Debata mezi kreacionismem a evolucí neustává ani po mnoha letech. Kreační věda, reprezentovaná zejména kreacionismem mladé Země a kreacionismem staré Země, popírá existenci makroevoluce a přináší model odděleného stvoření druhů založený na knize Genesis. Tato práce stručně charakterizuje kreacionistický model a porovnává ho s Darwinovým modelem založeným na postupné modifikaci druhů ze společného předka.
Kreacionistický pohled nabízí několik směrů. "Kreacionisté mladé Země", často spojovaní s protestantskými kruhy v USA, zejména na jihu, striktně interpretují první kapitolu knihy Genesis jako doslovný deníkový záznam o stvoření světa. Podle tohoto názoru byla Země stvořena za šest dní a je stará maximálně 6 až 10 tisíc let. Všechny současné organismy byly stvořeny přímo v jejich současné podobě a od konce šestého dne stvoření se v přírodě nic zásadního neděje. Tento pohled je v rozporu s geologickými, fyzikálními, chemickými a molekulárně biologickými poznatky, které potvrzují mnohem vyšší stáří Země.
Druhá skupina, "kreacionisté staré Země", zaujímá mírnější postoj. Připouštějí stáří Země kolem 4,65 miliardy let a uznávají možnost evolučního vývoje u blízce příbuzných druhů, jako jsou pes a vlk. Nicméně popírají vznik nových druhů a významné změny v přírodě v současnosti.
Proti těmto dvěma směrům lze snadno argumentovat. V současnosti je spor o to, kdo má pravdu, tedy zda evolucionisté nebo kreacionisté, jednoznačně rozhodnut ve prospěch evolucionistů, a to jak v otázce stáří Země, tak v otázce společného předka druhů.
Diskuse s příznivci takzvaného "inteligentního designu" (ID) je však podstatně složitější. Mezi zastánci ID se nachází řada vědců s doktoráty z chemie, biochemie nebo molekulární biologie, kteří používají propracovanější a sofistikovanější argumentaci. Tito vědci často vycházejí z principů metodologického naturalismu a tvrdí, že jejich směr není explicitně náboženský, ačkoliv z něj lze odvozovat náboženské závěry.
Zastánci konceptu inteligentního designu argumentují, že mnoho jevů v přírodě je natolik komplexních, že je nelze plně vysvětlit pouhou darwinovskou selekcí. Tito vědci obvykle nepopírají evoluci v tom smyslu, že druhy mají společného předka a že nové druhy vznikají a jiné zanikají. Tvrdí však, že svět je příliš složitý na to, aby byl vysvětlen pouze mechanismy mutace a selekce.
Budoucnost ukáže, jak dopadne polemika mezi ID a darwinismem. Někteří vědci se domnívají, že konkurenční myšlenky k tradičnímu darwinismu mohou být přínosné. Je zajímavé, že učebnice evoluční biologie často obsahují kapitoly věnované polemice s konceptem inteligentního designu, ačkoliv velcí evoluční biologové s ním nesouhlasí.
„Kreacionista šokuje Joea Rogana ohromujícími důkazy proti evoluci!“ #Bůh #Evoluce
Mezi klíčové argumenty odpůrců ID, kteří poukazují na nedostatečné vědecké základy této teorie, patří kritika tvrzení o nemožnosti vzniku složitých molekul spontánními mutacemi, nesprávné interpretace genetických dat, nepochopení přenosu genů, chybná tvrzení o fosilním záznamu a zjednodušené chápání evolučních procesů, jako je například "kambrická exploze". Tvrzení o "specifickém vzorci radiace", kterým má božský Inteligentní Designér řídit evoluci, je pak označováno za pouhé fantazírování.
Zásadní problém celého sporu o evoluci a Darwina spočívá v pojetí Boha věřícími. Pro kreacionisty a zastánce Inteligentního Designéra je Bůh často vnímán jako všemocná bytost, která zasahuje do světa, když přírodní děje nestačí. Na druhé straně, mnozí věřící, včetně katolické církve, nemají s evoluční teorií problém. Věří, že Bůh je původcem přírodních zákonů, které jsou natolik úžasné a rafinované, že prostřednictvím zdánlivě náhodných darwinovských procesů nevyhnutelně vedou ke vzniku složitých struktur a života. Náboženství tak nemusí být v rozporu s vědou, pokud je Bůh chápán jako princip, který způsobil existenci a trvání přírodních zákonů, nikoli jako antropomorfní bytost zasahující do dějů.
Přednášející Luboš Bělka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se ve svém kurzu zaměřuje na otázky kosmologie, jak byly formovány především v křesťanství. Zvláštní pozornost věnuje vztahu evoluce a stvoření, vztahu vědy (zvláště evoluční biologie) a náboženství. Podrobně je traktován tzv. vědecký kreacionismus v USA a jinde ve světě (19. a 20. století). Kurz sestává z přednášek a seminářů, doplněn je o promítání "vědecko" kreacionistických filmů.
V rámci Přírodovědecké fakulty UK se taktéž zkoumají témata související s filosofií, vědou a náboženstvím, kde se setkávají badatelské zájmy členů. Zkoumají se například renesanční astronomie a kosmologie, alchymie a další vědecké disciplíny. Vztah k antice zahrnuje zkoumání otázky "staré moudrosti" a dlouhodobé studium témat, v nichž se setkává filosofie, věda a náboženství.
Tato propojenost oborů a zkoumání historických i současných pohledů na vznik světa a života, včetně kritiky kreacionistických teorií, je nedílnou součástí akademického bádání na Univerzitě Karlově.
tags: #prirodovedecka #fakulta #uk #kreacionista