Když jsem v roce 1983 nastoupil na katedru fyziky FEL ČVUT v Praze, byl to rok plný setkávání. Setkávání s nejrůznějšími postavičkami, jejichž osudy dávno odvál čas, ale i s velkými hráči na fyzikální scéně, které se do dějin české fyziky zapsali nesmazatelným písmem. A mezi ty druhé bezesporu patří docent Jelen.
V onom roce 1983 jsem se s ním ale ještě nesetkal. Jeho místnost byla zamčená a připadala mně jako tajemná třináctá komnata z pohádek. V oné krásné době byl totiž docent Jelen v, pro běžné smrtelníky, exotické Africe. Zastával pozici vedoucího katedry fyziky na Přírodovědecké fakultě Univerzity v Addis Abebě, hlavním městě Etiopie.
Dnes vím, že to nebyl jeho první výlet za hranice všedních dní. Po jeho návratu v roce 1984 jsem zjistil, že se profesně před etiopskou anabází zabýval problematikou podobnou té mé: urychlováním plazmoidů (tenkrát se po sovětském vzoru říkalo zhustků) v kolejnicových urychlovačích plazmatu. Zapůjčil jsem si proto jeho habilitační práci a nevycházel z údivu. Enormní rozsah textu a hloubka jednotlivých úvah svědčily o velké erudici autora. Práce byla doplněna, jak bývá zvykem, literaturou. Ta ale čítala několik set položek, což už obvyklé není. Nastala krásná léta poznávání tohoto výjimečného člověka.
Postupně jsem zjišťoval, že je nejen vynikajícím fyzikem, autorem mnoha odborných textů, konferenčních příspěvků a skript, jak se na vědce sluší a patří, ale že studium přírodních zákonů chápe v mnohem širším smyslu. Poznávání cizích kultur, historie zemí a jejich osudy jsou Jelenovým celoživotním koníčkem. Jako vynikající etnograf napsal mnoho článků nejen o etiopské multikulturní společnosti, ale především o vztahu člověka, přírody a náboženství.
Ze svých cest si přivezl mnoho předmětů, které se staly základem největší soukromé sbírky u nás. Někdy těsně po revoluci jsem pana docenta navštívil na jeho chalupě v malé vesničce Jivina. Už popis cesty (jel jsem tenkrát na kole) v sobě ukrýval typický Jelenův humor: „Projedeš Komárovem a nemůžeš se ztratit, je tam poslední Stalinova socha v Čechách…“ A skutečně, kamenný Stalin zasazený mimo prostor a čas, symbol doby, kterou jsem sám nezažil, mě přivedl do chalupy, v níž se nacházel zcela jiný svět. Hřebeny, knihy, dřevěné sochy, šperky z korálků, formy na pečení, nádoby na mléko.
Docent Jelen se narodil dne 13. června 1935. V roce 1953 odmaturoval na gymnáziu v Hořovicích. Jeho další osud předurčila studia na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde vystudoval obor jaderná fyzika s vynikajícím prospěchem. Psal se rok 1958, Josef Jelen jako čerstvý absolvent přichází na katedru fyziky tehdejší fakulty radiotechniky ČVUT umístěné na poděbradském zámku.
V roce 1966 obhájil kandidátskou práci (obdobu dnešní disertační práce) a získal titul CSc. V roce 1973 se stal docentem na fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze, kde působí dodnes. Kromě fyziky plazmatu, kterou se zabýval v prvních desetiletích vědecké kariéry, se v pozdějších letech věnuje silně nelineárním procesům, deterministickému chaosu a samoorganizaci struktur. Právě tato náplň koresponduje s jeho druhou „profesí“ - etnografií.
Vědecká a pedagogická činnost
Docent Jelen je vynikajícím pedagogem. Jeho hluboké znalosti obecné relativity a kvantové teorie mu umožňují se spolu se studenty zamýšlet nad procesem poznávání přírody a jeho zákonitostmi. V současnosti vede dvě nesmírně poutavé a hojně navštěvované semestrální přednášky: „Přírodovědný obraz světa“ a „Determinismus, chaos a evoluce“. Myslím, že jejich názvy hovoří za vše.
Doc. RNDr. Josef Jelen, CSc. je jednou z osobností, které udílejí ráz současné fyzice. Hluboké chápání světa se střídá s neméně hlubokou znalostí společenských vztahů. Z každého rozhovoru je cítit síla poznání a pokora před zákony našeho světa. A kdykoli přijde řeč na fyziku či přírodu, jakoby se zastavil čas. Ožívají vzpomínky, a jednotlivá odvětví lidského poznání se v usměvavé tváři spojují do jediného nedílného celku.
Výzkum povrchových úprav materiálů
V rámci výzkumu na ČVUT a ve spolupráci s Fyzikálním ústavem AV ČR v.v.i. se pracoviště věnuje modifikaci povrchů materiálů, mimo jiné pro účely implantologie. Povrch materiálů pro implantologii modifikujeme jak mechanicky, tak laserovým zářením a pomocí plazmatu (O2, NH2, O3) pro dosažení lepší biokompatibility.
Interakční proces laserového záření s látkou (s tkání) je studován termokamerou, rychlými snímači infračerveného záření, opticky a spektroskopicky. Naším pracovištěm je Laboratoř excimerového laseru na Fyzikálním ústavu AV ČR v.v.i. (Na Slovance 1999/2, 182 21 Praha 8) a laboratoře na Katedře přírodovědných oborů na FBMI ČVUT.
Laboratoř excimerového laseru je organizačně příslušná k Fyzikálnímu ústavu AV ČR v.v.i. UV-VIS spektrofotometr UV-2600 (Shimadzu) - dvoupaprskový spektrofotometr pro měření absorpčních spekter roztoků a tenkovrstvých materiálů. Je v platnosti dohoda v rámci výměnného projektu ERASMUS+ s University of Kassel v Německu.
Publikace a výzkumné směry
Výzkumná činnost v oblasti povrchových úprav materiálů a jejich aplikací je reflektována v řadě publikací. Mezi klíčové oblasti patří:
- Biokompatibilní materiály a povlaky: Vývoj a testování povlaků pro zlepšení biokompatibility a funkčnosti lékařských implantátů a čoček.
- Diamantu podobné uhlíkové vrstvy (DLC): Studium vlastností DLC vrstev, včetně modifikací dopováním (např. titanem, chromem, germaniem), pro biomedicínské aplikace.
- Laserová depozice a modifikace povrchů: Využití laserových technologií pro vytváření tenkých vrstev a úpravu povrchů kovů a polymerů.
- Analýza a charakterizace materiálů: Použití spektroskopických a mikroskopických metod pro detailní zkoumání složení a struktury povrchů.
Příklady publikací zahrnují práce na téma "Titanium-Doped Diamond-like Carbon Layers as a Promising Coating for Joint Replacements Supporting Osteogenic Differentiation of Mesenchymal Stem Cells" (TRAVNICKOVA et al.) a "Amorphous Carbon Nitride Films: Surface and Subsurface Composition and Bonding" (ZEMEK et al.).
Další výzkumné směry zahrnují studium vlastností tenkých vrstev pro optiku a optometrii, jako jsou například optické filtry pro prevenci očních onemocnění nebo funkčnost brýlových čoček pro řidiče. V oblasti optiky se výzkum zaměřuje na biokompatibilní materiály ošetřené laserem pro zlepšení vlastností implantátů a úpravu povrchu 3D-tištěných kovových vzorků pomocí tenkých vrstev.
Významná pozornost je věnována také tribologickým vlastnostem kontaktních a brýlových čoček, stejně jako studiu materiálových vlastností slitin titanu používaných pro kyčelní náhrady po laserovém ošetření.
V oblasti tenkých vrstev byly zkoumány také epitaxní vrstvy oxidů pro různé aplikace, včetně senzorů nebo feroelektrických materiálů.
Docent Jelen se ve své vědecké práci soustředil na fyziku plazmatu, nelineární procesy, deterministický chaos a samoorganizaci struktur. Tyto oblasti úzce souvisejí s jeho zájmem o etnografii a studiem vztahu mezi člověkem, přírodou a náboženstvím.
