha také zorganizovalo dva rekvalifikační kurzy:
- Svářečský kurz absolvovalo pět romských mužů, kteří po jeho ukončení získali zaměstnání.
- Kurz kosmetička absolvovaly čtyři romské ženy.
Aktivity Občanského sdružení R-Mosty
Občanské sdružení R-Mosty, které se dlouhodobě orientuje na práci s romskými dětmi a provozuje nízkoprahový klub, realizovalo v rámci projektu dvě aktivity:
- "Přípravu romské mládeže na trh práce": Tuto aktivitu dosud absolvovalo 160 romských teenagerů z posledních ročníků základní školy. V rámci této aktivity uskutečňuje sdružení také motivační stáže romských dětí u potenciálních pražských zaměstnavatelů.
- "Dílnu romských žen".
Mediální a vzdělávací aktivity Občanského sdružení Romea
Občanské sdružení Romea, které se zaměřuje na mediální aktivity ve prospěch romských komunit (vydává časopis "Romano voďi" a provozuje romský zpravodajský server), realizovalo v rámci projektu několik vzdělávacích aktivit:
- Školení mladých romských novinářů: Tyto mediální kurzy absolvovalo jedenáct mladých lidí, z nichž osm již aktivně pracuje v mediální oblasti.
- Školení terénních zprostředkovatelů práce: Deset vyškolených zprostředkovatelů práce, z nichž dva byli zaměstnáni v rámci projektu, nyní pracuje s 54 klienty, z nichž více než dvěma desítkám zprostředkovali zaměstnání.
- Bezplatné internetové centrum: Otevřeno s celotýdenním provozem, kde se pořádají kurzy ovládání počítačů pro romskou veřejnost.
Zapojení Městské části Praha 3 a Základní školy Havlíčkovo náměstí
Městská část Praha 3 se v rámci partnerské spolupráce zaměřila na realizaci pobytových motivačních výcviků pro romské žáky 7. a 8. ročníků základních škol.
Významným partnerem pražského projektu byla Základní škola Havlíčkovo náměstí, Praha 3, která je již řadu let považována za specializované pracoviště vzdělavající především romské děti.
V rámci projektu mohla škola zahájit realizaci dlouholetého záměru: dálkové kurzy pro romské dospělé na dokončení základního vzdělání (konané dva víkendy v měsíci). Jde o jedinečnou možnost pro Romy, jak dokončit základní vzdělání.
- Dvěma kurzy úspěšně prošlo čtyřicet účastníků.
- Sedm z nich nyní pokračuje ve studiu na střední škole.
- Pět účastníků získalo v přímé souvislosti s dokončením základního vzdělání zaměstnání.
Další aktivitou školy byly semináře pro dospělé zaměřené na usnadnění vstupu na trh práce.
Výsledky a dopady projektu
O pozitivním přínosu projektu "Podpora Romů v Praze" svědčí počet beneficientů. K 1. březnu 2008 projektem prošlo 1406 romských klientů, z nichž 310 bylo díky jednotlivým aktivitám zaměstnáno, rekvalifikováno nebo přijato ke studiu na střední či vysoké školy.
Tento počet není konečný, protože projekt pokračoval až do července téhož roku. V současnosti se projevuje synergie projektu, která vyrůstá z efektivní spolupráce zúčastněných.
Bakalářská práce Roberta Olaha: Diskriminace Romů na trhu s bydlením
Dvacetiletý rodák z Děčína, Robert Olah, student ekonomie na Fakultě sociálně ekonomické UJEP v Ústí nad Labem, obhájil bakalářskou práci, která byla hodnocena jako jedna z nejlepších na fakultě.
Tématem jeho práce byla diskriminace Romů na trhu s bydlením. Robert tuto problematiku zvolil proto, že i přes legislativní zákaz diskriminace v přístupu k bydlení v České republice k ní vůči Romům často dochází. Tento fakt chtěl ověřit pomocí unikátního experimentu.
Metodologie experimentu
Experiment probíhal prostřednictvím internetu. Jména a příjmení fiktivních osob byla vybrána tak, aby z nich bylo možné ihned rozeznat etnikum a pohlaví žadatele. Romská příjmení byla vybrána na základě nejčastějších romských příjmení v České republice.
Před zahájením experimentu provedl Robert na sociální síti Instagram testový kvíz pro ověření správnosti výběru jmen a příjmení. Kvízu se zúčastnilo 271 lidí, z nichž 97 % dosáhlo správných odpovědí.
Žadatelé o pronájem bytů zasílali žádosti do kraje Ústeckého, Moravskoslezského, Zlínského a do hlavního města Prahy. Zpráva o stavu romské menšiny za rok 2018 uvádí, že nejvíce Romů se hlásí ke svému původu v krajích Ústeckém a Moravskoslezském.
Každá fiktivní osoba vyjadřovala zájem o pronájem bytu v 50 reálných nabídkách v každém z vybraných krajů, což celkově představovalo 1600 žádostí.
Výsledky experimentu
Testem byly nalezeny statisticky vysoce signifikantní rozdíly v odpovědích mezi žadateli.
- Vliv pohlaví byl zjištěn pouze u neromských žadatelů, kdy neromské ženy byly úspěšnější při hledání bydlení než neromští muži.
- Vliv kraje na obdržení pozitivní reakce od pronajímatele byl prokázán pouze u Romů.
- "Největší rozsah diskriminace zažili romští žadatelé v Ústeckém kraji, kde obdrželi nejvíce negativních odpovědí (107), následoval srovnatelný Moravskoslezský kraj (102)."
Souhrnně lze konstatovat, že experiment prokázal pozitivní efekt vyššího vzdělání Romů. Vyšší postavení v zaměstnání zvyšovalo jejich pravděpodobnost obdržení pozitivní reakce od pronajímatelů.
Robert Olah zdůrazňuje, že řešením není pouze vzdělávání Romů, neboť i nadále docházelo k diskriminaci vůči vzdělaným Romům.
Další kroky a motivace
Robert Olah byl přijat na studium inženýrského oboru "Podniková ekonomika a management se zaměřením na finance" na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
V letošním roce se přihlásil do stipendijního programu organizace ROMEA pro vysokoškoláky. Kromě finanční podpory si od programu slibuje navázání nových kontaktů s romskými studenty, které ve svém okolí nevídá často. Další výhodou je možnost proplacení vzdělávacích pomůcek a účast na setkání romských studentů BARUVAS.
Robert je účastníkem setkání BARUVAS od samého začátku a pomáhá mu zejména s budováním sebedůvěry, s čímž má potíže navzdory svým akademickým úspěchům (maturita bez problémů, státnice na dvojku, obhajoba bakalářské práce na jedničku).
Jako Rom z neúplné rodiny, vychovávaný pouze matkou se základním vzděláním, je Robert jedním z mála z vyloučené lokality Boletice nad Labem, kdo dosáhl vysokoškolského titulu. Přeje si, aby se v České republice zvýšil počet romských studentů a vzdělaných Romů na různých pozicích (lékaři, učitelé, právníci atd.). Věří, že stipendia a podobné programy jsou obrovským zdrojem motivace pro mladé Romy, kteří často čelí finančním překážkám při cestě za vzděláním.
Robert se s dalšími studenty podílí na motivaci mladých romských žáků ke studiu na středních školách, aby jim ukázali, že v České republice existuje podpora pro jejich vzdělávací dráhu.
tags: #bakalarsky #projekt #romove